Čínští asistenti korespondentů zahraničních médií výrazně ovlivňují podobu zpráv. Dělají rešerše čínských médií, domlouvají rozhovory, navrhují témata. Přitom musí mít podle čínské legislativy pracovní smlouvu přes agenturu napojenou na čínské ministerstvo zahraničí. Často jsou zváni na schůzky s čínskými agenty, aby podali hlášení o tématech, na kterých pracují.
Jak vznikají zprávy z druhé největší ekonomiky světa pro západní čtenáře, upozornil skandál nizozemského deníku NRC Handelsblad.
Vyšlo najevo, že korespondent deníku v Číně Oscar Garschagen, si ve svých článcích vymýšlel. Falšoval citace a další fakta ve svých reportážích z let 2015 až 2017. Proto jej vedení novin na konci září vyhodilo.
O způsobu práce Garschlagena informoval jeho asistent Čang Čchao-čchün. Nizozemského šéfa nazval mistrem „temného umění“ vytvářet falešné zprávy. Garschagen, korespondent v Šanghaji, měl při mnoha příležitostech měnit a překrucovat fakta, stěžoval si Čchao-čchün. Používal citáty, které v rozhovorech s čínskými aktéry vedených asistentem nezazněly.
Spolupráci ukončil na začátku září. „Dal jsem výpověď třetího září, poté, co jsem poslal některé materiály ombudsmanovi vydavatelství NRC,“ řekl Čchao-čchün pro server iMediaEthics.
Aféra ukázala na to, jak moc jsou západní novináři závislí na na svých čínských pomocnících. Ti jsou přitom zaměstnanci čínské vlády. „Zajišťujeme v podstatě polovinu obsahu v zahraničních médiích, nemohou běžet bez nás,“ tvrdí Čchao-čchün. Spolupracovníci z pevninské Číny se kromě jazyka orientují i v byrokracii země. Vyhledávají důležité zdroje, které jsou ochotné pro západní noviny promluvit. Vedení vzdálených redakcí je neuznává, na druhou stranu jsou pod tlakem pekingské vlády.
Čína zastrašuje akademiky, kteří kritizují komunistickou vládu:
Nový nepřítel Číny: Peking zastrašuje akademiky po celém světě
Čínská vláda zakazuje svým občanům, aby byli zaměstnanci západních mediálních firem. Mohou nabízet jen „pomoc“, ale pracovní smlouvu mají uzavřenou s agenturou, která je podřízena čínskému ministerstvu zahraničí. Jsou tedy zaměstnanci čínské vlády, podobně jako pracovníci na diplomatických misích, upozornil server Quartz.
„Považuji se za novináře, ale moje vláda si to nemyslí,“ uvedl jeden z nich, který pracuje pro západní noviny v Pekingu. Čínské ministerstvo zahraničí na dotazy magazínu Quartz neodpovědělo.
Pomocníci západních novinářů přitom ovlivňují témata, která se dostanou k západním čtenářům a divákům, když je pomáhají hledat na základě rešerše čínských médií. Reportéry doprovází na jejich cestách po Říši středu, přepisují rozhovory z čínštiny do angličtiny.
Povinné schůzky s čínskými agenty
Čchao-čchün si přitom přišel na dobré peníze, vydělával 10 tisíc jüanů (33 tisíc korun), což je dvojnásobek jeho dřívějšího platu, když pracoval jako číšník v hotelové restauraci.
Šéfredaktor vydavatelství NRC Peter Vandermeersch uvedl, že se Garschagen obával u svého asistenta napojení na čínské bezpečnostní služby a nechtěl pomoci s tématem o změnách ve vedení čínské komunistické strany. Čchao-čchün tuto kritiku odmítl.
Přitom kontakty mezi asistenty západních novinářů a čínskou státní bezpečností jsou běžnou praxí, zdůraznil Quartz. Pozvánky s agenty „na čaj“ jsou čínskými asistenty vnímány jako povinné.
Čang Ťie, která pracovala jako asistentka zpravodaje pro Washington Post, uvedla, že musela mít tajný druhý telefon, pokud chtěla mluvit s čínskými disidenty. Jedním z nich byl i básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po, který v červenci zemřel po podmíněném propuštění z vězení.
Také ona byla několikrát zadržena policií, například když fotila zásah policie proti demonstrantům v Tibetu v roce 2008 nebo o rok později při nepokojích v muslimské části Číny, Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Čína je v žebříčku World Press Freedom Index pátá od konce, na 176. místě. Poslední je Severní Korea. V roce 2016 bylo v Číně 38 novinářů ve vězení, což je nejvíce po Turecku, kde jich bylo vězněno 81.
Dále čtěte:
Čína hrozila Česku kvůli dalajlamovi. Nechtěla, aby se scházel s politiky
Herman: Zeman mi vyhrožoval. Sejdu-li se s dalajlamou, přijde strýc o vyznamenání
Disent tolerovat nebudu, řekl čínský prezident obyvatelům Hongkongu
