Ambulantní specialisty zastupuje Zorjan Jojko už řadu let. Nejvíc ho trápí nekoncepční přístup politiků. „V poslední době nevíte dne ani hodiny, kdy někoho něco napadne,“ říká. Soukromí lékaři si zvykli žít v nejistém prostředí českého zdravotnictví, ale trochu předvídatelnosti by ocenili.
* E15: V souvislosti s protesty zaznělo, že lékaři léčí podle toho, jak jim dovolí finance. Nakolik lékaři mohou šetřit náklady na pacienty?
Týká se to oblasti léků. Jestli zdravotní pojišťovny naplno uplatní regulace, hrozí, že opravdu léky nad určitý limit bude lékař platit ze svého. Když se blíží konec roku a my v počítači vidíme náklady na naši léčbu, garantuji vám, že každý, kdo se na to podívá, při každém předpisu léku zváží, jestli je nutný. Je zcela běžné, že se pacientovi napíše jedno balení léku místo tří.
* E15: Říkáte, že záleží na přístupu zdravotních pojišťoven. Jsou mezi nimi rozdíly?
Setkal jsem se s tím, že u jedné konkrétní pojišťovny má člověk, který se ze dne na den stal těžkým pacientem, reálný problém sehnat lékaře. Nedozví se, že je to proto, že se jeho pojišťovna chová k ambulantním specialistům špatně. Představte si, že by ke mně přišel pacient této pojišťovny po transplantaci srdce. Já vím, že s touto pojišťovnou není řeč. Raní mě mrtvice, když si představím, že bych se o něj měl starat. Výrazně mi totiž stoupnou náklady a pojišťovna mě bude pokutovat. Jsou naproti tomu pojišťovny, které, když tam zavolám, že mám nového pacienta po transplantaci, samozřejmě mě ujistí, že to v regulacích zohlední. Zvolil jsem extrémní příklad, ale opravdu pacienti třeba po bypassu a s vysokým cholesterolem najednou běhají po velkých městech a mají problém sehnat lékaře. Ten často po zhlédnutí dokumentace řekne jedinou věc, kterou ze zákona může: mám plnou kapacitu, nestíhám.
Peníze navíc? Jen hra s čísly
* E15: Když ministerstvo zdravotnictví vydávalo vyhlášku o úhradách za zdravotní péči na letošní rok, zdůrazňovalo, že ambulantní specialisté jako celek dostávají stále víc peněz. Vy naopak tvrdíte, že to v jednotlivých ordinacích není znát. Čím to je?
Je to metodikou. Mezi ambulantní specialisty se dnes počítají například i hemodialýzy, které dřív byly uvnitř v nemocnicích. Nebo radiační terapie. Z principu jde o drahé obory a tím zvyšují proti předchozím rokům průměr úhrad pro ambulantní specialisty. Je to jen hra s čísly. Už to známe. Před několika lety nám Všeobecná zdravotní pojišťovna hlásila, že nám dramaticky, o pětinu, vzrostly úhrady. Hledali jsme, jak je to možné, protože jsme si ničeho takového nevšimli. Nakonec se ukázalo, že úředníci mezi ambulantní specialisty z ničeho nic zahrnuli drahá centra s biologickou léčbou.
* E15: Je letošní rok výjimečný z hlediska úhrad? Ještě nikdy nebyli všichni s úhradami spokojeni.
Pokud se nic nezmění, je tento rok pro některé odbornosti smrtící, bez nadsázky. Zároveň s úhradovou vyhláškou totiž začal platit nový sazebník výkonů. U lékařů některých odborností se v něm snížilo ohodnocení výkonů. U interny je ten rozdíl největší. Ukazuje se, že to nebylo dobře projednané. Modelovali jsme si to na několika konkrétních ambulancích a zjistili jsme, že pokud by lékař internista měl stejný počet pacientů a udělal stejné množství vyšetření, dostane 75 procent peněz. Pokud by chtěl za péči o stejné množství pacientů získat stejné úhrady, musel by prakticky zdvojnásobit svoji činnost. Vykázat dvakrát tolik návštěv. To je mimo realitu. Není to tak, že by internisté seděli v prázdné ordinaci, koukali do stropu, a čekali, až jim tam někdo přijde.
* E15: Jednání s ministerstvem a zdravotními pojišťovnami vypadají slibně, že by se měly nejhorší problémy vyřešit. Byl nedávný protestní den nutný?
Na jednáních slýchám, že jim vadí, že nejdřív přijdou protestní akce a pak jsou do toho dotlačeni. Mně to upřímně řečeno také vadí, ale celý podzim jsem psal a volal na ministerstvo zdravotnictví, že je potřeba mluvit o vyhlášce. Jediné jednání bylo v říjnu, kdy mi bylo řečeno, že vyhláška ještě není. Pak najednou vyhláška byla a proběhlo připomínkové řízení, ve kterém nám vyhověli jen v dílčích věcech. Do té doby ani nás samotné nenapadlo, že ten dopad takový. Vyšla vyhláška i seznam výkonů, vše během týdne a najednou už to platilo. Byl to obrovský kvalt.
Elektronizace je velký byznys
* E15: Jak jsou na tom ambulantní specialisté s počítačovým vybavením, když byly schváleny povinné elektronické recepty?
Povinný elektronický recept je téma, na které reaguji jako býk na červený hadr. Jsou lékaři, kteří dodnes nemají elektronickou dokumentaci. Poslanci tvrdí, že se díky elektronickým receptům něco ušetří. Nám ale naopak stoupnou náklady. Každý bude muset mít kvalitní připojení na internet.
* E15: Výhody v elektronických receptech nevidíte?
Z tohoto projektu spíš cítím, že má někdo potřebu shromažďovat pacientská data na jednom místě a dát práci nějaké velké softwarové firmě. Obecně by se mi mnohem víc líbilo, kdyby šla elektronizace zdravotnictví spontánním vývojem odspodu. Cokoli, co přišlo shora, mělo nádech „velkého bratra“. Když se ale lidé postupně přesvědčují, že jim některé věci ulehčují práci a přinášejí něco navíc, chytne se to. Za logické bychom považovali, kdyby se ze všeho nejdřív rozvíjela elektronická komunikace mezi lékaři, aby si mohli předávat zprávy, výsledky vyšetření a podobně. Kdyby ministerstvo zdravotnictví dalo peníze na pilotní projekty tohoto typu, byla by to mnohem lepší investice. Tady se utrácejí centrálně velké peníze a mezitím se na úrovni zdravotnických zařízení děje něco úplně jiného. Jdu na jednání o elektronizaci zdravotnictví a v sále je jeden, maximálně dva lékaři včetně mě. Všechno ostatní jsou softwaroví pracovníci, kteří se nás s úředníky snaží přesvědčit, že tomu nerozumíme.
* E15: Jaké projekty mají podle vás smysl?
Lecjaké. Součástí lékařského softwaru je už dnes hlídání interakcí mezi léky. Když mi pacient řekne, jaké bere léky třeba od psychiatra, já je nemůžu znát. Program mě hned upozorní na případný problém. Doba, kdy jsem znal všechny léky na trhu a jejich účinky, ta byla ještě za socialismu. Léky a jejich názvy se neměnily, měl jsem v kapse notýsek z doby, kdy jsem měl na fakultě farmakologii, a do toho jsem si pořád dopisoval. Dnes ten trh tak nabobtnal, že nic takového nejde. Takový program se mi líbí. Na druhé straně nechápu, v čem je přidaná hodnota toho, že musím dát pacientovi čárový kód. Jenom správa těch dat podle mě bude stát statisíce měsíčně.
Budoucnost bez jasné koncepce
* E15: Jak se provozuje lékařská praxe s vědomím, že za pár let skončí smlouvy se zdravotními pojišťovnami?
Smluvní nejistota trvá odjakživa. Když jsem v roce 1994 v ambulanci začínal, z toho, co bylo na papíře, neplatilo skoro nic. Zvykli jsme si, že vše funguje setrvačností. Úhradové dodatky se tenkrát uzavíraly po kvartálech a na první čtvrtletí jsme je většinou podepisovali na konci března. Pak se to někdy po roce 2001 změnilo. K našemu překvapení začaly věci ve smlouvách až na výjimky platit. Přesto je míra nejistoty v ambulanci obrovská. Teď se to promítá do jednání o tom, co bude se smlouvami v roce 2016.
* E15: Rok 2016 je ale daleko, ne?
Když chcete v technickém oboru provozovat ambulanci, nezbude vám než žít na úvěr nebo leasing. Že by lékař sáhl do peněženky a koupil přístroje za několik milionů, tak to zpravidla nebývá. Financování úvěru v průměru může být rozloženo na šest let. Je rok 2013, mluví se o neprodloužení smluv na konci roku 2015 a někdo si před čtvrtrokem koupil nový přístroj. Z čeho to zaplatí, když mu pojišťovna bez důvodu smlouvu neprodlouží? Změny potřebujeme znát ne ze dne na den, ale s určitým časovým předstihem. Tímto způsobem ale neuvažuje žádný úředník.
* E15: Přesto při protestním dnu moc ambulancí zavřeno nebylo.
Soukromí lékaři nám říkali: dostaneme málo a ještě máme zavřít ordinaci a tím si ještě snížit příjmy? Proto jsme vymysleli zelenou stužku, kterou mohl každý lékař vyjádřit protestu podporu. Podle mých informací se přinejmenším tímto způsobem k protestu přidalo kolem 90 procent lékařů v Česku. Neznám lékaře, který by mi řekl, že žádný problém není. Už jen to, že lékaři takto svůj názor vyjádřili, by mělo ministerstvo zdravotnictví vést k tomu, aby svůj postup korigovalo. Nikoli aby si řekli: je to dobré, bylo jich málo. Co má přijít jako další? Shromáždění na náměstí? Nežijeme ve středověku, je prima, že se ministr nemusí obávat defenestrace a my se nemusíme bát vstoupit na ministerstvo, ale na druhé straně musíme naslouchat jemnějším způsobům komunikace. Nemluvě o tom, že chce-li se perspektivně ušetřit, měli bychom pacienty směrovat z nemocnic do ambulancí a vše, co jde, vyřešit ambulantně. To chce jiný přístup než ten segment dusit.
* E15: To by ale chtělo koncepční pohled.
V posledních několika letech se změnilo ve zdravotnictví jen to, kde někdo křičel a kdo křičel víc, teď také víc získal. Vím to. Ale nelíbí se mi to. A neumím to. Jsem radši, když se o problémech normálně mluví a argumentuje. V poslední době nevíte dne ani hodiny, kdy někoho něco napadne, a bez toho, aby to zaznělo na jakémkoli jednání, je z toho reálný návrh. Občas to dělá dojem, že politici takto vypouští balonky, a když se nikdo neozve, tak se na tom návrhu pokračuje.
Zorjan Jojko (50)
Soukromý kardiolog, předseda Sdružení ambulantních specialistů. V roce 1987 promoval na 1. LF UK v Praze. Krátce se angažoval ve vedení České lékařské komory. Je zastupitelem městské části Praha Újezd bez politické příslušnosti.
• Čtěte také:
