Streetartový umělec Banksy, jehož totožnost není známa a všeobecně se má za
to, že je to Brit původem z Bristolu, reaguje na aktuální dění v USA novým
dílem. Na svém instagramovém účtu v reakci na násilnou smrt černocha George
Floyda zveřejnil začátkem června ponurý obraz zobrazující zarámovanou neostrou
fotografii Afroameričana obklopenou květinami a svíčkami, přičemž od té
nejvyšší začíná hořet nad fotografií visící americká vlajka. A jak je mu vlastní,
k dílu přidává i svůj názor na věc.
Od devadesátých let se Banksy pomocí umění vyjadřuje k palčivým problémům
světa a neváhá jít do hloubky. Nic mu není cizí. Zajímá ho politika,
homosexualita, válečné konflikty, zlomená srdce, byrokracie i absurdita
obyčejného života. Svá díla stříká přes šablony na zdi celého světa. Najdete je
v Londýně, Bristolu, New Orleans, New Yorku, Calais, ale i v Betlémě a na
západním břehu Jordánu. V Praze dosud žádné nezanechal, respektive žádné ze
zdejších známých graffiti nenese jeho rukopis.
Kde není umělec, není soudce
Přesto se mohou nyní zájemci s jeho díly podrobně a na vlastní oči seznámit. V galerii Mánes probíhá od 5. června do 27. září 2020 výstava s názvem The World of Banksy. Výstava se stejným názvem i vizuálem probíhá současně třeba v Paříži. Pod názvem The Art of Banksy proběhly obdobné přehlídky více či méně povedených reprodukcí například v Budapešti, Bukurešti, v Sydney nebo Rijádu. Pořadatelé neváhají kopírovat dílo utajeného umělce i sebe navzájem.
Princip je snadný. Identita autora není známa, autenticitu svých nových děl
potvrzuje jen jejich zveřejněním na svém instagramovém účtu, který je sám
označen jako oficiální. Jak se Instagramu podařilo potvrdit autorovu identitu,
je záhadou.
Kde není žalobce, není soudce, a u Banksyho je zřejmé, že se s pořadateli výstav soudit nebude. Jinak by přišel o svou anonymitu i část svého kouzla. Od výstav se distancuje na svých webových stránkách, označuje je za „fake“ a nabádá veřejnost, aby k nim k jako neautorizovaným také přistupovala. Pořadatelem pražské výstavy je německá společnost Heinen Handels GmbH z německého města Neuss, kurátorem je galerista Jiří Jaskmanický.
Souhlasíte s pořádáním neautorizovaných výstav?
Neautentičností velké části vystavovaných děl se netají, výstavu výslovně
označují jako neautorizovanou. Z tiskové konference, která proběhla před jejím
oficiálním zahájením, ale člověk odcházel s pocitem, že si z veřejnosti dělají
v podstatě srandu a ještě se zaštiťují Banksyho citátem, který výstavu i tento
text uvozuje a říká, že copyright je pro losery.
Pořadatelé tvrdí, že mají souhlas s užitím Banksyho děl k výstavním účelům a
pro účely merchandisingu platný do roku 2022. Na otázku, jakou formou byl
souhlas udělen, když identita autora není známá, Jaskmanický odpověděl, že byl
udělen na základě plné moci. V takovém případě by bylo zajímavé vidět, kdo je
na plné moci uveden jako zmocnitel a jak byla jeho identita ověřena. Tajemství
toho, kdo se skrývá pod pseudonymem Banksy, by asi bylo rázem odhaleno.
Banksy v mlze
Zaplatíte-li vstupné ve výši 340 korun, které značně převyšuje částku obvyklou ve známých českých výstavních síních, uvidíte kolem třiceti reprodukovaných graffiti, které pořadatel nechal pro účely pražské výstavy přenést na dřevotřískové desky. Autory reprodukcí jsou „akademici“, jak řekl na tiskové konferenci Jaskmanický. Jejich identitu však prozradit nemůže, prý si to nepřejí. Není divu. Podle informací, které poskytl český street artista Jan Kaláb magazínu Aktuálně.cz, jsou to studenti Akademie výtvarných umění, kteří tak získali možnost si přivydělat. Při představě, že s jejich díly jednou někdo bude zacházet obdobně, se to zdá až poněkud krátkozraké.
Desky s reprodukcemi obsahují i známé Banksyho citáty v angličtině a v českém překladu takové kvality, že by s ním sotva bylo možné uspět u právě probíhajících maturit. Na profesionálního překladatele zřejmě nebyl dostatek finančních prostředků, a tak se můžete dozvědět, že „Největší zločiny světa nejsou páchány těmi, kdo porušují pravidla, ale těmi, kdo se jim podřizuje. Jsou to lidé plnící rozkazy, kdo shazuje bomby a masakruje vesnice“. Respektování pravidel českého pravopisu by však Banksy za zločin určitě nepovažoval. I když, kdo ví.
Výstava barevných kopií
Ve druhé části přehlídky „fejků“ jsou tisky na plátně i na papíře, které reprezentují Banksyho známé motivy. Nechybí líbající se policisté, Churchill s „čírem“ v podobě trávníku, krysy, Matka Tereza i utlačované opice. Pořadatel uvádí, že některé z rámovaných děl jsou originály zapůjčené ze soukromých sbírek. Na dotaz, o které jde, odpověděl Jaskmanický, že to z bezpečnostních důvodů nelze veřejně uvádět. Snažila jsem se originály odhalit pomocí signace, ale při zkoumání pouhým okem mám za to, že se jednalo o kopie, nikoli o originální grafické listy podepsané a číslované autorem.
Celá výstava je celkem tradičně uzavřena prodejem upomínkových předmětů. Návštěvníci
si mohou koupit vkusnou plátěnku za necelých 300 korun, sadu pohlednic nebo
podtácků a připomenout si, že se rozhodně nemají zapomenout podívat na Banksyho
film „Exit through the giftshop“, aby se o street artu a autorovi dozvěděli o
něco více než ze samotné přehlídky reprodukce jeho děl. Na film se můžete
podívat na internetu za cenu podstatně nižší, než je cena vstupenky na tuto
výstavu.
Úsměvná je, vedle celého konceptu výstavy pořádané bez souhlasu autora s
jediným účelem se na jeho jménu obohatit, i odpověď pořadatele na otázku, zda
má, stejně jako to dělá často Banksy, v úmyslu přispět z výnosu ze vstupného na
nějaké charitativní účely. Prý ano, ale jaksi stále nebylo dořešeno, kdy a
komu. Včas se o tom ale dozvíme. A máme prý být ve střehu. Banksy údajně pod
maskováním rád navštěvuje („fejkové“) výstavy svých děl, a když už do Prahy
přijede, možná nám nechá i vzkaz na zdi. Kéž by. Pak by teprve tahle výstava
stála za to.
