Pravidla nízké kapitalizace se rok co rok zpřísňují. Co přesně se však pod pojmem nízká kapitalizace skrývá? A jaké důsledky přináší změna pravidel o nízké kapitalizaci společnostem financovaným půjčkami a úvěry?
Nízká kapitalizace v daňovém pojetí znamená, že společnost čerpá neúměrně vysoké úvěry nebo půjčky vůči výši svého vlastního kapitálu. Pravidla nízké kapitalizace specifikované zákonem o dani z příjmů (ZDP) určují nejvyšší možný poměr úhrnné výše úvěrů a půjček vůči vlastnímu kapitálu společnosti. Kdy je ještě možné uznat finanční náklady, které zahrnují úroky, výdaje na zajištění, zpracování úvěrů a poplatky za záruky za daňové uznatelné, a tím snížit odváděnou daň z příjmů.
Několik faktorů
V jaké výši a zda vůbec je možné daňově uznat úroky z úvěrů, záleží na několika faktorech. Jde zejména o výši úvěru nebo půjčky poskytované během daného zdaňovacího období. A dále o to, kdo úvěr nebo půjčku poskytuje, jde-li o financování spojenou nebo nespojenou osobou a také o výši vlastního kapitálu. Má-li společnost záporný vlastní kapitál, nejsou úroky z úvěrů vůbec daňově uznatelné.
Dalším důležitým hlediskem je datum uzavření smlouvy o půjčce nebo úvěru. Přechodná ustanovení jednotlivých novel ZDP totiž umožňují, aby se na smlouvy uzavřené před účinností příslušné novely ZDP aplikovala původní (méně přísná) pravidla. Vždy však záleží na posouzení konkrétního případu. Výklad právní úpravy je komplikovaný a často se liší, což v praxi může způsobovat komplikace ve vztahu k finančním úřadům.
Změna pravidel
Od 1. ledna 2008 se pravidla nízké kapitalizace opět zpřísnila. Nepříznivým dopadem pro společnosti financované prostřednictvím půjček a úvěru je snížení daňové uznatelnosti finančních nákladů souvisejících s půjčkami nebo úvěry od spojených osob. Mimo jiné se zavádí omezení na finanční náklady související s úvěry a půjčkami od nespojených osob - a od příštího roku nastane další zpřísnění. Nově je zavedena i maximální výše úrokové sazby. Z těchto změn vyplývá, že k pravidlům o nízké kapitalizaci bude nutné přihlédnout i při financování společností prostřednictvím bankovních úvěrů. Nicméně Ministerstvo financí České republiky v současné době připravuje novelu ZDP, která předpokládá odstranění pravidel nízké kapitalizace u nespojených osob.
Přechodná ustanovení poslední novely ZDP stanoví, že aktuální úprava se neaplikuje na smlouvy uzavřené před 1. lednem 2008, pokud po 31. prosinci 2007 nebyl uzavřen dodatek k příslušné smlouvě, na jehož základě by se změnila úroková sazba nebo výše úvěru. Takový dodatek by způsobil, že se smlouva bude posuzovat dle nových pravidel o nízké kapitalizaci. Od roku 2010 budou současná pravidla nízké kapitalizace platit na všechny doposud uzavřené půjčky a úvěry včetně jejich dodatků stejně.
Rizika
Dále je také nutné upozornit na riziko, že dodatek ke smlouvě, kterým se výše úroku nebo úvěru nemění, může být z právního hlediska považován za novou smlouvu. V takovém případě se nelze vyhnout aplikaci přísnějších pravidel nízké kapitalizace.
Problém vyvstává i tehdy, je-li přečerpán úvěr nebo půjčka, nebo pokud smlouva o úvěru uzavřená na dobu určitou již zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána.
V prvním případě bude třeba uzavřít buď úplně novou smlouvu nebo dodatek k původní, kterým se změní výše úvěru. Důsledkem obou řešení (uzavření smlouvy nebo dodatku) je aplikace přísnějších pravidel nízké kapitalizace.
Ve druhém případě nelze uzavřít dodatek, protože smlouva již zanikla, a je nutné uzavřít novou smlouvu. I v této situaci je důsledek stejný - tedy použití nových pravidel o nízké kapitalizaci.
Společnosti financované mimo vlastní kapitál prostřednictvím bankovních úvěrů a půjček by si proto měly prověřit stav svých úvěrů a půjček a předejít tím překvapením při zpracování daňového přiznání.
