Od voleb i do voleb daleko, a tak se poslanci bez rozdílu vyznání odvážili nad schvalovaným balíkem ekologických zákonů vyjevit hluboce zažité fosilní představy o českém občanovi: zanadávej si v hospodě a jinak drž hubu a krok! Úředník povolil před okny tvého nájemního bytu lakýrnickou dílnu nebo prasečák? Buď rád, že bydlíš, a čuchej! Když skácí staletou lípu, která jaro co jaro ve tvém bytě tak příjemně voněla, tak mlč a nečuchej! Zákonodárce ti už dřív coby nájemníkovi odepřel právo být účastníkem schvalovacího řízení o věcech ve tvém okolí. Teď sociální demokrat Ladislav Skopal navrhuje, abys byl tohoto práva zbaven i jako občan.
Co je Česko Českem, mohli se potrefení sdružovat a na základě zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 společně hájit své právo na životní prostředí. Když projde na Skopalův návrh, bude konec. Zbyde jen hospodské nadávání jako za socialismu. Tehdy ovšem byla naděje, že se u toho naskytne nějaký Brettschneider a vedoucím soudruhům se názory hospodského lidu dostanou alespoň v tajných svodkách. Předpokládám, že dnes nepřipadá v úvahu ani to. Občane, trhni si!
O pověst socialistické parlamentní fosilie s přítelem Skopalem úspěšně soupeří občanský demokrat Tom Zajíček. Je smířlivější, připustil by účast občanských sdružení alespoň v územních řízeních. O to je jeho návrh nebezpečnější, protože ve srovnání s návrhem Skopalovým vypadá jako kompromis. A naši poslanci, v zrekvírovaných malostranských palácích čím dál víc vzdálení od skutečného života, kompromisy milují.
Ani liberál Marian Bielesz dvakrát nestojí o pluralitu občanských názorů. Chce utajovat pěstování geneticky modifikovaných plodin, lidé se o nich ani nedovědí, tak proč by měli mít právo se odvolávat? Spoluautorem tohoto demokraticky nebezpečného návrhu je i Jaroslav Pešán z ODS.
Aby si lidé tolik nevyskakovali v občanských sdruženích, budou platit. Neboť náhradu za omezení hospodaření v chráněných územích evropského systému Natura 2000 by měly kasírovat i právnické osoby, zřizované státem. Kdo nevěří, že za tímto pošetilým návrhem stojí poslanci ODS, ať si zajde na bidýlko Poslanecké sněmovny. Ale nač by potom bylo státní vlastnictví?
Ptej se, občane, dokud můžeš. Až ti ctihodná sněmovna oseká tvoje nezadatelná práva, zbude jen to placení. Nic nevadí, že žadatelům o problematické projekty to takhle vyjde mnohem dráž. Po zrušení účasti občanských sdružení bude v mnoha řízeních proti sobě sedět jen žadatel a úředník. Zamhouřit oko nad pochybnými projekty bude snadnější a výplata za to jednodušší. Kdyby se však Grossovi provokatéři roztrhli, nikdy nezískají takový přehled o úřadem posvěcených nepravostech, jaké vidí zainteresovaná veřejnost. Svou přítomností navíc zažene pokušení a zůstane víc poctivých úředníků. Na zdraví!
