(EURO 48/2006)
Týdeník EURO si mě opět vzal na mušku, opět zamířil mimo! Oba zmíněné články se týkají obměny dozorčí rady státního podniku Lesy ČR. Všechny analýzy, které jsem nechala vypracovat k tendrům Lesů ČR, doporučovaly posílit dozorčí radu. Její složení je ze dvou třetin na zakladateli státního podniku – ministerstvu zemědělství. Autor článků mě za tento krok kritizuje, ale vychází přitom z neověřených a nepřesných informací. Romana Schindlera (nikoli Šindlera) jsem do rady skutečně jmenovala, není však mým poradcem, ale už čtvrtým rokem zaměstnancem ministerstva zemědělství (tajemníkem sekce náměstka pro vodní a lesní hospodářství, v jehož náplni práce je mimo jiné koordinace činností státních podniků patřících do působnosti náměstka ministra, tedy i Lesů ČR). Autor článků se ale vůbec netrefil u jmen Radek Boška a Jan Svoboda, ani jeden z nich není novým členem dozorčí rady, posílené o ekonomické, právnické a lesnické odborníky. Spojovat obsazení dozorčí rady s velkou koalicí také nesedí, když z ní právě politici - poslanci – odešli. Politický klíč jsem skutečně nepoužila, rozhodující byla odbornost. S čistým svědomím mohu říci, že nejsem napojená na žádnou skupinu lesnických firem, z čehož jsem byla také neférově nařčena. Co jsem tedy provedla? Pouze nesdílím autorovo nadšení pro výběrová řízení na jednoroční lesnické zakázky. Myslím si, že na chválu vedení Lesů ČR, k níž mě autor článků vybízí, je ještě času dost.
Milena Vicenová,
ministryně zemědělství