Projekt vysokorychlostních tratí, za který plánuje Česko v příštích 40 letech utratit astronomických 650 miliard korun, začal kulhat, aniž se pořádně rozběhl. Potíže mají obě plánované trati - jak ta z Prahy do Břeclavi, tak z Prahy do Drážďan. Do hry o tu první zasáhl antimonopolní úřad a u trati z hlavního města na sever se ukázalo, že je nakreslená špatně a správci železničních cest ji museli autorům vrátit. A navrch jim hodlají napařit pokutu.
Přísný stát
Každým, byť malým krokem v ambiciózním projektu, který loni v květnu odsouhlasila vláda, se jeho autoři obvykle nezapomenou pochlubit. Poslední dvě události se ale z pohledu úřadů jako by nestaly - nevydaly žádné zprávy ani oficiální reakce. Přesto stojí za pozornost. Antimonopolní úřad lidově řečeno hodil Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) na hlavu soutěž o autora studie proveditelnosti trati Praha-Brno-Břeclav. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vadily podmínky výběru dodavatele. SŽDC podle něj stanovila příliš přísné kvalifikační požadavky na příliš mnoho členů týmu, kteří mají na studii pracovat. Tím by prý mohlo dojít ke zúžení okruhu firem, jež by se do tendru mohly přihlásit.
Jde o hodně. Studie proveditelnosti jsou klíčovým dokumentem, který stanoví, kudy vlaky po nových tratích pojedou, a pomůže určit přesnější cenu obřího projektu. Výsledky studií budou mít i vliv na následný výběr dodavatele staveb. Stát si proto musí dávat pozor, aby neudělal žádnou chybu, která by zpochybnila pozdější žádosti o evropské dotace.
Dráha ze zlata. Jak bude fungovat vysokorychlostní železnice za stovky miliard?
Na Správě železniční dopravní cesty vzbudilo rozhodnutí ÚOHS velké překvapení. Své kroky totiž předem konzultovala s externími právníky - odborníky na tvorby smluv a takzvané kvalifikace, přičemž vše mělo být podle nich v pořádku. „Jsme přesvědčeni, že úřad při posuzování kvalifikačních požadavků nedostatečně zohlednil povahu, význam a dopady studie proveditelnosti. Jde o stěžejní podklad pro realizaci záměru více než 200 kilometrů páteřní vysokorychlostní trati s přímým dopadem na územní plánování podstatné části České republiky říká mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.
Jinými slovy řečeno - zakázka je tak klíčová, že bylo namístě mít na budoucí zhotovitele studie přísný metr. Protože si SŽDC dál stojí za svým, podala proti rozhodnutí antimonopolního úřadu rozklad a požádala jeho předsedu Petra Rafaje o přednostní projednání a včasné rozhodnutí.
Studie na druhý pokus
Rafajův úřad teď může položit správcům železnice jednu logickou otázku: Proč chtějí být na autory studie přísní, když je účinek jejich nároků sporný? Na trať z Prahy do Drážďan už zhotovitele studie proveditelnosti vybrali a studii dostali. Když ji ale úředníci SŽDC četli, padla jim hlava do dlaní. „Ne že by neproběhlo plnění, ale jeho úroveň nebyla taková, abychom ji mohli akceptovat,“ konstatoval před pár dny na odborné konferenci Radek Čech z odboru strategie SŽDC.
Vypracování studie mělo na starost Centrum pro efektivní dopravu (Cedop) ve sdružení s francouzskou projekční firmou Egis Rail. V tendru se firmy o práce ucházely s druhou nejnižší nabídkou 29 milionů korun. Samotný Cedop zdržení připouští. „Snažíme se najít optimální řešení pro všechny druhy vlaků a zvyšovat přínosy staveb v celé studované oblasti, nejen na konkrétní zadané trati, a to nás na počátku bohužel zdrželo. Ke zpoždění výsledného odevzdání celé studie by to však vést nemělo,“ říká Tomáš Záruba z Cedopu.
Poslední bílá místa. Tisíce kilometrů dálnic a železnic není kam umístit
Studie podle správců železnic dopadla tak, že jde spíš o teoretickou vizi než obhajitelná tvrdá data. Po prostudování podkladů poslala SŽDC autorům vytýkací dopis, a protože do dvou týdnů nedostala akceptovatelnou verzi, následovalo uplatnění sankcí. „Sankce bude stanovena v souladu se smlouvou o dílo nejdříve v lednu 2018,“ sdělila Kateřina Šubová. Suma sumárum jde zatím o zhruba měsíční zpoždění.
Bylo by nicméně chybou hned pálit celý koncept. Dílčí výstupy se u odborníků setkaly s pozitivním ohlasem, nepříjemné by ale bylo zdržení kvůli napojení na německou rychlotrať. S Českem totiž zemi spojí 26 kilometrů dlouhý tunel, na jehož stavbě se musejí obě vlády dohodnout. Poslední jednání byla česká strana nucena zrušit, protože neměla k dispozici podklady ze studie.
Síť rychlotratí má doplnit konvenční železnici, a přesunem dálkové osobní dopravy tak uvolnit na současných koridorových tratích více prostoru nákladním vlakům. Vysokorychlostní vlaky by po nových tratích mohly jezdit i více než 300kilometrovou rychlostí. V současnosti je možné v Česku jet nejvýše 160kilometrovou rychlostí. Tempo rozjezdu projektu rychlodrah ale připomíná spíše dýchavičnou drezínu.
Dále čtěte:
Svéráz pražského územního plánování. Česko čelí arbitráži kvůli pozemkům pro železnici
Vysokorychlostní železnice v Česku? Cena 650 miliard, termín v nedohlednu
Vysokorychlostní tratě v Česku? Čtěte komentář Miroslava Zámečníka
