Ministr doufá, že se nebude opakovat přidělení licence Nově zadarmo
Ministr financí Pavel Mertlík (39) rozhodně nemá ambice stát se guvernérem centrální banky a o úspěšného člena kabinetu nehodlá přijít ani premiér Miloš Zeman. „Sociální demokracie nikdy nejednala, nejedná a nebude jednat o výměně jednoho z nejúspěšnějších členů svého kabinetu za schválení státního rozpočtu na rok 2001, vzdor všem pitomečkům, kteří píší opak, reagoval ministerský předseda na spekulace tisku.
EURO: Stát převzal záruku za prodej Investiční a Poštovní banky ČSOB. Jak z toho plynoucí důsledky ovlivní rozpočet státu na letošní a příští rok? MERTLÍK: Za prvé. Není naprosto jasné, kdy se případ IPB z účetního hlediska uzavře. A tudíž nakolik ovlivní skutečnosti roku 2000 a nakolik až roku 2001 a v jaké struktuře. To mohu v této chvíli těžko odhadovat. Každopádně když se příslušné dokumenty připravovaly, tak se vycházelo – byť ve velkém časovém presu – z aktuální znalosti stavu veřejných financí. Čili neměl by to být nějaký operační problém pro fungování státního rozpočtu ani veřejných financí. Samozřejmě, bude to náročné pro daňové poplatníky. Ale to už jsme řekli mockrát. Druhá věc je, jakým způsobem bude počítána ztráta Konsolidační banky. Pokud bude započtena ztráta Konsolidační banky do rozpočtu, tak to je prostě nějaká další položka navíc oproti deficitu státního rozpočtu definovaného ostatními částmi příjmů a výdajů. Takže abych byl zcela konkrétní, dosáhnout deficitu pro příští rok ve výši dvaceti miliard korun – nominálně, pokud by se k tomu musela připočítat ztráta Konsolidační banky ve výši x, tak to bude dvacet plus x. Čili těch dvacet miliard zmiňovaných v dodatcích k opoziční smlouvě se netýká Konsolidační banky. EURO: Ale pokud dobře rozumíme uzavřeným dohodám, pak by se ztráta z uzavřené transakce neměla promítnout do Konsolidační banky, ale padá na ministerstvo financí. MERTLÍK: Tím subjektem, který převezme povinnosti z uzavřené transakce, je Konsolidační banka. Konsolidační banka dříve nebo později své potencionální ztráty pokrývá. Nemá–li proti tomu výnosy, pak to řeší emisí dluhopisů na úkor daňových poplatníků. Tak je pravda. A je otázka, zda to pro příští rok zůstane mimo rozpočet, jako je to v současnosti. Nová rozpočtová pravidla počítají se započtením ztráty Konsolidační banky v té části, která bude financována z dluhopisů. EURO: Jestliže by se tedy do výdajů státu započítaly dluhopisy, o nichž hovoříte, nelze přece dodržet dohody s Občanskou demokratickou stranou o deficitu dvaceti miliard korun. MERTLÍK: Jak jsem už řekl, schodek státních financí má být dvacet miliard korun bez přihlédnutí ke ztrátě Konsolidační banky. Pokud to tedy bude dvacet miliard korun plus x, jak jsem uvedl, je to z hlediska dohod v pořádku. Že to bude chtít někdo třeba dezinterpretovat, to nemohu vyloučit. Ale toto zcela jednoznačně platí. V tom skutečně problém není. Jinak samozřejmě otázkou je, jak dopadne hospodaření Konsolidační banky. V současnosti se vyvíjí velmi příznivě, mnohem příznivěji, než jsme si zpočátku roku představovali. Díky zcela slušnému výnosu z prodeje části nebonitních aktiv, vymáhání dluhů a podobně. EURO: To, co jste řekl o započítání ztráty Konsolidační banky do státního rozpočtu na rok 2001, je interpretace sociální demokracie, nebo byla konzultována s ODS? MERTLÍK: Tato interpretace nikdy jiná nebyla, já jsem o žádné jiné neslyšel. Dvacet miliard se týká struktury rozpočtu tak, jak byla v té době aktuálně platná. EURO: Abychom si dobře rozuměli. Na aktiva byla vydána záruka ministerstvem financí. Z jeho strany tedy musí dojít k plnění záruky. MERTLÍK: K tomu plnění samozřejmě dojde. To je otázka časového rozložení a rozložení jednotlivých úkonů mezi Konsolidační bankou a ministerstvem financí. Konsolidační banka je koneckonců něco jako dceřiná firma ministerstva financí. EURO: Tady se asi k podrobnostem nedostaneme. MERTLÍK: Asi ne. EURO: Výdaje ovšem předpokládají také příjmy. A zdá se, že po dobrém začátku, po rychlém rozběhnutí privatizace, tento proces stagnuje. Mnoho už se asi letos nestihne – ani privatizace Komerční banky, ani radiokomunikací, o energetice škoda mluvit. Jaký je váš názor na příjmy z privatizace? MERTLÍK: V podstatě jediný skutečný problém, který vidím, je otázka privatizace energetiky. Tam vlastně nejde o urychlení privatizace samotné, ale o rozhodnutí v koncepčním slova smyslu. To už mělo být před nějakou dobou a jeho odsouvání bezesporu není dobré. Co se týče ostatních případů, to není nevůlí privatizovat. Tam je prostě celá řada složitých technických souvislostí, ať finančních, nebo zpravidla spíš právních, které vedou k tomu, že vlastní akt privatizace se odkládá. Ilustruji na nejjednodušším případě, kterým je Komerční banka: V Komerční bance v současné době jsou dokončovány nebo možná už v současné době dokončeny dva proti sobě jdoucí křížové audity na sto procent portfolia. KB si tedy nechala udělat velmi detailní due diligence tak, aby bylo zcela jasné, co prodáváme. Výsledkem bude, že se velmi dobře připraví horké části transakce vyjednávání s investory. Je to nad rámec toho, jak se normálně postupuje. Důvod pro to je jednoznačný – kauza BCL a z toho vyplývající zpochybnění aktivit banky. Vedla k tomu tedy určitá nedůvěra ke struktuře banky. A ukazuje se naštěstí, že portfolio Komerční banky je v pořádku. Že žádná překvapení typu BCL, byť třeba menších rozměrů, nehrozí. A proto bude možné s naprosto čistým svědomím rozeslat informační memorandum v dohledné době. Takže posun privatizace o několik měsíců v tomto případě je namístě. Problém by byl, kdyby oslabovala snaha vlády privatizovat. A o to se nejedná. EURO: V poslední době se ovšem v souvislosti s Komerční bankou hovořilo o vydání dalších záruk. Znamená to, že nebudou potřeba? MERTLÍK: Já jsem nikdy o vydání dalších záruk nemluvil. Hovořilo se o tom zejména v tisku. A jestliže jsem uvedl, že situace banky vypadá velmi dobře, tak to neznamená, že neexistují jednotlivé špatné úvěry. Ukázalo se však, že jak byly úvěry nebo jiná aktiva klasifikována, v zásadě odpovídá. Jinými slovy, lidově řečeno, žádní kostlivci ve skříni nejsou. Pro vydání nějakých rozsáhlých záruk není bezprostřední důvod. V tomto smyslu má vláda dost velkou svobodu rozhodování. EURO: Nakolik zpomalení privatizace ohrozí naplnění mimorozpočtových fondů dopravy a bydlení? MERTLÍK: O tom, že naplňování těchto fondů bude komplikovanější, není sporu. To je ale problém pro Fond národního majetku a pro jednotlivé příjemce „dotací , což jsou v praxi ony jednotlivé fondy a Konsolidační banka. EURO: Podle předběžného návrhu rozpočtu na příští rok prakticky nestoupne spotřeba vlády. Kde se tedy vezmou prostředky na veřejné investice? MERTLÍK: Předběžný rámcový návrh státního rozpočtu na příští rok skutečně nelze chápat než jako předběžný už jen proto, že je sestaven podle znalostí dat za první čtvrtletí. V něm se počítalo s růstem spotřeby vlády nominálně zhruba o jedno procento. Od té doby probíhá docela dobrý hospodářský vývoj. Čili to je pro příjmy státního rozpočtu příznivé. Co se týká veřejných rozpočtů jako celku, z hlediska například Fondu národního majetku, nejde o problém, zda zdroje budou, nebo nebudou, ale o cash flow a jeho rozložení v čase. FNM si samozřejmě může půjčit – v minulosti to dělal vždy, když bylo potřeba. Ale nechci předcházet událostem. EURO: Už padly zmínky o tom, že půjčovat si bude vláda. MERTLÍK: Vláda si může půjčovat jenom do konce letošního kalendářního roku. Díky novým rozpočtovým pravidlům toto skončí, rovněž tak nebude moci bez svolení Poslanecké sněmovny vystavovat státní záruky. Což je myslím velmi rozumné. To pokud jde o příští rok. Pokud jde o letošní, žádné nové aktuální projekty, na něž by si vláda chtěla před koncem tohoto roku půjčit, nejsou. Probíhá čerpání úvěrů od Evropské investiční banky, jsou v jednání další úvěry na konkrétní projekty. Ale to jsou začátky technických jednání, která se vedou průběžně a každý rok. Samozřejmě vláda bude rozhodovat o tendru na letadla a v souvislosti s tím o financování. Tady ještě žádná rozhodnutí nepadla. A je k nim ještě daleko. EURO: Bude s možností investovat spokojena rozpočtová sféra? MERTLÍK: Zodpovědností správců jednotlivých kapitol je, aby stanovili svoje priority a vyhodnotili ekonomickou efektivnost jednotlivých výdajových položek a podle toho se zařídili. Mě zajímá celková struktura rozpočtu z hlediska poměru investic a neinvestičních výdajů. A budu se snažit, aby propad investic nebyl nijak velký. Na druhé straně je vcelku normální, že v zemi, která se dostává do stadia hospodářského růstu, se struktura mezi veřejnými a soukromými investicemi mění ve prospěch soukromých. EURO: Na podzim se začne mluvit o rovnováze a pro ni je rozhodující souhrn veřejných rozpočtů. Objevovaly se velké obavy z vysokých schodků. Byly tyto obavy opodstatněné, jak vidíte souhrn veřejných rozpočtů letos, jak v příštím roce a případně i dál? MERTLÍK:Pro letošní rok máme velmi podmíněný odhad. Deficit by se měl udržet někde kolem 3,8 procenta hrubého domácího produktu. Záleží ovšem hlavně na těch několika ukazatelích, které nejsme schopni přesně predikovat. A to je tempo privatizace a spolu s tím ztráta Konsolidační banky. Ta se zatím vyvíjí příznivě, to už jsem řekl. Až v ní ale naběhnou ztráty z kauzy Investiční a Poštovní banky, bude to jinak. To jsou neznámé příliš velkého rozsahu. Kromě těchto velmi významných, leč těžko predikovatelných segmentů veřejných financí, se ostatní rozpočtové hospodaření včetně VZP a měst a obcí vyvíjí podle očekávání nebo spíše příznivěji. Takže dramatický vývoj by to být neměl. EURO: Mluvil jste o rizikách privatizace. Zdá se, že právě o ní mají jednotlivé resorty jiné představy než ministerstvo financí. Ministerstvo průmyslu o energetice, jiné ministerstvo o tom, jak rozdávat novou licenci na novou mobilní síť. MERTLÍK: Nevím, jaké máte informace o posledně jmenované kauze. Ministerstvo dopravy a spojů zatím žádný oficiální návrh na rozdělení nových licencí mezi stávající tři operátory nepředložilo. Podle posledních informací by se návrh aranžmá licencí UMTS měl objevit někdy v průběhu podzimu. Čili prostor pro diskusi tu stále ještě je a bude hodně záležet na konkrétních podmínkách připravovaného návrhu a na posouzení všech ekonomických souvislostí. Výnos pro stát může mít různou konkrétní podobu. Na podzim se také bude jednat o licenci na FWA sítě. Tam je podmínka, že ji nesmí dostat nikdo ze stávajících tří mobilních operátorů. Tam je potřeba konkurenční prostředí, kdyby to dostaly stejné firmy, tak by mohly zvýhodňovat samy sebe. V tomto případě třeba dražba nepřipadá v úvahu. Je tam beauty contest. Prý je hodně přihlášek, což je dobře. EURO: Počítáte tedy s přiměřenými příjmy z této operace? MERTLÍK: Samozřejmě, vždyť to je největší národní bohatství. Pevně doufám, že už se nebude opakovat něco takového, jako bylo udělení licence CET 21, nebo chcete–li Nově zadarmo. To je něco šíleného. EURO: Když už zmiňujete televize: je možné, že obě komerční televize skončí v Konsolidační bance. Jak posuzujete tuto možnost jejich postátnění, a snažil by se jich stát případně rychle zbavit? MERTLÍK: Vše velmi záleží na ekonomickém stavu obou stanic, zda jsou ztrátové, nebo ziskové. Rozhodně by se mi nelíbilo, aby například Konsolidační banka financovala nějaké televize jenom proto, že existují. Pokud je mně ale známo, vlastnická struktura stanic je natolik zapeklitá, že možnost, o níž hovoříme, je zcela otevřená. EURO: Zpět k rozpočtu. Z inflace, kterou pro příští rok odhadujete, se dá odvodit, že regulované ceny se příliš uvolňovat nebudou. Je to tak? MERTLÍK: Uvažujeme o uvolnění přesně podle plánu. Musím ovšem podotknout, že nákladové tlaky kromě růstu cen ropy a dolaru prakticky neexistují. A ekonomika prokázala velkou schopnost růst vstupů absorbovat, aniž by se to na cenové hladině nějak dramaticky projevilo. Jistě, částečně proti tomu působí stále deflační situace v cenách průmyslových výrobků v zahraničí i u nás. Každopádně makroekonomická situace je v tomto velmi příznivá a naše odhady jsou střízlivé. EURO: Existují však rizika růstu cen potravin, inflační tlaky jsou do jisté míry potlačovány kursem a tak dál. Počítáte s tím? MERTLÍK: To je pravda. Ale to všechno jsou věci obtížně předvídatelné. Konzervativní odhady, které jsme učinili, korektní jsou. Jestli nedojde k masivním posunům kvalitativního typu, to už nedokáže nikdo říci. EURO: Kalkulujete se čtyřapůlprocentní inflací. Takže se deregulace budou pohybovat někde kolem jednoho procenta? MERTLÍK: Asi tak. Je to vcelku reálné. Co byste chtěli příští rok deregulovat? EURO: Co třeba cena bydlení? MERTLÍK: Žádné významné kroky nepředpokládáme. Komplexní deregulace se odehraje v roce 2002. Co se týče cen telekomunikací, ani tam významné změny nebudou. Nárůst byl řadu let dost vysoký. Takže korekce asi budou, ale z hlediska celkového indexu nijak významné. Samozřejmě zůstávají energie a plyn zejména. Otázkou je, jakým způsobem se bude vyvíjet a jak se promítne růst zahraničních cen plynu.
