Vedoucí pracovníci často používají počasí jako omluvu, když nedosáhnou plánované výkonnosti svých podniků. Riziku vyplývajícímu z nečekaných povětrnostních změn jsou vystaveny jak podniky veřejných služeb (energetické, plynárenské a vodárenské společnosti), tak maloobchodníci, výrobci potravin a další firmy. Proti riziku příliš chladného léta nebo příliš teplé zimy se však lze v posledních letech zajistit pomocí derivátů na počasí. Derivát na počasí je prvním finančním nástrojem dostupným manažerům pro snížení a optimalizaci rizika výkyvů cash–flow a tržeb způsobených nepředvídatelností počasí.
Derivát na počasí je finanční nástroj (například future a opce), jehož výplata nebo výnos je odvozen od jednoho nebo více nezávisle měřitelných faktorů, jako jsou atmosférická teplota, množství srážek, rychlost větru, výška sněhové pokrývky nebo doba slunečního svitu naměřené na jednom nebo více specifikovaných místech.
Teprve tři roky.
Zatímco tradiční pojištění proti škodám způsobeným extrémními projevy počasí je dostupné firmám již dlouhou dobu, ochrana ve formě derivátů navržená speciálně pro nekatastrofický vývoj počasí je k dispozici teprve v nedávné době. Základním hnacím motorem růstu trhu derivátů na počasí je konvergence kapitálového a pojistného trhu. Trh s deriváty na
počasí začal vznikat během zimy
v roce 1997/1998 a byl provázán dramatickou změnou toku mořského proudu El Niňo, způsobujícího rozsáhlé klimatické změny převážně v zemích Střední a Jižní Ameriky. Mnoho společností čelících možnosti rapidního poklesu tržeb vinou neobvykle mírné zimy se tehdy rozhodlo pojistit se proti rizikům, která byla spojena s přechodnými změnami počasí.
Dalším faktorem přispívajícím ke vzniku těchto derivátů byl fakt, že odvětví pojišťovnictví procházelo v téže době cyklickým obdobím nízkých náhrad v tradičním pojistném podnikání. Ocitlo se tak v situaci, kdy mělo dostatečně velké prostředky rizikového kapitálu na krytí pojišťování proti rizikům nepřízně počasí.
Teplotní indexy. Většina obchodů s deriváty na počasí je založena na podkladových teplotních indexech, takzvaných Heating Degree Days (deficit vytápění v daném dni, zkratka HDD) a Cooling Degree Days (deficit chlazení v daném dni, zkratka CDD). Deficit chlazení/vytápění v daném dni (degree day) měří odchylku denního průměru teploty od 65 stupňů Fahrenheita (přibližně 18 stupňů Celsia). Cooling Degree Day a Heating Degree Day měří teplotu v průběhu dne v porovnání se standardem. Obvykle se používá CDD index v letních dnech a HDD index v zimním období.
Ve strukturování derivátů na počasí mají firmy množství alternativ. První je nejvíce podobná pojistnému produktu koupě CDD call opce pro případ letního rázu (teplejšího) počasí. Například energetická společnost si může koupit CDD opce, které jí přinášejí platby, pokud extrémně teplé letní počasí vyžaduje užívání drahé výrobní kapacity využívané na výrobu elektřiny pro klimatizaci. Obráceně koupí HDD opce je kompenzována, pokud je teplota neobvykle nízká.
Futures kontrakt.
Kromě pojištění, jako je koupě call nebo put opce, je v obchodě, který je spojen s rizikem nepřízně počasí, také možné zakoupit nebo prodat takzvaný futures kontrakt. To znamená, že jedna strana je vyplacena, pokud jsou deficity chlazení/vytápění během specifikovaného období větší než dohodnuté, a další strana je vyplacena v případě, když jsou deficity chlazení/topení ve specifikovaném období menší než dohodnuté.
Společnost si také může vybrat možnost vypsání opce. Distributor plynu může být přesvědčen, že zima nebude tak chladná, a pro případ kompenzace snížení příjmů (protože neprodá tolik plynu na vytápění) může prodat HDD call opci. Pokud se nemýlil a zima není dostatečně chladná, distributor plynu obdrží na prodané call opce prémii.
Efektivní přenos rizika.
Trh s počasím je ideální finanční trh, jelikož obchoduje dohodu proti indexu ohlášenému vysoce spolehlivými, nezaujatými a objektivními zdroji, obvykle národní meteorologickou službou příslušné země. Navíc existují snadno dostupná historická data, která umožňují využití statistik pro předpovědi. Je také nemožné jakkoliv manipulovat s trhem. Počasí nemůže být kontrolováno, skladováno nebo přemísťováno z místa na místo.
V současné době jsou největšími uživateli derivátů na počasí společnosti veřejných služeb. Přesto je však mnoho dalších oblastí podnikání, ve kterých má počasí podstatný vliv na velikost tržeb. Jedním z příkladů je zemědělství, kde je pravděpodobné, že je v zájmu každé zemědělské společnosti pojistit se proti špatné sklizni pro případ nepříznivého počasí. Stát by tak měl ve vlastním zájmu začít prosazovat systém takových derivátů, namísto aby vyplácel zemědělcům drahé kompenzace škod zapříčiněných špatným počasím. Ty jdou vždy z peněz daňových poplatníků.
Deriváty na počasí představují vysoce efektivní způsob přenosu rizika plynoucího z nežádoucího vývoje počasí, a umožňují tak manažerům stabilizovat výnosy a vyrovnat výkyvy cash–flow způsobené nepředvídatelností počasí. Deriváty na počasí mohou být strukturovány na míru a jejich použití není omezeno jen na velké společnosti veřejných služeb. Mohou být použity v různých oblastech podnikání, ve kterých úspěch záleží na příznivém počasí (od golfových klubů a venkovních zábavních parků až po obchodní domy).
ČLÁNKY DO MAILU