Nový ministr zdravotnictví sype peníze do nemocnic s ochotou hodnou Davida Ratha
Hezky ve stopách svého posledního socialistického předchůdce Davida Ratha od samého počátku působení na ministerstvu zdravotnictví kráčí ministr Svatopluk Němeček (na snímku). Ve stručnosti se to dá parafrázovat z lehce leninského „všechnu moc sovětům“ na „všechny prachy doktorům“.
Ono je realitou, že v systému skutečně chybějí peníze a většina pojišťoven v minulosti vyčerpala své rezervy, které byly a jsou, jen tak mimochodem, určeny právě k vyčerpání v těžkých dobách, kdy nerostou mzdy, zato roste nezaměstnanost, takže příjmy z pojistného stagnují, nebo dokonce nečekaně klesnou. Stejně tak je pravda, že poslední ministři pro zefektivnění fungování zdravotní péče kromě řečí o hospodárnosti neudělali nic. Jenže Němeček se už nepouští ani do těch řečí a hned natahuje ruku a navrhuje další rozsáhlé transfery peněz ze státní kasy do kapes v bílých pláštích. Pokud navrhovaná opatření prosadí, povede to jen k pokračování plýtvání, navyšování státního dluhu a v neposlední řadě k další dlouhodobé destabilizaci systému financování zdravotní péče.
Navíc to dělá v situaci, kdy jeho ČSSD je sama odpovědná za to, že v systému bude chybět čtyři až pět miliard korun ze zrušených poplatků, na něž si již veřejnost zvykla, a verdikt Ústavního soudu, který je údajně zakázal, spočíval jen v tom, aby byly jinak legislativně upraveny, což ještě ministr Holcát připravil, ale už neprosadil. Kvůli ČSSD.
Ministr Němeček dostal přitom od Holcáta dárek v podobě navýšení plateb za státní pojištěnce od listopadu minulého roku, které zvýší příjmy pojišťoven v letošním roce o čtyři a půl miliardy. Němečkovi to nestačí a chce letos ještě jedno navýšení, které by nasypalo pojišťovnám další dvě miliardy a příští rok čtyři. To už se rovná růstu příjmů systému za dva roky kumulovaně o zhruba patnáct miliard korun. A ještě je mu to málo, protože se dožaduje pravidelných automatických valorizací plateb za státní pojištěnce v závislosti na vývoji průměrné mzdy. To vše v době, kdy se dá očekávat, že mzdy i zaměstnanost začnou s oživující ekonomikou zase stoupat a standardní příjmy pojišťoven od zaměstnanců citelně zrychlí svůj růst.
Že by ministr Němeček myslel na to, aby si pojišťovny zahojily své rezervní fondy pro doby, kdy může být zase ouvej? Ale kdeže.
Ministr plánuje naopak snížit povinnou míru odvodu na rezervní fond z 1,5 procenta na polovičku, a vyždímat tak naopak do nemocnic kromě všech peněz od státu i dalších šest set milionů, které by si jinak pojišťovny schovávaly na horší časy. Ty, jak jsme viděli v posledních letech, mohou být opravdu zlé. A to nepřipomínáme, že tak budou postiženy zejména menší pojišťovny, které jsou na rozdíl od VZP schopny hospodařit i v obtížných dobách s poměrně solidními hospodářskými výsledky.
Nová vláda se tak chce fakticky vzdát regulace toku peněz do zdravotnictví v situaci, kdy zejména nemocnice utratí jakoukoli částku a s nějakou racionální hospodárností to má pramálo společného. Že je taková regulace nezbytná, věděl každý ministr financí za uplynulá dvě desetiletí – s jedinou výjimkou Bohuslava Sobotky, který svítil u Rathova rozhazování.
Není tajemstvím, že kapacity zejména akutní lůžkové péče jsou v Česku nadbytečné a nikdy se je nepodařilo přizpůsobit skutečným potřebám. Využití drahých přístrojů je velmi často hanebné a ve špitálech se vesele loupí, ani poledne se nedrží. Fakticky se za celé roky v Česku zavřela jediná zkrachovalá nemocnice v Plané u Mariánských Lázní, přestože nové technologie a léky umožnily přesunout značnou část péče na ambulance. Trvalý a dlouhodobě neudržitelný růst nákladů na zdravotní péči nebude jen pokračovat, ale ještě se zrychlí. Ministra Němečka snad po odchodu z ministerstva s krabicí od vína nikdo nezastaví, ale to bude tak jediný rozdíl mezi tím, co zůstane v resortu po něm a co zbylo po Davidu Rathovi.
O autorovi| paralp@mf.cz
