Zpátky na zem

Fotbalový svaz zatím nemá zajištěné pozemky ani investora

Ještě v pražských Vysočanech dnem i nocí pracují dělníci na stavbě Sazka Areny a už šéfové stavebních firem začínají spřádat nové plány, jak získat atraktivní zakázku na výstavby Národního stadionu na Strahově. Se Sazka Arenou má ovšem tento projekt společného mnohem víc: nejasné pozemkové vztahy, zastaralá dopravní infrastruktura a především nevyřešené financování. Plán, nad kterým mnohý fotbalový fanoušek zajásal, je zatím pouze velkolepým snem.

Zbourat, postavit.

Nejprve jde zase o pozemky. Záměr fotbalového svazu, který předminulý týden odsouhlasili pražstí radní, předpokládá, že novému megastadionu ustoupí současný stánek Evžena Rošického, který léta sloužil především atletice, a kde nyní hraje fotbalová Slavia. „Pozemky jsou majetkem města, s kterým jednáme o dlouhodobém pronájmu
nebo výpůjčce. Samotný stadion i sousední hotel Coubertin jsou ve vlastnictví Českého svazu tělesné výchovy. Tady by žádný problém být neměl,“ říká šéf fotbalového svazu Jan Obst. Jenže to není docela jisté. I když je vlastníkem parcel město, situaci komplikuje, že některé z nich jsou svěřené Technické správě komunikací a jiné zatíženy uzavřenými nájemními smlouvami. „Jasno by mělo být do konce února,“ tvrdí pražský radní Pavel Klega, který má prověřit majetkoprávní vztahy a připravit smlouvu mezi ČMFS a magistrátem. Zatímco Stadion Evžena Rošického má kapacitu kolem 20 tisíc diváků, na nový stánek by se jich mělo vejít více než 50 tisíc. Předseda ČSTV Vladimír Srb nevěří, že tak razantní navýšení kapacity lze provést na ploše stadionu. „Už jen proto, aby se vyřešil přístup diváků na nový stadion, musel by se jeho půdorys rozšířit do všech stran,“ řekl Srb týdeníku EURO. Šéf fotbalového svazu nabízí řešení: „Počítáme s určitým zapuštěním do země, geologické plány naznačují, že tomu nic nebrání. Bude se střílet.“

A zase doprava.

Ačkoli se ČMFS na Strahově líbí hlavně poloha areálu, blízkost letiště i centra města, právě zajištění dopravy je naopak jedním ze slabých míst Strahova. Přístup zajišťuje pouze autobusová doprava. Na rozdíl od budované Sazka Areny sem nevede metro ani tramvaje. Navíc komunikace v lokalitě jsou přetíženy dopravou i ve špičkách dní, kdy se na „větrné hoře“ žádná akce nekoná.
„V tomto směru očekáváme výraznou pomoc od města, radní se k tomuto problému již přihlásili. Bude se muset revitalizovat tramvajová trať na Dlabačov a na Malovanku, počítáme však především s kyvadlovou autobusovou dopravou od metra a z velkých záchytných parkovišť na Letné a na Vypichu,“ naznačuje řešení Obst a dodává, „padesát tisíc lidí na fotbale již Strahov z minulosti pamatuje, na spartakiádách byl počet návštěvníků ještě vyšší.“

Nejasný developer.

Náklady na výstavbu stadionu se odhadují na přibližně pět miliard korun, šéf Českomoravského fotbalového svazu přitom počítá s podporou státu a využitím strukturálních fondů Evropské unie. Radní přitom zdůrazňují, že financování projektu je věcí fotbalového svazu. Ten se prozatím otázkou investora, který by byla ochoten peníze poskytnout, příliš nezabýval. „Předběžně jsme vytipovali několik partnerů, kteří by byli ochotni vážně jednat, ale nejdříve jsme potřebovali získat pozitivní usnesení rady města,“ tvrdí Obst. ČMFS ve svých finančních plánech počítá s dotací na infrastrukturu ve stejné výši, jakou stát poskytl při výstavbě Sazka Areny, tedy zhruba s jednou miliardou korun. „Konečná cena se stejně jako návratnost investice bude odvíjet od vyjednávání s investorem,“ říká šéf fotbalového svazu. Radní předpokládají, že ten by měl být znám nejpozději v polovině příštího roku. Projekt a územní rozhodnutí by měly být k dispozici do konce roku 2005, stejně jako stavební povolení. Stavět se má začít nejpozději v roce 2006 a celý areál by měl být hotov do roku 2009, aby se mohl stát součástí kandidatury na pořadatelství Mistrovství Evropy v roce 2012.
Fotbalový svaz zatím nerozhodl o tom, kdo by měl stadion postavit. „Právě na tom, jakého developera se ČMFS podaří zajistit, mimo jiné závisí úspěch projektu,“ říká Filip Dvořák z Hospodářské komory hlavního města Prahy. Spekuluje se, že na Strahov si brousí zuby společnost Skanska, která již brzy ukončí své aktivity na Sazka Areně. Vedení společnosti se k takovým spekulacím doposud nevyjádřilo.

Souboj svazů

.
Vyřešeno zatím ale není ani to, zda strahovský stánek bude určen jen pro fotbalisty, nebo i pro atlety. ČSTV investoval do rekonstrukce Rošického stadionu v posledních dvanácti letech zhruba 50 až 60 milionů korun, přesto se jeho demolici v zásadě nebrání. „… pokud bude projekt koncipován jako fotbalově-atletický stadion,“ jak říká šéf tělovýchovy Srb.
Právě v domluvě mezi svazy atletů a fotbalistů ale může číhat překážka. Předseda ČMFS sice pracuje se dvěma variantami – buď s mobilní atletickou dráhou a nebo čistě fotbalovým stánkem - ale připouští, že sám preferuje druhou možnost. „Chtěl bych opravdový fotbalový kotel, ale chápu legitimní požadavky atletů. Varianta se zasouvacími tribunami a vysunovatelnou atletickou dráhou je schůdná, podobně je například řešen nový stadion v Paříži, ale tím se stavba prodraží,“ počítá Obst.
Šéf atletického svazu Karel Pilný však kontruje: „Současný Rošického stadion je jako jediný v republice použitelný pro velkou atletickou akci, zrekonstruovaný areál v Ostravě nemá potřebné zázemí. Neumím si představit, že by se Strahov ztratil z atletické mapy.“

S vidinou olympiády.

Radní Pavel Klega ale spatřuje řešení v přestěhování atletiky do jiné pražské lokality: „K je dispozici stadion Na Julisce, který splňuje kritéria pro pořádání mezinárodních mítinků. Vzhledem ke zvažované kandidatuře na pořádání Olympijských her v roce 2016 či 2020 je ale možné vybudovat v Praze i další multifunkční sportovní centrum včetně atletického stánku,“ říká. V úvahu prý připadají nejen tradičně uvažované lokality, jako například Na Maninách, ale také nové možnosti v oblasti Jihozápadního Města. Předseda ČSTV je Srb naproti tomu přesvědčen, že pokud dojde k výstavbě Národního stadionu na Strahově, musí se s projektem počítat v kandidatuře Prahy na pořádání olympijských her. „Bylo by zbytečné, i ekonomicky neúnosné, stavět fotbalový stadion pro padesát tisíc diváků a za několik let hledat peníze a místo pro hlavní olympijský stánek s kapacitou kolem šedesáti tisíc lidí. Strahovský stadion by měl být v případné olympijské kandidatuře hlavním bodem, a to jako multifunkční sportovní stánek.“

(box)
Projekt na mrtvém kopci Projekt Sport City Prague Strahov se dotýká území o rozloze 160 tisíc metrů čtverečních. Kromě fotbalového stadionu s kapacitou 52 tisíc míst by měl na Strahově vyrůst ještě atletický stadion, nákupní a zábavní centrum, hotely, kancelářské prostory a další zařízení pro komerční využití. Součástí by měla být také podzemní parkoviště a systém Park+Ride celkem pro čtyři tisíce automobilů. Plán navazuje na již započatou revitalizaci plochy velkého Strahovského stadionu pro fotbalové centrum mládeže AC Sparta. Ačkoliv se původně uvažovalo o lokalitách v Dolních Měcholupech, Letňanech, a především ve Stodůlkách, zdá se, že stánek vyroste na strahovském kopci. „Nakonec se to při jednání s pražským magistrátem ukázalo jako jediná vhodná varianta. Měcholupy jsou pro takový areál daleko, se sportovišti ve Stodůlkách zase nepočítá územní plán města,“ řekl týdeníku EURO předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst. „Z hlediska rozvoje dané lokality je záměr fotbalového svazu úžasný. V současné době je tato oblast mrtvou planinou,“ tvrdí Filip Dvořák z Hospodářské komory hlavního města Prahy.