Dostal jsem předvolání ke kontrole od zdravotní pojišťovny. Mám předložit doklady plateb od roku 1993 do 2006, což se mi zdá divné. Myslím, že podle zákona mohou úředníci kontrolovat doklady tři roky zpětně, uchovávat doklady musím deset let - proto se mi zdá jejich požadavek neakceptovatelný.
Musím pojišťovně vyhovět? Kontrola zaměstnavatelů -plátců pojistného zdravotního pojištění je zakotvena v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Za účelem kontroly jsou zaměstnavatelé povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodných čísel zaměstnanců. Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější, v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu. Plátce pojistného je povinen předložit kontrolnímu pracovníkovi na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou potřebné pro správné stanovení placení pojistného, anebo o které pověřený pracovník požádá. Je také povinen podat k nim ústně nebo písemně požadované vysvětlení, máli pověřený pracovník kontroly pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti. Zákon 592/1992 Sb. však explicitně nepředepisuje, po jakou dobu jste povinen příslušné doklady zpětně uchovávat. Podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se účetní závěrka a výroční zpráva musí uchovávat po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh a přehledy je nutné archivovat po dobu pěti let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Výrazně delší lhůty ale obsahuje zákon č. 582/1991 Sb.: Firmy musí uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za pět let ode dne jeho splatnosti. Byl-li proveden pojišťovnou úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce dozvěděl. Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. **Tomáš Capoušek, advokát KŠD Šťovíček, advokátní kancelář
