Nový ministr chce urychlit privatizaci dolů a liberalizaci
Milan Urban je od 19. března ministrem průmyslu a obchodu. Narodil se 15. října 1958 v Čáslavi a vystudoval Hutnickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Původně pracoval v ČKD Kutná Hora (1982 až 1988), poté v ČSAO Čáslav. Od roku 1991 byl zaměstnaný na čáslavském městském úřadě a v roce 1995 začal soukromě podnikat. V letech 1985 až 1989 byl členem KSČ, v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Na její středočeské kandidátce byl roce 1998 zvolen do Poslanecké sněmovny. Byl členem rozpočtového výboru a pracoval i ve stálé komisi pro bankovnictví. Poslanecký mandát obhájil v loňských volbách do sněmovny, opět jako kandidát středočeské organizace ČSSD. Zůstal členem rozpočtového výboru a stálé komise pro bankovnictví, navíc se stal i předsedou poslaneckého klubu. Této funkce se však letos začátkem března vzdal. Od září 2001 byl členem dozorčí rady České konsolidační agentury. Milan Urban je ženatý a má dceru a dva syny. Jako zájmy uvádí sport: fotbal, motorismus, tenis EURO: Ministerstvo průmyslu mělo dosud v polistopadové historii v čele tři výraznější osobnosti: Jana Vrbu, Vladimíra Dlouhého a Miroslava Grégra. Kterému z nich byste se chtěl nejvíce podobat? URBAN: Nechtěl bych se podobat žádnému. Chci vystupovat jako Milan Urban.
EURO: Každý z nich představoval jiný styl politiky i řízení. Od uvážlivého přes liberální až po téměř absolutistický. Jakou roli chcete mít vy? URBAN: Nevím, zda bych mohl s takovým škatulkováním souhlasit, a nemyslím, že je vhodné, abych své předchůdce hodnotil. O své roli však nepochybuji: chtěl bych navázat na to, co bylo nastartováno přede mnou, ať už ministrem Grégrem nebo jeho nástupcem Jiřím Rusnokem.
EURO: Grégr prosadil rozsáhlé restrukturalizace a spojování firem do velkých celků. Jste také příznivcem obřích podniků? URBAN: Jeho politika odpovídala danému transformačnímu období. V době, kdy byl v čele ministerstva, probíhala restrukturalizace, protože bylo potřeba transformovat celou českou ekonomiku. Rusnok nastoupil, když už éra restrukturalizace pomalu končila a také pro průmysl začínala doba intenzivní přípravy na připojení do struktur Evropské unie. Domnívám se, že i nyní je tato příprava hlavním úkolem ministerstva průmyslu.
EURO: Soudíte, že Grégrova restrukturalizace byla úspěšná? URBAN: Samozřejmě že se objevily i dílčí neúspěchy, ale byl to nutný stupeň vývoje. A pro mě teď nemá smysl se vracet do minulosti, dívat do zpětného zrcátka. Mnohem důležitější je vidět do budoucnosti.
EURO: Nebylo by ale pro společnosti, jako je Unipetrol nebo ČEZ, přece jen lepší, kdyby již byly zprivatizovány? URBAN: Opakuji, že nechci hodnotit minulá rozhodnutí, která byla poplatná dané době a danému kontextu ekonomiky.
EURO: Budete nyní prosazovat, aby se velké polostátní podniky privatizovaly co nejdříve? URBAN: U některých firem, například u Unipetrolu, tomu nic nebrání. Prodej jiných však musí zapadat do určitých koncepcí a musí být velmi uvážlivý, zejména pokud mají například vztah k energetické politice.
EURO: Očekáváte, že se elektrárenská společnost ČEZ bude privatizovat ještě během funkčního období této vlády? URBAN: V první řadě musíme dokončit procesy, které již byly započaty. Musí samozřejmě probíhat v kontextu rozhodnutí antimonopolního úřadu a nálezu Ústavního soudu. Proto u firmy ČEZ nepředpokládám, že by privatizace byla možná v nějakém blízkém horizontu.
EURO: Jak hodnotíte výrok antimonopolního úřadu ohledně ČEZ? URBAN: Musíme ho respektovat a připustit, že v energetice nebudeme mít ten původně plánovaný velký SuperČEZ. Na druhé straně už jasně víme, že trvale bude mít jen čtyři distribuční společnosti a že bude muset prodat tři minoritní a jeden z majoritních podílů.
EURO: Nejsou tyto majetkové transakce přece jen odložením privatizace? URBAN: Nepovažuji je ani za odklad, ani za problém, s nímž bychom si ve spolupráci s firmou ČEZ a Fondem národního majetku nedokázali poradit. Privatizace ČEZ je navíc vázána na přijetí nové energetické koncepce.
EURO: Zklamal vás výrok antimonopolního úřadu, když definitivně pohřbil naděje na vznik firmy SuperČEZ? URBAN: O zklamání bych nehovořil. Ten výrok nebyl překvapivý, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže své rozhodnutí poměrně dlouho avizoval. Musíme si uvědomit, že záměr spojit ČEZ a všech osm distribučních společností je staršího data. A v čase, který mezitím uplynul, se už všichni - jak stát tak i příslušné instituce - dokázali na změnu připravit.
EURO: Považujete za správné, že museli odejít manažeři Severomoravské energetiky, kteří měli stejný názor jako antimonopolní úřad a kritizovali pouze původní záměr na SuperČEZ? URBAN: Ke sporu bývalého managementu Severomoravské energetiky se zástupci státu se mohu jen těžko vyjádřit, protože v tuto chvíli nemám dostatek informací.
EURO: Kdy bude možné začít s přípravou privatizace ČEZ? URBAN: Odhaduji, že firmu bude možné prodat do několika let. Přípravy sice mohou začít, ale myslím, že tato vláda už nebude tím, kdo bude podepisovat definitivní smlouvy.
EURO: Myslíte, že smlouvy na Unipetrol podepíše? URBAN: Doufám, že ano. Znovu probíhá výběrové řízení na poradce, takže by termín prodeje mohl být mnohem kratší než v případě ČEZ.
EURO: Věříte, že dosáhnete stejné nebo vyšší ceny než při předchozím výběrovém řízení? URBAN: Samozřejmě se budeme snažit dosáhnout maximální ceny. Jakýkoli odhad by však byl jen spekulací, protože soutěž ještě ani nezačala.
EURO: S prodejem státního majetku vždy sílí lobbistické tlaky. Jak se jim chcete bránit? URBAN: Myslím, že je o mě dostatečně známo, že nejsem spojen s žádnými lobbistickými skupinami. Svých kompetencí nicméně hodlám využít k tomu, aby ministerstvo průmyslu a obchodu mělo v polostátních a státních firmách loajální zástupce.
EURO: Budete navrhovat nějaké změny? URBAN: V každém případě se chci velmi podrobně seznámit s tím, kdo náš úřad v současné době zastupuje. Nemyslím, že by potom došlo k nějakému personálnímu zemětřesení, ale dílčí změny nevylučuji.
EURO: Pokud budete navrhovat do orgánů polostátních firem nové lidi, budou to spíše zástupci z ministerstva, nebo lidé zvenčí? URBAN: Mám absolutní averzi proti tomu, aby ve státních a polostátních firmách zasedali za náš úřad politici. Mou prioritou je, aby to naopak byli kvalifikovaní úředníci z našeho ministerstva. Mimochodem: za účast v orgánech nepobírají žádnou odměnu.
EURO: Vybral jste si už poradce? URBAN: Jsem pevně přesvědčen, že si ministerstvo má většinu materiálů zpracovávat samo. Proto se budu především opírat o odborníky ministerstva.
EURO: Proslýchá se, že mezi vaše poradce patří i člověk ze zkušenostmi z mediální scény a PR: Vladimír Johanes. Je to pravda? URBAN: Domnívám se, že musím mít možnost neustále si ověřovat naše výstupy a názory i s dalšími experty mimo ministerstvo. Mezi ně patří například i JUDr. Johanes či Ing. Jan Mládek.
EURO: V tisku jste již překvapivě uvedl, že chcete urychlit privatizaci polostátních uhelných společností. Kdy budou na prodej? URBAN: Je to určitá změna, protože jejich privatizace byla původně rovněž vázána na dokončení energetické koncepce. V tuto chvíli nicméně tvrdím, že vidím prostor, abychom se o privatizaci dolů bavili už při tvorbě této koncepce.
EURO: Kdy má být energetická koncepce dokončená? URBAN: Její základní definice budou hotové do konce června. Ve druhé polovině roku ji předložíme vládě k projednání a ke schválení.
EURO: Čím se bude lišit od předchozích „energetických politik“? URBAN: Zatím jsme definovali zásadní body, z nichž by měla nová koncepce vycházet. Její konečná verze by měla odpovědět na tři základní otázky: jak zajistíme nezávislost státu na cizích zdrojích energie, a to především na zdrojích z rizikových oblastí, jak zajistíme bezpečnost dodávek energie včetně jaderné a jak zajistíme spolehlivost dodávek elektrické energie, plynu a případně tepla pro firmy i domácnosti.
EURO: Nejsou to příliš obecné teze, které se objevily už v minulých koncepcích? URBAN: Nové koncepce zdůrazňuje maximální efektivnost využití zdrojů, které máme, s ohledem na budoucí spotřebu energie a případně i na její úspory. A úplně přesně by měla definovat především, jaký bude poměr prvotních energetických zdrojů, tedy co bude uhlí, co jádro a co dovoz.
EURO: Budou v ní tedy přesná čísla, kolik elektřiny budou vyrábět uhelné elektrárny a kolik jiné zdroje? URBAN: Poměr zdrojů musíme umět přesně definovat. Nová koncepce by proto měla obsahovat údaje, jaké budou kapacity uhelných, jaderných nebo plynových elektráren, jak budou k celkové spotřebě přispívat obnovitelné zdroje.
EURO: Neměly podobné ambice i předchozí verze? URBAN: Možná že ano, ale zatím se energetickou koncepci nepodařilo přesně a jasně definovat na několik desetiletí dopředu. Nová dlouhodobá koncepce musí být navíc šetrná k životnímu prostředí a zajistit liberalizaci, která by měla sloužit k minimalizaci cen.
EURO: Liberalizace u elektřiny už probíhá a trh s plynem se má začít otevírat od roku 2005. Budete na tom něco měnit? URBAN: Osobně zastávám názor, že by se dosavadní lhůty otevírání trhů měly zkrátit. Zákon, který navrhuje urychlení liberalizace, se už objevil - Poslanecké sněmovně ho nedávno předložil poslanec Michal Kraus. Můj předchůdce Jiří Rusnok nebyl proti za předpokladu dopracování některých bodů předlohy. Určitě jde o zákon, který bychom mohli využít, aby se lhůty otevírání trhu zkrátily.
EURO: Neobáváte se, že by německá firma RWE Gas, která vloni vstupovala do českého plynárenství s tím, že si na nějakou dobu ještě zachová monopol, mohla takový krok považovat za znehodnocení své investice? URBAN: Proti takové námitce stojí argument, že se v Česku vytvořilo nerovné prostředí, v němž mají některé podnikatelské subjekty výhody oproti konkurenci. Zatímco někteří distributoři mohou obchodovat jak s elektrickou energií, tak i s plynem, jiní mohou dodávat pouze elektrickou energii, což je výrazně diskriminuje.
EURO: Mluvíte o zvýhodnění firmy RWE, která vlastní celou plynárenskou distribuci? URBAN: Zdůrazňuji jen to, že je naší povinností zajistit, aby všichni distributoři měli stejné podmínky. Nyní mohou plynárenské distribuční firmy vedle plynu nabízet odběratelům i dodávky elektrické energie, tedy jakousi kompletní službu. Elektrárenští distributoři takovou možnost nemají, protože se trh s plynem ještě neotevřel.
EURO: Kdy by se tedy měl otevřít trh s plynem? URBAN: Měl by být otevřený nejpozději do data vstupu České republiky do Evropské unie.
EURO: Dá se to vůbec stihnout, pokud by otevírání probíhalo stejně jako u elektřiny v několika postupných krocích? URBAN: Jsem přesvědčen, že to můžeme stihnout.
EURO: Vraťme se k urychlené privatizaci dolů. Neobáváte se, že za ně získáte méně, než byste mohli dostat po schválení energetické koncepce? URBAN: Privatizace musí být nepochybně dobře promyšlená a připravená. Přesto nemyslím, že bychom mohli jejím odkládáním něco získat. Jakmile budeme mít v rámci přípravy energetické politiky definovány základní cíle, můžeme například zahájit diskuse, zda privatizovat obě hnědouhelné společnosti najednou, nebo zda bude lepší je prodat postupně, a případně některou jejich část ještě restrukturalizovat.
EURO: Jakou roli by měla hrát dosažená cena? URBAN: Asi jednu z klíčových, ale určitě by neměla být jediným kritériem. V žádném případě nechci, abych o tak závažné věci rozhodoval sám nebo aby konečné řešení vznikalo jen uvnitř zdí ministerstva. Privatizace dolů je velmi citlivá záležitost, a proto by nejprve měla být podrobena široké veřejné diskusi, které by se například měli zúčastnit i příslušné odborové svazy nebo regionální politici.
EURO: O doly již projevily zájem nejen privatizované hnědouhelné společnosti, ale také managementy Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Co byste vy osobně říkal na takový management buyout? URBAN: Jsme teprve na začátku a předem nemohu vyloučit žádnou z možných variant. Ale v každém případě mohu říci, že půjdeme cestou výběrového řízení.
EURO: Jak rozhodnete v kauze dokončení privatizace OKD? Dáte souhlas, aby státní podíl koupila skupina Karbon Invest? URBAN: Nejsem zatím definitivně rozhodnutý, co navrhnu, ale je zřejmé, že to rozhodnutí učiním ve velmi krátkém čase.
EURO: Považujete za zcela košer způsob, jakým tato skupina před časem doly ovládla? URBAN: Osobně si každý z nás může myslet cokoliv, ale jedině nezávislý soud je oprávněn říci, zda tato transakce byla v pořádku a v souladu se zákony.
EURO: Je pravda, že vláda nyní usilovně hledá další možnosti prodeje státních podílů v různých firmách, aby zacelila hrozivou díru v rozpočtu? URBAN: O ničem takovém nevím.
EURO: Byla to tedy fáma, když koncem března pronikly na veřejnost informace, že se vláda chystá zrušit fúzi elektroenergetiky, aby získala peníze prodejem státních podílů v distribučních společnostech? URBAN: Debata o možnostech změny původního plánu možná probíhala v souvislosti s rozhodnutím antimonopolního úřadu a v návaznosti na verdikt Ústavního soudu, že je nutné vyplatit minoritní akcionáře. Velmi rychle však bylo jasné, že proces bude dokončen tak, jak byl nastartován.
EURO: Neobjevily se ani úvahy o přehodnocení dosavadního přístupu k prodeji státních podílů v jiných firmách? URBAN: S ministrem financí jsme se dohodli, že všechny kroky musíme koordinovat v souvislosti se vstupem do Evropské unie a v kontextu připravované reformy veřejných financí. Jedno nelze oddělit od druhého a my budeme muset být na základě návrhu na snižování schodku veřejných financí připraveni na zajištění financování některých aktivit, které jsou vázány na Fond národního majetku. Povedeme tedy diskusi, ale nelze říci, že bychom se v této chvíli už bavili o konkrétních podnicích, u nichž se původně o privatizaci neuvažovalo, a přijímali nějaká unáhlená rozhodnutí.
EURO: Mohly by se v těchto diskusích objevit i takzvané strategické podniky, jako Mero nebo Čepro? URBAN: Právě tyto dva podniky jsou ve strategické vazbě na státní hmotné rezervy, jejich nynější statut „neprivatizovatelnosti“ vyplývá z usnesení vlády a my je privatizovat v žádném případě nebudeme. Stát se může svých podílů zbavit jen tam, kde už proběhla restrukturalizace a kde již nemá žádné státní ani strategické zájmy.
EURO: Jsou už tedy na prodej hutní podniky, například Vítkovice? URBAN: Vítkovice by mohly přijít na řadu a jistě se o nich bude brzy diskutovat. Restrukturalizace hutnictví je však věcí, která ještě není uzavřená. Stále se ještě řeší otázka podpory Třineckým železárnám. Je známo, že požadují kompenzaci za pomoc, kterou stát v minulosti poskytl jejich konkurentům, Nové huti a Vítkovicím.
EURO: Váš předchůdce Rusnok železárnám požadovanou dvoumiliardovou kompenzaci slíbil. Doporučíte ji také? URBAN: Vláda má nyní na stole materiál, v němž je i mé doporučení, aby navrhovanou pomoc schválila. Návrh vznikl již dříve, před mým příchodem na ministerstvo a nyní navíc obsahuje jen stanovisko Bruselu.
EURO: Je pravda, že je záporné, a že by tedy Brusel mohl takovou pomoc považovat za nepřípustnou podporu soukromé firmy z veřejných prostředků? URBAN: Vyjádření Bruselu je zatím předběžné. Oficiální stanovisko si můžeme vyžádat až na základě rozhodnutí vlády.
EURO: Má vůbec smysl navrhovat podporu, když z předběžného stanoviska víte, že ji Brusel nejspíše zamítne? URBAN: Určitě ano, protože se nemůžeme nechat odradit jen informacemi, které jsme získali z neoficiálních jednání. Proto chci, aby jednotlivé kroky proběhly tak, jak mají jít za sebou. Čili vláda České republiky rozhodne, a toto rozhodnutí bude následně předmětem hodnocení ze strany Evropské komise.
EURO: Není to přesto tak trochu alibismus? URBAN: Předběžná jednání nejsou rozhodující, i když jsou důležitá. Nemůžeme je opomenout, protože před definitivním rozhodnutím je vždy dobré znát všechny názory a připravit se na všechny možné eventuality. .
