Zrada bude asi někde jinde než ve spalovnách, což vyplývá ze známých faktů. V oblasti znečištění životního prostředí toxickými organickými látkami je k dispozici národní inventura těchto látek v ČR, kterou jako státní zakázku vypracovala Masarykova univerzita v Brně (http://www.recetox.muni.cz). Zde se dočteme, že hexachlorbenzen (HCB) se používal ve velkých množstvích pod názvem Agronal H, především k moření zrní pro sadbu a dále pro desinfekci zemědělské půdy. Nabízí se vysvětlení, že slepice, než snesly „otrávená“ vajíčka, asi zobaly zrní, které nebylo určené ke krmení, nýbrž k sadbě a že okolí usedlosti onoho pěstitele slepic je znečištěné především dávkami chemikálií do zemědělské půdy.
Dále HCB vznikal jako vedlejší produkt při výrobě perchloretylénu ve Spolku Ústí nad Labem ve velkém množství (miliony tun). Souhrnně lze říci, že celé naše životní prostředí bylo v totalitní minulosti masivně znečištěno těmito organickými takzvanými perzistentními látkami a bohužel, vzhledem k jejich chemické stálosti, toto znečištění bude dále přetrvávat. Hlavními zdroji bylo používání toxických chemikálií v zemědělství, emise z nečištěných tepelných elektráren a chemického průmyslu.
Moderní spalovna emituje minimální množství organických látek do okolí právě proto, že jednak proces spalování řídí počítače, dále zařízení bylo navrženo tak, aby při vysokých teplotách (více než 1000 oC v topeništi) a dostatečné době kontaktu se toxické látky rozkládaly a nově nevznikaly. Navíc má spalovna ještě dodatečné katalytické filtry, které tyto toxické látky likvidují. Tak příkladně množství „dioxinů“ z liberecké spalovny emitované do ovzduší je desetkrát nižší než nejpřísnější limity. Podobná je skutečnost i u emisí HCB. Nové moderní spalovny tedy nejsou továrny na výrobu „dioxinů“, jak tvrdí některé ekologicky-lobbistické organizace. Naopak jsou provedeny odborné studie, které prokazují, že kvalitně vedený tepelně destrukční proces odstraňuje více než 90 % vstupních toxických organických látek. Nejsou přísnější limity na světě, nežli má EU, a tyto limity my plníme a v nejdůležitějších parametrech (http://www.termizo.cz) podkračujeme až desetkrát (těžké kovy, dioxiny, organické látky).
Z odpadu, který bohužel v ČR obvykle bez užitku končí na skládce, liberecká spalovna TERMIZO v roce 2004 zabezpečila roční potřebu tepla 12 000 domácností, elektrickou energii pro pohon všech svých strojů a ještě navíc roční spotřebu 2600 domácností. Výstupní popeloviny nahrazují primární přírodní suroviny jako kvalitní certifikovaný stavební výrobek pro zásypy, 1 400 tun železného šrotu je předáno do hutí a 99,5 procenta výstupního pevného odpadu je tak materiálově využito. Ze vstupního odpadu končí na skládce méně než 0,2 procenta. Tento jistě hodnotný výsledek lze jen obtížně ignorovat.
Petr Novák
zástupce ředitele pro ekologii
TERMIZO
