Světová banka
K hlasům zaznívajícím zejména z Rakouska, aby EU v boji s finanční krizí finančně vypomohla zemím střední a východní Evropy, se přidal i šéf Světové banky Robert Zoellick. Ten se minulý týden v Londýně setkal s britským premiérem Gordonem Brownem a výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Dominiqueem Straussem-Kahnem, aby projednali nejnovější ekonomický vývoj. V rozhovoru pro deník Financial Times pak Zoellick vyzval představitele EU, aby členským i nečlenským státům v regionu střední a východní Evropy poskytli „koordinovanou globální podporu“. Jak první muž Světové banky dodal, jeho instituce se při pomoci těmto zemím snaží spolupracovat s MMF a dalšími organizacemi. Nutná je ale výraznější podpora ze strany Bruselu. „Už uplynulo 20 let od doby, kdy se Evropa sjednotila. Jaká by to byla tragédie, kdybychom jí umožnili se znovu rozdělit.“ Podle Zoellicka spočívá nyní jedno z velkých systémových nebezpečí právě v prostoru střední a východní Evropy. Západoevropské banky zde totiž razantně omezily dostupnost půjček, což už tak nepříznivou hospodářskou situaci ještě zhoršuje. „Potřebuji, aby vlády západoevropských států, ať už vědomě, či nevědomě, nestahovaly likviditu ze západoevropských bank s pobočkami ve střední a východní Evropě,“ konstatoval přímo. Evropská komise se alespoň prozatím nepostavila k Zoellickově výzvě zvlášť pozitivně. Třebaže se Světovou bankou a ostatními subjekty „spolupracuje“, upřednostňuje podle svého vyjádření přístup lišící se stát od státu. Právě fakt, že některé ze zemí, jichž by se pomoc mohla týkat, jsou členy EU a jiné nikoli, činí podle komisaře Joaquína Almuniy jedno plošné řešení „nevhodným“. Lídři některých států, o nichž se v souvislosti s finanční podporou hovoří, celé myšlence pochopitelně vyjádřili větší důvěru. Patří mezi ně třeba litevský premiér Andrius Kubilius nebo maďarský ministerský předseda Ferenc Gyurcsány.
