Bohuslav Sobotka škrtl peníze potenciálnímu premiérovi
Kdyby měla v Česku vzniknout nepolitická vláda odborníků, k hlavním kandidátům na premiéra by patřil předseda Akademie věd ČR, biochemik Václav Pačes. Týdeník EURO má věrohodné informace, že jméno profesora Pačese bylo v této souvislosti vyslovováno v nejbližším okolí Václava Klause v době, kdy byly úvahy o tomto typu vlády nejžhavější. Oficiální nabídku ale Václav Pačes, jak potvrzuje, nedostal. A kdyby ji dostal, hodně by se prý rozmýšlel, protože taková funkce by pro něj znamenala oběť v podobě konce vědecké práce.
A priori ale neříká ne. „Nemyslím si, že by politici měli zájem přenechat vládu někomu, kdo nepatří mezi ně. Podobné úvahy jsou ryze spekulativní. Ale kdyby za mnou někdo kompetentní s takovým návrhem přišel, považoval bych za občanskou povinnost o něm seriózně uvažovat. Tím mám ale na mysli regulérní kabinet, ne nějakou takzvanou udržovací vládu s ořezanými kompetencemi,“ říká Pačes.
Ještě ne.
Minulý týden, kdy s Václavem Pačesem týdeník EURO hovořil, měl ale aktuálnější starost, a to o nejbližší budoucnost Akademie věd. Právě psal dopis ministrovi financí, v němž reagoval na zprávu Bohuslava Sobotky z konce srpna, z níž vyplynulo, že dlouho slibované skokové zvýšení finančních prostředků pro Akademii věd se příští rok konat nebude. Akademie měla dostat v roce 2007 téměř o miliardu korun víc než letos. Vláda však 16. srpna rozhodla, že růst bude činit jen 400 milionů. To znamená, že letos dostane Akademie věd ze státního rozpočtu 4,709 miliardy korun, napřesrok to bude 5,119 miliardy.
Trapná vyhlídka.
„Jistě, musí se šetřit. Nechápu ale, proč se dělají různé střednědobé výhledy, v nichž se argumentuje s čísly, která nakonec neplatí. Momentálně nevím, co budeme dělat, jestliže se slibované zvýšení prostředků neuskuteční. Počítali jsme tím napevno a řadu věcí už nelze zrušit nebo zastavit. Něco můžeme ušetřit sami, ale rozhodně to nebudou stamiliony,“ konstatuje Václav Pačes.
Jedna z akcí, pro niž měly být vyšší zdroje využity, souvisí s mezinárodním projektem výzkumu kontrolované jaderné fúze. V jeho rámci dostalo Česko nabídku na převzetí zařízení, v němž fúze probíhá – takzvaného tokamaku -, které bylo dosud v provozu v britském Oxfordu. Dostaneme ho zdarma, ale rozebrání, vyčištění, přeprava a nová instalace by stály zhruba 150 milionů. Akademie zatím dostala padesát milionů. Kdyby v krajním případě další prostředky nebyly k dispozici, těžko to budou čeští vědci britským kolegům vysvětlovat.
Nanotechnologie a Infragen.
Se s zvýšením prostředků pro Akademii věd se počítalo i proto, že se začínají čerpat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, a to vyžaduje i spolufinancování vlastními zdroji. Akademie například uvažuje o tom, že by strukturální fondy využila na výstavbu biotechnologického centra ve Vestci u Prahy a velkého vědeckého centra v Brně. Kvůli změně stanoviska vlády je nyní nejasný i další osud meziodvětvového projektu rozvoje nanotechnologií. Akademie věd do něj měla jako koordinátor vložit příští rok 250 milionů korun, které samozřejmě nemůže dodatečně najít ve vnitřních rezervách.
Komplikace hrozí i projektu Infragen, v jehož rámci se v Praze - Krči staví nová budova Ústavu molekulární genetiky (ÚMG), v jehož dosavadních prostorách rozšíří svůj biomedicíncký výzkum Ústav organické chemie a biochemie. Jenže ÚMG potřebuje i nákladný zvěřinec pro pokusná zvířata a v seškrtaném rozpočtu na něj zatím nezbývá. Obtížné by bylo i zajištění plánovaného pětiprocentního zvýšení mzdových tarifů zaměstnanců Akademie věd ČR.
Při starém.
Ořezání financí pro Akademii věd je součástí celkové redukce rozpočtových výdajů na vědu a výzkum, k němuž se kabinet Jiřího Paroubka uchýlil ve snaze na poslední chvíli dostat předpokládaný deficit státního rozpočtu na rok 2007 do rozumných mezí. Zatímco do poloviny srpna platil střednědobý záměr, že na vědu a výzkum bude příští rok z veřejných zdrojů vynaloženo 21,4 miliardy korun, vláda nakonec rozhodla, že to bude o 2,4 miliardy méně. V roce 2008 se má příspěvek snížit o 3,8 miliardy (původní závazek zněl 25,8 miliardy), v roce 2009 o tři miliardy (původně 27,2 miliardy).
To znamená, že splnění úkolu, který si vytyčovaly všechny vlády od počátku devadesátých let – zajistit, aby veřejné výdaje na vědu a výzkum činily alespoň 0,7 procenta HDP –, zůstane v nedohlednu. Jiřího Havla, ekonomického vicepremiéra odpovědného i za vědu a výzkum, taková věrolomnost roztrpčila natolik, že se od návrhu ministerstva financí distancoval. Ničeho tím ale nedosáhl. Kdyby rozpočtové zdroje na vědu a výzkum byly příští rok na úrovni, na níž se v srpnu dohodla vláda, bylo by to dle makroekonomické prognózy 0,58 procenta HDP. Tedy zhruba tolik, co poslední tři roky.
