Rozhodnutí vlády o tom, žeelektronické mýtné začnou platit zhruba ve druhé polovině roku2006 vozidla s hmotností nad 7,5 tuny, a nikoli již od 3,5 tuny,jak se předpokládalo, ještě není definitivní.
Řídící výborsložený z náměstků čtyř ministrů má do poloviny letošního rokuvládě předložit konkrétní sazby mýtného. Při té příležitostikabinet definitivně rozhodne, která vozidla nakonec mýtné budouplatit, řekla mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Bude totiž ještě záležet na tom, jaký dopad by omezení výběrumýtného až na vozidla nad 7,5 tuny mělo na budoucí výnosy.Ministerstvo dopravy a řídící výbor projektu má tyto dopady dopoloviny roku vyhodnotit.
Oficiálně se nyní nesleduje, kolik jezdí po českých dálnicíchvozidel od 3,5 tuny do 7,5 tuny, tedy větších dodávek, a kolikaut od 7,5 tuny do 12 tun, tedy menších nákladních vozů. Idálniční známky se prodávají jen pro auta od 3,5 tuny do 12 tun.Na nich stát nyní vybere podle ministra Milana Šimonovského ročněasi 190 milionů korun.
Výrazně vyšší částku získá od kamionů a velkých nákladníchaut nad 12 tun. Ty jsou přednostně určeny pro dálkovou dopravu amají jako jediná kategorie vozidel možnost koupě denní tranzitníznámky. Stát od vozidel těžších 12 tun ročně na dálničníchznámkách vybere zhruba 750 milionů korun. Z mýtného stát očekáváročně pět až sedm miliard korun.
Doprava po českých silnicích tak výrazně podraží. Vsoučasnosti totiž patří k nejlevnějším v Evropě. S růstem cendopravy se ale také zvýší cena přepravovaného zboží. Dopravcitotiž podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixenemohou pokrýt zvýšení nákladů z vlastních zdrojů a budou jemuset z větší části promítnout do cen.
Po silnici přitom jezdí většina nákladu všeho druhu. Vposledních letech se dokonce v Česku objevila i silniční přepravauhlí, což byla dříve doména železnice.
Stát si tak od mýtného slibuje, že se část nákladu na dráhuvrátí. Podle generálního ředitele Českých drah Petra Kousala sena to národní železniční dopravce pomalu připravuje. Náklady naželeznici nepřivedla ani přetíženost českých silnic, a zatím anisnaha ČD o zavedení nákladní dopravy přesně na čas. Tu vyžaduje vposlední době většina firem.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že zdražení dopravní cestymůže na železnici část nákladu vrátit, i když nijak zásadníobjem. Například v Rakousku se po zavedení mýtného zvýšil objemnákladní dopravy na dráze o pět procent.
Hlavním cílem zavedení mýtného je zvýšení výnosu z provozunákladních vozidel na českých silnicích. Stát však chce mýtnýmtaké regulovat rozložení nákladní dopravy po dopravní síti i vprůběhu dne.
Zpoplatněno má být od spuštění systému během roku 2006 všech970 kilometrů českých dálnic a rychlostních komunikací. Ministrdopravy se má pokusit v Evropské unii vyjednat výjimku, aby Českomohlo vybírat poplatek i na silnicích prvních tříd, řeklaŠvejnohová. Podle Šimonovského chce vláda co nejdříve zpoplatnitco největší rozsah sítě. Podle evropské směrnice se však v uniimůže zatím platit jen na víceproudých silnicích.
V EU má začátkem února Šimonovský znovu otevřít také možnostvýjimky pro ČR na zdražení jednodenní dálniční známky. To bymohlo alespoň částečně omezit tranzitní kamionový provoz. Načeských dálnicích totiž po vstupu do EU přibyla polovinanákladních vozidel a další růst o 20 procent se čeká nyní pozavedení mýtného v Německu.
Ministerstvo dopravy zatím předložilo orientační finančnímodel, do kterého zaneslo zhruba průměrné sazby v Rakousku aNěmecku. Pokud by se kabinet k tomuto návrhu přiklonil, platilyby kamiony nad 12 tun 4,20 koruny za kilometr a nákladní vozidlaod 7,5 do 12 tun 1,60 Kč. Sazby by tak byly srovnatelné sNěmeckem a o něco nižší než v Rakousku.
Cena má být odstupňovaná podle ekologické kategorie vozidel.Aby stát neznevýhodnil domácí dopravce, chce jim zdraženídopravní cesty kompenzovat snížením silniční daně na evropskéminimum. Poklesu spotřební daně z paliv se dopravci nedočkají.
