Policejní prezident Kolář bude muset vysvětlit některé kauzy
Premiér Stanislav Gross při sestavování vlády překvapil vlastně jen jednou, ale zato pořádně. Jako svého nástupce na ministerstvu vnitra si - po koketérii s myšlenkou na poslance ČSSD a normalizačního bachaře Petra Ibla - vybral nestraníka a disidenta z doby normalizace Františka Bublana. Ten dosud řídil civilní rozvědku, se Stanislavem Grossem se potkával téměř výhradně v krizových situacích typu 11. září, summit NATO v Praze či zahájení války v Iráku. Rozhodně nepatří mezi staré známé mladého premiéra.
František Bublan (54) vystudoval gymnázium a teologickou fakultu v Litoměřicích a byl vysvěcen na kněze. Jako katolický duchovní ale působil jen dva roky. Když podepsal Chartu 77, přišel v roce 1978 o státní souhlas. Třináct následujících let pracoval v dělnických profesích (řidič sanitky, rozvoz potravin apod.). V roce 1991 nastoupil do Federální bezpečnostní a informační služby, z níž po rozdělení federace vznikla česká Bezpečnostní informační služba (civilní kontrarozvědka). Začínal jako řadový operativec, končil jako vrchní ředitel operativy. Na konci února 2001 se stal ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky).
Poučme z podvodů v cizině.
O svých představách, na co se hodlá ve svém resortu soustředit, co by chtěl změnit, říká: „Plánů mám v hlavě dost, ale musím si je uspořádat a také vycházet z vládního prohlášení, jaké budou pro vnitro stanovené priority. Zatím se rýsuje, že to bude obecné pojetí zajištění veřejné bezpečnosti, aby se posílila policejní činnost tam, kde to lidi nejvíce trápí.“ Bublan říká, že to znamená boj proti pouliční kriminalitě, korupci, organizovanému zločinu či diváckému násilí na stadiónech. Kromě priorit, které mu stanoví vláda, by se chtěl zaměřit na preventivní činnost. „Zde možná přinesu něco ze své zpravodajštiny. Mnohé jevy, které se týkají třeba finanční kriminality, se dříve než v České republice objeví jinde ve světě. A teprve za určitý čas dorazí i k nám. Je proto zapotřebí sledovat tyto jevy a odborně se na ně připravit,“ říká nový ministr vnitra. Chtěl by také posílit mezinárodní policejní spolupráci.
BIS na cizineckou policii.
Ve dvou prostředích jeho resortu, které mají z hlediska korupce velmi špatnou pověst, u cizinecké policie a na dopravních inspektorátech, pokládá cestu k nápravě za jednoduchou: „Když vidím auto, které má na značce čtyři sedmičky, tak vím, že byla získána asi podivným způsobem. Jsou to zřejmě lidé snobského typu, někteří se možná blíží ke kategoriím mafiánského typu, myslím, že na sebe zbytečně upozorňují. Mně to připadá úsměvné. Nebude těžké si vyhledat, kdo taková zajímavá čísla má a kdo je vydával. Mimochodem, vzpomínám si, že když jsem byl v disentu, tak se říkalo, že vozy StB mají číslo na SPZ složeno tak, aby součet prvních dvou čísel byl stejný jako součet druhých dvou. Když mi před domem stálo nějaké auto, tak jsem si to počítal a mnohdy jsem se i trefil. Asi to tak bylo.“ V případě podezřeních na korupci u cizinecké policie, například při udělování trvalého pobytu osobám s cizím státním občanstvím, si ministr Bublan „dovede dobře představit, že cestu nápravy budeme hledat ve spolupráci s BIS“.
Se svým předchůdcem se dobře shodne na otázce finančního ocenění policistů. „Na základě nového služebního zákona, který začne platit od 1. ledna 2005, by se platy policistů mohly zvýšit, ovšem pokud bude schválen rozpočet a budou na to peníze. Budu se zasazovat, aby policisté přilepšení dostali, ale budu vyžadovat také větší výkon a určité morální kvality. Myslím si, že když je člověk dobře platově ohodnocen, tak je mu hloupé dělat ještě nějakou nekalou činnost, kde by si přivydělal,“ říká Bublan.
Randák převezme otěže.
Personální otázky zatím ještě neřešil. „A zatím je ani nechci řešit. Nejprve si musím se všemi klíčovými lidmi promluvit, seznámit se s jejich koncepcí a představou o dalším působením. Tak, jak já jim musím vyslovit důvěru, tak budu požadovat naopak od nich, aby se vyjádřili, zda chtějí spolupracovat se mnou,“ říká Bublan. Informace, že policejní prezident Kolář končí, označuje za fámy, i když jedním dechem dodává: „S policejním prezidentem Kolářem chci napřed mnoho věcí konzultovat, chci, aby mi vysvětlil některé konkrétní kauzy, a na základě toho se teprve rozhodnu, zda zůstane.“ Jediné rozhodnutí zatím padlo o vedení civilní rozvědky. Tím byl pověřen Karel Randák, dosavadní zástupce Bublana a šéf operativců. Ředitele rozvědky jmenuje ministr vnitra se souhlasem vlády. Zda se jím nakonec Randák stane, však ještě není jisté: „Nechci hned na první zasedání vlády přicházet s tématem obsazení postu ředitele rozvědky a hodlám také nejprve tuto otázku konzultovat v branně-bezpečnostním výboru parlamentu.“
