Američané se letos poprvé po více než půl století vydají na Měsíc. Tamní vesmírná agentura NASA má totiž pro rok 2024 velké plány, jež zahrnují celkem pět pokusů o přistání na jediné přirozené družici naší planety. Protože astronauti z mise Apollo se na Měsíc naposledy dostali v roce 1972, letošní starty představují zásadní změnu dosavadních priorit NASA, která se v posledních dekádách soustředila spíše na jiné oblasti vesmírného bádání.
Oproti situaci před padesáti lety je velkou novinkou především skutečnost, že všechny plánované mise mají zajistit soukromé vesmírné společnosti, což potvrzuje dlouhodobý trend v celém odvětví. NASA díky tomu doufá, že ušetří značné množství peněz, bude se moci více soustředit na samotný vědecký výzkum a zároveň získá větší počet plavidel schopných tuto náročnou cestu absolvovat.
Navzdory velkému technologickému pokroku je totiž přistání na Měsíci stále velmi komplikované. Problémem bývá především samotný start, ale i dosednutí modulu do kamenitého terénu. V loňském roce se ostatně na Měsíci pokusily přistát mise z Japonska a Ruska, přičemž obě dvě selhaly. „Nepřekvapilo by mě, kdyby se do problémů dostaly také některé z letošních amerických misí,“ řekla pro Wall Street Journal Wendy Whitman Cobbová, jež se na armádní univerzitě amerického letectva zabývá kosmonautikou.
Výzkum radiace či vesmírného počasí
Letošní první misi mířící k Měsíci má na svědomí společnost Astrobotic Technology. Ta v pondělí 8. ledna z floridského Cape Canaveral úspěšně vypustila nosnou raketu Vulcan Centaur, od níž se krátce po startu oddělil modul Peregrine. Jeho cílem je přistát na Měsíci koncem února, přičemž bude nést několik vědeckých přístrojů NASA. Jeden z nich je určen třeba k měření rizika radiace, které je nutné důkladně zkoumat i kvůli možným budoucím misím se skutečnými lidskými astronauty.
Hned na začátku února se má k Měsíci vydat také přistávací modul Nova-C od společnosti Intuitive Machines, jehož do vesmíru vynese raketa SpaceX. Cílem této mise je především studovat specifická oblaka trosek, která se při přistání vznesou z měsíčního povrchu. Pokud vše půjde bez problémů, modul Nova-C se má letos do vesmíru vydat ještě jednou.
Třetí společností s měsíčními ambicemi je texaský Firefly Aerospace. I jeho modul s názvem Blue Ghost má využít služeb rakety od SpaceX. Součástí této mise má být celkem deset různých vědeckých zařízení, na nichž se podílela NASA. Jedno z nich bude sloužit třeba ke studiu zemského magnetického pole, zatímco další má pro změnu poskytovat informace o dopadech vesmírného počasí na dění na planetě Zemi.
Poslední letošní misi pak zajistí opět Astrobotic Technology. Ta má koncem roku na měsíční jižní pól přivézt rover NASA, jehož cílem je studovat tamní ledové usazeniny. Zmíněné vozítko ale zatím není dokončené, takže je možné, že se mise nakonec odloží až na příští rok.
Hlavním rivalem je Čína
Současné snahy NASA jasně dokazují, že po desetiletích převažujícího nezájmu se nyní Měsíc opět dostává do popředí celého vesmírného výzkumu. Mnozí odborníci dokonce celou situaci popisují i termínem ,nový závod o Měsíc‘, který odkazuje na původní soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. S tím rozdílem, že největším rivalem Američanů je v současnosti Čína.
Představitelé NASA už v minulosti vyjádřili své obavy z toho, že si asijská velmoc začne nárokovat cenné vodní zdroje poblíž měsíčního jižního pólu, které by mohly podpořit vybudování stálé měsíční základny. Číňané navíc byli v posledních letech ve výzkumu Měsíce velmi aktivní a na jeho povrch se jim už podařilo úspěšně dostat několik různých zařízení.
Nové závody o Měsíc budou ale podle některých odborníků velmi prospěšné všechny. Bez pochyby totiž povedou k větším investicím ze strany NASA i soukromých společností do mnoha odlišných technologií, z nichž může v budoucnu těžit celý vesmírný průmysl.
