Dvacet dva nejbohatších mužů světa má větší majetek než všechny ženy v Africe dohromady. Ve zprávě o nerovnosti, zveřejněné před začátkem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, to dnes uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Podle ní se ekonomická nerovnost vymkla kontrole, neboť loni bylo 2153 světových miliardářů bohatších než 4,6 miliardy lidí dohromady.
Jedno procento nejbohatších lidí na světě má dvakrát větší majetek než zbytek lidstva dohromady, uvádí Oxfam. Vyzývá proto vlády, aby se to pokusily změnit. Podle organizace totiž nedostatečně zdaňují bohaté a korporace a málo peněz dávají na veřejné služby.
Zpráva si také všímá genderových nerovností. Ženy a dívky se potýkají s nepoměrně větší zátěží ve formě péče o druhé a mají podle Oxfamu méně příležitostí k výdělku.
„Naše narušené ekonomiky plní kapsy miliardářů a velkých firem na úkor obyčejných mužů a žen,“ poznamenal generální ředitel indické pobočky Oxfamu Amitabh Behar. „Není divu, že se lidé začínají ptát, jestli mají miliardáři vůbec existovat,“ dodal.
Za kolik peněz se dá normálně žít? Minimální důstojná mzda přesahuje 31 tisíc korun
Hodnota majetku tří nejbohatších lidí na světě se podle údajů agentury Bloomberg v uplynulých deseti letech vyšplhala na 231 miliard dolarů (5,2 bilionu korun). Nejvíce své jmění zvětšil pátý nejbohatší muž planety, šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg. Loni získal dalších šest miliard dolarů. Nejvyšší příčka patří řediteli internetové firmy Amazon Jeffovi Bezosovi, který disponuje částkou 116 miliard dolarů.
Celkový majetek největších dvaceti miliardářů se od roku 2012 zdvojnásobil, a to z 672 miliard na 1,397 bilionu dolarů, uvádí Bloomberg. Jedinec, který by si od časů, kdy se stavěly v Egyptě pyramidy, každý den odložil stranou 10 tisíc dolarů, by měl stále jen pětinu průměrného majetku pětice největších světových boháčů, píše Oxfam.
Výroční statistiky, které Oxfam používá, se opírají o zprávu Global Wealth švýcarské banky Credit Suisse. Sama nezisková organizace pak uvádí, že data nejsou příliš spolehlivá a že mohou rozdíly v bohatství dokonce zlehčovat.
Ekonom Kábrt: Nerovnost zabíjí růst
Přečtěte si také:
Zkrácení pracovní doby? Na takový experiment nejsou lidi, zní z byznysu
Dříči, nebo neproduktivní zmatkaři? Češi stráví v práci za rok o 11 dní více, než musí
Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?
Vláda chce přidat 1500 korun všem státním zaměstnancům, zruší nejnižší tabulku tarifů
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
