V Česku vychází almanach o manažerských osobnostech
Kromě výše platu, velikosti majetku a intimností obsahuje téměř všechno. Tak je možné charakterizovat almanach, který portréty a odpověďmi na jednotné otázky představuje tisíc klíčových zástupců českých finančních a podnikatelských kruhů.
„Úspěch každé ekonomiky je v rukou relativně omezené skupiny lidí, kteří vedle svých vlastních schopností, pracovitosti, talentu a nasazení mají navíc mimořádnou schopnost vést k vynikajícím výkonům i ty druhé. Všichni mají společnou vlastnost nazývanou výstižným anglickým slovem „leadership“. Právě informace o těchto lidech obsahuje připravovaný almanach 1000 Nej… České republiky,“ říká Karel Muzikář, prezident společnosti Comenius, která publikaci sestavila a vydává.
EURO: Proč si myslíte, že přinášíte do sektoru „Who is Who“ a podobných titulů něco nového? MUZIKÁŘ: Na českém trhu podobná publikace neexistuje. Specializujeme se na stovku hlavních hráčů české ekonomiky, almanach však s citem zdůrazňuje, že úspěchy firem jsou výsledkem činnosti osobností, které představujeme z jasně lidského úhlu pohledu. Každá strana publikace je věnovaná konkrétní osobě.
EURO: Nedávno v týdeníku EURO vyšla příloha „Českých 100 nejlepších“, která reprezentuje ekonomické výsledky firem, které se v roce 2004 zařadily do první stovky. Můžete říci, proč tyto výsledky uveřejňujete až v září? MUZIKÁŘ: Výsledková listina je závislá na vyhodnocení ankety stejného jména, která pracuje s dvaceti tisíci rozeslaných dotazníků plus nejméně deseti tisíci osobností oslovených po internetu. Výstupy z ankety při vyhodnocování čehokoli nepatří k nejpřesnějším způsobům. Proto žádáme firmy, které se v tabulce umístily, aby se s veřejností podělily o své hospodářské výsledky, které jsou k dispozici až po ukončení finančního roku a po povinném auditu, což je obvykle až koncem června následujícího roku. A protože začátkem července nastává okurková sezona, prezentujeme tyto výsledky v příloze hned začátkem září.
EURO: Hovoříte o novém projektu „1000 Leaders of the Czech Republic“, který jste přeložili do češtiny jako „1000 Nej… České republiky“. Nemyslíte, že by se „leaders“ dalo přeložit lépe než jako „nej“? MUZIKÁŘ: Otrocký překlad českým výrazem „vůdce“ se z důvodů většině lidí známých nedá použít. Počeštělá forma, tedy „lídr“, zatím nezdomácněla natolik, abychom ji mohli použít. Výraz „nej“ je dále upřesněn podtitulem, který říká, že jde o osobnosti, které vynikly ve výrobě, službách, finančnictví a obchodu. Pokud někdo patří v uvedených oblastech mezi „nej“, jde o člověka s takovými kvalitami, že je v angličtině označován jako „leader“. Naše zkušenost s organizováním soutěže „Českých 100 nejlepších“ jasně ukázala, že výsledky firem mají velice co do činění s kvalitou, pracovitostí, invencí, zápalem a integritou lidí, kteří je buď přímo vedou, nebo v nich pracují na jiných odpovědných pozicích. Odtud pochází myšlenka, že by bylo a je správné hledat a nalézt v české společnosti lidi, kteří se velkou měrou podílejí na zajišťování blaha celého národa svou vynikající prací v hospodářské sféře.
EURO: To, že budou zařazeni do almanachu, je pro nejvyšší osobnosti byznysu mimořádnou poctou? MUZIKÁŘ: Úspěch každé země, především úspěch ekonomický, závisí na výborné práci všech, určitě pak na co nejsilnější a nejpočetnější skupině těch, které soudní lidé se selským rozumem a základní životní zkušeností bez problému uznávají či chápou jako „leaders“. U všech společností je totiž hlavně důležitá kvalita jejich „jedniček“.
EURO: V Česku je zaregistrováno několik stovek tisíc firem, z toho jsou tři či čtyři tisíce docela významné. Mluvíme-li však o „kapitánech“, je jasné, že jich tisíc naleznete těžko. Jak chcete toto číslo naplnit? MUZIKÁŘ: Almanach nemá být pouze o lidech, kteří řídí velké, dnes většinou nadnárodní podniky. Hospodářský úspěch země výrazně závisí i na osobnostech, které pracují v podnicích středních, či dokonce malých, ale jsou jakkoli pozitivně výjimečné. A těmi se dá v České republice naplnit i větší množina než tisícovka.
EURO: Nedělá lidem problém, že se dotazník zajímá i o osobní záležitosti manažerů? MUZIKÁŘ: Nebyl bych upřímný, kdybych nepřiznal, že v této souvislosti mě velice mrzí nechuť, až averze některých lidí, především Čechů, z „vyzrazení“ takových osobních tajemství, jako zda věří na pověry, či co nesmí chybět v jejich ledničce. Pokud ale dotazník bez problémů vyplnili cizinci, jako Karla Stephensová z Vodafone/Oskar, Alexis Juan z Komerční banky, Jack Stack z České spořitelny, Roland Mahler z T-Mobile, Victor Saeijs z Nokie a mnoho dalších, tak jistě cítí, že se nemají čeho bát. Ovšem neplatí to všeobecně. Leccos o svém soukromí se nebojí říci ani jejich české protějšky, například místopředseda vlády Martin Jahn a šéf firmy ČEZ Martin Roman, Zdeněk Burda ze společnosti Skanska, Vratislav Vajnar ze Severočeských dolů, Jiří Zapletal ze Škody Holding, Jiří Devát z Microsoftu, Štěpán Popovič z Glaverbelu či Vladimír Bail z podniku Vítkovice Steel a mnoho dalších.
EURO: Někteří manažeři ovšem považují dotazník za přespříliš zvídavý, zajímá se vlastně o zájmy, záliby či názory majitelů a manažerů firem. Jde tedy nikoli o informace o majetku, výdělku či bohatství osobnosti, ale o věcech, které bývají předmětem normálního „lidského“ rozhovoru. MUZIKÁŘ: Protože malý i velký obchod, stejně jako veledůležitá, i naopak náhodná jednání jsou vždy v podstatě „o lidech“, jsou a budou informace z almanachu dobrým a ceněným „nástrojem“, jak vést eventuální rozhovor a jednání s dotyčnými nejen věcně a profesionálně, ale také pro obě strany - což je vždy ta nejlepší varianta - příjemným a nezapomenutelným způsobem.
EURO: Přijmou české finanční a podnikatelské kruhy almanach se zájmem a kladně? Mnoho lidí v Česku přece jen ještě není na takové odhalení připraveno… MUZIKÁŘ: Jsem o tom samozřejmě přesvědčen, protože kromě reprezentativního provedení, které si kniha pojednávající o „Nej…“ české společnosti určitě zaslouží, bude i zajímavě čtivou a v každodenním životě více používanou publikací, a to včetně její internetové verze, než se vám dnes asi zdá.
Výběr z odpovědí Martina Romana
Martin Roman, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ
Narodil se v Ostravě 29. října 1969. Mládí prožil v Havířově. Jako dítě chtěl pracovat v zahraničním obchodu. Svoje první peníze si vydělal v devíti letech výrobou a prodejem fotografií Beatles. Kdyby nežil v Česku, chtěl by žít v Irsku.
S manželkou Lenkou mají dceru Kateřinu. Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, další vzdělání získával na Karl-RuprechtUniversität v Heidelbergu a na HSG St. Gallen. Německy a anglicky mluví plynně, rusky se domluví. Svoji manažerskou kariéru začal jako obchodní ředitel ve firmě Wolf Bergstrasse, potom se stal šéfem firmy Janka Radotín. Odtud v roce 2000 odešel řídit společnost Škoda Holdig. V roce 2004 byl jmenován šéfem podniku ČEZ. Týdeníkem EURO byl v roce 2000 zvolen manažerem roku. Rád lyžuje, ale hraje golf i tenis. Jezdí autem Audi 8. Na vývoj ČR v rámci EU hledí bez emocí. Kdyby si mohl vybrat, tak na oběd by šel s bývalým šéfem General Electric Jackem Welshem a povídali by si o řízení a motivaci lidí. Na televizi si prakticky nedívá. Jeho oblíbeným citátem je: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Těžko odolá chytrým lidem, na české povaze se mu nelíbí závist. Má i špatnou vlastnost: Je netrpělivý.
Výběr z odpovědí Jacka Stacka
John James Stack se narodil se v New Yorku 8. dubna 1946, mládí prožil tamtéž.
Je generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny. Jako dítě měl sen stát se hráčem baseballu. První peníze vydělal v baru svého otce jako barman. Za nedůležitější historickou událost od svého narození považuje pád železné opony. Na počínání ČR v EU se dívá optimisticky.
S manželkou Patricií mají dceru Alannu. Vystudoval Harvard Business School. Mluví anglicky, domluví se francouzsky. Rád by se naučil lépe česky. Od roku 1976 pracoval 22 let v Chemical & Chase Bank. Hraje tenis, jeho oblíbeným jídlem je steak a k tomu pije pivo. Poslouchá hlavně jazz a klasickou hudbu. Jezdí vozem Audi 8. Opravdovou radost mu dělá rodina, dovolenou nejraději tráví v Česku a ve střední Evropě. Není pověrčivý. Oblíbil si výrok JFK: „Neptej se, co může udělat tvoje země pro tebe, ale ptej se sebe, co můžeš udělat pro svoji zemi ty.“ Za nejvýraznější vynález dvacátého století považuje televizi. Za svůj největší profesionální úspěch považuje transformaci České spořitelny. Z českých polistopadových politiků si nejvíce váží Václava Havla.
