Voliči se letos zajímají o ekonomická témata
Chceme naši zemi zpátky! Volá britská UK Independence Party v titulku svého předvolebního manifestu. Strana, která tolik překvapila v loňských volbách do Evropského parlamentu, neopouští antievropské teze ani před volbami do parlamentu britského. „Pouze odchod Británie z Evropské unie umožní zemi opět kontrolovat vlastní hranice, omezit imigraci a udržet populaci v její současné podobě,“ vyhlásil Roger Knapman, lídr UKIP, jak se název strany za britskou nezávislost zkracuje.
Ačkoli hesla zůstala podobná (Sešrotujeme Evropský parlament! hlásal loni bývalý televizní moderátor Robert Kilroy-Silk, jemuž se přičítal velký podíl na volebním úspěchu), strana za nezávislost se za poslední rok hodně změnila:
1) Robert Kilroy-Silk již není členem UKIP, neboť se mu nepodařilo stranu ovládnout a stát se jejím lídrem. Založil vlastní stranu Veritas, jež má podobné ambice, ale zatím finančně i politicky živoří.
2) Stranu opustila řada mecenášů, především však podnikatel Paul Sykes, jehož dar ve výši 1,4 milionu liber umožnil v roce 2004 bohatou předvolební kampaň.
3) Roli jakéhosi radikálního mluvčího převzal po Kilroyi-Silkovi předseda poslaneckého klubu UKIP v Evropském parlamentu Nigel Farage.
Zdaleka nejdůležitější je ovšem před letošními parlamentními volbami skutečnost, že britská veřejnost nepřestala UKIP vnímat coby stranu jediného tématu, totiž tématu evropského. Zatímco loňský volební výsledek strany za nezávislost nahnal strach velkým stranám (pro UK Independence Party hlasovalo 16,1 procenta voličů, což znamenalo dvanáct evropských poslaneckých křesel), nyní se této straně velké šance nedávají. Hlavním tématem letošních parlamentních voleb v Británii jsou spíše témata ekonomická, takže navzdory protestům příznivců (podle dostupných údajů se k této straně hlásí asi 22 tisíc členů) prorokují analytici UKIP podobný výsledek, jakého dosáhl v domácích parlamentních volbách v roce 2001. Tehdy voliči obdařili UKIP, jež nikdy neměla v britském parlamentu jediného poslance, pouhými 1,5 procenta hlasů.
Vlajky a deštníky.
Nigel Farage, jenž se pokusí ve volebním okrsku South Thanet porazit labouristického favorita Stephena Ladymana, s podobnými prognózami pochopitelně nesouhlasí. „Jsme schopni vážně zaútočit v jednadvaceti volebních okrscích,“ říká na předvolebních vystoupeních. Těchto zhruba dvacet favoritů UKIP kandiduje především v západní části Anglie. Celkem kandiduje za UK Independence Party pět set lidí, což stranu kvalifikuje pro účast v televizních předvolebních reklamách.
Program, s jakým UKIP do voleb jde, dobře charakterizuje předvolební tah Nigela Faragea. Ten již v prosinci 2004 otevřel v kentském městečku Ramsgate, ležícím v jeho volebním okrsku, „volební obchod“. Prodává se v něm různé „patriotistické“ zboží. Ručníky v barvách britské vlajky, deštníky se symbolem libry, samolepky s různými britskými znaky. Proto nikoho nepřekvapí, že jedním z hlavních bodů předvolebního manifestu UK Independence Party je požadavek na zavedení zkoušky „britskosti“, který by měl složit každý imigrant žádající o povolení k pobytu. Tento test by prý obsahoval především otázky týkající se britské víry, tradic a zvyků.
S imigrací ostatně souvisejí i další témata této antievropské strany, třeba kontrola britských hranic. „Toryové imigraci kontrolovat nemohou,“ říká stranický lídr Roger Knapman, „neboť chtějí zůstat v Evropské unii, a ta nás kontrolovat vlastní hranice nenechá. A liberální demokraté? Ti v této otázce dokonce žádný problém nevidí.“
Dá se říct, že členové UK Independence Party Evropu představovanou Evropskou unií nenávidí?
„Nikoli, pouze si přejí, aby správně nahlédla roli, která jí náleží. A tou je,“ píše ironicky Oliver Burkeman v Guardianu, „dodavatelství zboží nutného k luxusnímu životnímu stylu.“ Tato ironie se ovšem při čtení předvolebního manifestu UKIP nejeví jako zcela přesná. „Evropa nám i přes naše vystoupení z EU stále bude chtít prodávat svá vína a automobily,“ píše se v dokumentu, k němuž Nigel Farage na jedné z tiskových konferencí dodal: „Ostatně podívejte se na mě. Vždyť jsem ženatý s německou dívkou.“
Co zaujme bílé.
Předáci UKIP rádi tvrdí, že jsou jedinou britskou stranou, která se vůči „evropskému problému“ staví nepokrytecky a tvrdě. Především s onou tvrdostí mají zřejmě pravdu, ale to se může paradoxně ukázat jako nevýhoda: tyto volby prostě budou rozhodnuty na jiném hřišti. Mlčení ostatních stran o Evropě je totiž, kromě jiného, výsledkem kampaně UKIP. Především konzervativci se programově rozhodli nesoutěžit s touto stranou v tvrdosti vůči EU, aby nebyli s „populistickými radikály“ srovnáváni. A to i přesto, že podle průzkumu veřejného mínění si 70 procent dotázaných aktivistů pracujících pro Torye přeje odchod Británie z EU. Přesto, že list Independent zjistil, že více než třicet kandidátů Konzervativní strany ve svých lokálních manifestech označilo vystoupení země z Evropy za svůj politický cíl.
Nakonec kdo v nabídce UKIP hledá i jiná témata pro, soudě dle předvolebních materiálů, bílé voliče, něco málo přece jen najde. Například: UKIP navrhuje zvýšit zadlužení vlády, aby bylo čím pokrýt daňové škrty ve výši 25 miliard liber (místní daně by tato strana snížila o polovinu, daň z příjmu o deset procent a limit pro dědickou daň by zvýšila na pět set tisíc liber). UK Independence Party by ale myslela i na důchodce: zvýšení státní penze by prý financovala úsporami, jež by vznikly vystoupením z EU.
Takže: Nigel Farage pojmenoval Evropskou unii slonem v porcelánu. Odvážné. Podobné nálepky se může brzy dostat i jemu samotnému – pokud volební výsledek UKIP nebude takový, jaký sebevědomě sliboval.
