Při pohledu na účetní uzávěrky loňského čerpání peněz z EU se i optimistům dělají vrásky na čele. Odhlédneme-li od faktu, že nad některými operačními programy bruselští úředníci kroutí hlavou a kritizují Česko za to, že neumí říct, na co vlastně byly evropské dotace použity, je na první pohled zřejmé, že některé programy peníze vyčerpat nestačí.
Musely by totiž ještě letos nabrat akceleraci hodnou závodu Formule 1. Jen pro představu: vůbec nejhůře dopadl operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) spravovaný ministerstvem školství, kde je definitivně odklepnuto pouze 2,2 procenta z celkového balíku na léta 2007 až 2013. Neznamená to, že se za rok penězovody uzavřou – čerpat lze podle bruselských pravidel s výjimkou ještě v roce 2017. Jenže už letos se musí závratně zvýšit tempo čerpání, v případě programu VaVpI patnáctinásobně. A za dva roky bude muset tentýž program vykázat už třicetinásobný výkon. Neslavně je na tom také operační program Životní prostředí, který je vyplacen stále jen ze sedmi procent.
Hlásí se regiony
A přestože se resorty školství i životního prostředí tváří optimisticky a tvrdí, že zpoždění bez problémů doženou, začíná se již tvořit řada čekatelů, kteří by rádi euromedvěda nově rozporcovali. Jinými slovy nevyužitou část peněz převedli jinam – a nejlépe na sebe. „V rámci regionálních operačních programů jsou prakticky všechny prostředky do roku 2013 vyčerpány, a přesto máme celou řadu kvalitních projektů, na které ale už nejsou peníze,“ prohlásil nedávno předseda rady Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Jeho nepřímým konkurentem je místopředseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák, který jako europoslanec bojuje v EU o to, aby o dotacích napříště nerozhodovaly regiony, ale přímo obce. A na svou obranu vytahuje i čísla – přestože ve městech vzniká 70 procent evropského HDP a žije tu osm z deseti Evropanů, v Česku se stejně jako jinde musejí starostové stavět do řady zájemců o dotace, které rozděluje kraj.
Zájem o nevyužité eurodotace by ale měla i ministerstva. Třeba resort práce a sociálních věcí by rád získal několik miliard z dlouhodobě kritizovaného programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, u něhož Evropská komise koncem ledna pohrozila, že padesátimiliardový balík spravovaný ministerstvem školství zcela zastaví. Vzdělávací agenda by zůstala zachována a pravděpodobně by se příjemcem uvolněných miliard stal superúřad práce. Porcování zřejmě čeká také operační program Technická pomoc, z něhož by část peněz zase dostaly regiony.
Co je přiměřená jistota
O přesunech eurodotací by měla vláda rozhodnout do léta na základě analýzy ministerstva pro místní rozvoj. Následně pak změny kolonek musí odsouhlasit Evropská komise. Naposledy kabinet přesouval dotace loni v květnu, oba programy spadající pod ministerstvo školství ale nakonec dostaly jen varování. Ministr Josef Dobeš tehdy podle závěrů jednání vlády poskytl „přiměřenou míru jistoty“. Přesunutí dotací není technicky nijak problematické. Otázka ovšem je, jestli miliardy přiklepnuté třeba regionům budou nakonec účelněji využité, než kdyby zůstaly pod křídly trápících se ministerstev. Rady regionů, které rozhodují o rozdělení eurodotací v rámci krajů, jsou sice na první pohled v čerpání výkonné, peníze ale často končí v pochybných projektech. Krajští politici s oblibou přidělují eurodotace třeba na několikahvězdičkové hotely nebo cyklostezky, po nichž sotva kdo jezdí. Z hlediska statistik je Haškův nápad na přilepšení regionům logický. Poté, co se úředníci hned dvou regionálních programů dostali k soudu kvůli podezření z braní úplatků, lze ale o efektivitě nového využití přesunutých evropských peněz s úspěchem pochybovat.
