O Mirkovi Topolánkovi jako o mrtvém muži je předčasné hovořit
V roce 1905 se u Cušimi odehrála rozhodující námořní bitva v rusko-japonské válce. Ruská flotila se střetla s japonským loďstvem. Admirál Rožestvenskij měl sice převahu v lodích, japonská plavidla však byla modernější, lépe udržovaná a měla dobře vycvičené posádky. Rusové utrpěli katastrofální porážku, do Vladivostoku doplul jediný křižník. Rusům po porážce nezbývalo nic jiného než vyjednávat o míru. Nedivme se prohře Rusů, vždyť měla jednu důležitou příčinu: Pancíře křižníků byly místo předepsaných osmi centimetrů o čtyři tenčí. Při výrobě se asi šetřilo (nebo kradlo?) a tento hazard se nevyplatil.
Něco podobného se dnes děje v Česku s flotilou předsedy ODS Mirka Topolánka. Nikdo, ani nejoptimističtější sociální demokrat, nemohl předpovídat, že modří ptáci ztratí všech svých dvanáct lodí a admirálů. Křižník Pavla Béma s názvem Praha ještě pluje, ale možná jen proto, že se bojů nezúčastnil.
Říká se, že úspěch má mnoho otců, jen neúspěch je sirotek. Vidíme to i v ODS, kde se dnes diskutuje o tom, kdo za porážku může. Hejtmani naznačují, že prohru zavinila pasivní stranická centrála. Předseda Topolánek se brání tím, že hejtmani si přáli, aby jeho ministři nevedli volební kampaň. Pravda asi bude v nedostatečné komunikaci uvnitř ODS a nevraživosti mezi jejími klíčovými představiteli.
Proč se nechal Topolánek tak těžce přejet dvacetimetrovým oranžovým kamionem Jiřího Paroubka, je velkou záhadou. Možná že jeho poradci mu stále říkali „zprava dobrý“ a premiér soustředěný vší silou na vnitrostranický boj před kongresem a na udržování své vlády na silnici tuto volební křižovatku přehlédl.
Nedivme se proto prezidentovi Václavu Klausovi, že se snaží nastalou situaci řešit, když vidí rozhozeného premiéra a předsedu ODS, jak se po prohraných volbách usmívá a říká, že má dobrou náladu, ale neví proč. Ale to, že prezident Klaus těsně po volební porážce údajně říká, že „do deseti dnů se něco musí stát“, také svědčí o bezradnosti. Co se musí stát?
Má padnout vláda? Má Topolánek odstoupit ze všech funkcí? Nebo opustit jen křeslo předsedy ODS? Začít vyjednávat s Paroubkem o míru? O velké koalici, či o nové opoziční smlouvě? Chvíle pro taková rozhodnutí zatím nenastala.
V ODS se dnes zraky upínají na populárního pražského primátora Béma jako na spasitele. Přestože místopředseda ODS je velice opatrný, zřejmě se nevyhne tomu, aby se na prosincovém kongresu utkal o předsednické křeslo s Topolánkem. Ale vyzyvatelů asi bude více.
Panika v ODS však neutichá. Už minulý týden se začalo hovořit o výměně některých ministrů. Že prý středočeský a moravskoslezský hejtman dostali od premiéra nabídku jít do vlády. Premiér a Tošenovský tuto zprávu označili za nepravdivou, Bendl ji potvrdil. Jenže jak to bylo doopravdy? Informaci o pozvání do vlády vypustil sám Bendl, aby ji v zápětí mohl potvrdit. Jenže Topolánek s Bendlem o takové možnosti hovořil už před několika týdny v úplně jiné situaci. Teď ne. Je to tedy jen hra a takových spekulací ještě do kongresu ODS bude mnoho.
Jaká je nejvíce rozšířená varianta vývoje v ODS a ve vládě do voleb v roce 2010? Na prosincovém sjezdu Topolánka vystřídá primátor Pavel Bém, senátor Přemysl Sobotka nebo někdo jiný. Topolánek zůstane v čele vlády. V době českého předsednictví bude klid. V červenci 2009 se uskuteční výměna premiéra. Spekuluje se hlavně o Bémovi. A co s Topolánkem? Toho možná čeká to, co někdejšího premiéra za ČSSD Vladimíra Špidlu. Přestože na budoucího eurokomisaře dnes pasují ministra zemědělství Petra Gandaloviče, když bude do Bruselu muset Topolánek, tak se asi z ODS proti nikdo nepostaví.
Každopádně je předčasné hovořit o přejetém Topolánkovi jako o mrtvém muži. Nezapomeňme na to, že premiér patří mezi politiky-klikaře a sázet na jeho rychlý odchod je hazardování.
