Milada Emmerová plní Paroubkovy podmínky
Situace na bojišti se mění každým okamžikem. Z někdejších spojenců jsou nepřátelé. Bývalí odpůrci táhnou v jednom šiku. A všichni čekají, co tomu řekne Jiří Paroubek. Nový premiér řeší první velký problém, a to v oblasti, která je málo překvapivá – zdravotnictví.
Zlom
.
Jeden z protagonistů nedávného lítého boje mezi zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) ČR Jaromír Gajdáček soudí, že nastala zlomová situace. Pojišťovny, včetně té všeobecné, postupují ve shodě s ministerstvem zdravotnictví. A Česká lékařská komora (ČLK) i Lékařský odborový klub (LOK) byly odsunuty na vedlejší kolej. Společně s nemocnicemi, jejichž zájmy zmíněné organizace nejčastěji hájí.
Prezident ČLK David Rath nazývá současný postup ministryně Milady Emmerové zradou. A opravdu nelze popřít, že ministerstvo zdravotnictví udělalo dokonalé „čelem vzad“. „V tuto chvíli je naší prioritou stabilizace financování systému zdravotní péče,“ odpovídá Milada Emmerová na požadavky ČLK a LOK dát víc peněz nemocnicím. Používá tak argument, s nímž ještě před čtyřmi měsíci bojovaly zdravotní pojišťovny proti štědrosti jí samé.
Boj.
Dnešní konflikt Rath versus Emmerová pronikl na veřejnost minulé pondělí, kdy se konala předem plánovaná schůzka představitelů pojišťoven s vedením ministerstva. Jaromír Gajdáček si do haly úřadu pozval novináře, takže veřejnost si následující den přečetla v novinách, že ministerstvo uzavřelo alianci s pojišťovnami a to, co nemocnicím dalo navíc v prvním pololetí, jim ve druhé části roku v zájmu finanční stability resortu už nedá. David Rath na to reagoval prohlášením, které začíná větou: „ČLK je velice znepokojena změnou stanoviska ministryně docentky Milady Emmerové ke způsobu a výši úhrad zdravotní péče ve druhém pololetí letošního roku.“ A končí oznámením, že se komora obrací na Jiřího Paroubka s naléhavou žádostí o schůzku k projednání nastalé situace. Na pondělí 16. května bylo mimoto svoláno „krizové jednání“ ČLK s asociacemi velkých i malých nemocnic, LOK-SČL a organizacemi soukromých lékařů.
Plus osm miliard.
Ministerstvo vydalo k pondělnímu jednání také stanovisko. S jednodenním zpožděním. Nazývá se „Jednání ministryně zdravotnictví Milady Emmerové vedlo ke shodě“, i když by bylo přesnější říci, že ke shodě vedlo jednání pojišťoven s paní ministryní. Ve zprávě zmiňované zavedení zdravotních knížek, řešení duplicitních úhrad ze zdravotního pojištění a od stomatologických pacientů a zvyšování podílu počtu porodů císařským řezem nejsou podstatné. Podstatná jsou tři stabilizační opatření, jejichž společný finanční efekt by představoval zhruba osm miliard korun. To by dle Svazu zdravotních pojišťoven znamenalo, že dluh v systému veřejného zdravotního pojištění by zůstal asi na úrovni z konce loňského roku, tedy ve výši osmi až devíti miliard korun.
Nejistý odkup.
Za prvé jde o to, že vyhláška o úhradách zdravotní péče vybraným segmentům, tedy zejména lůžkovým zařízením, kterou se ministerstvo chystá vydat na druhé pololetí 2005, by měla zachovat výši úhrad na úrovni loňského roku. Vyhláška pro první pololetí přitom zavedla meziroční zvýšení plateb o tři procenta (a někdy i více) při dosažení alespoň devadesáti procent loňských výkonů.
Za druhé by se neměla změnit struktura indexace zdravotních výkonů, ani jejich bodová hodnota. Jinak řečeno, nezvýší se cena práce lékařů o sto procent, jak požadovaly ČLK a LOK-SČL, a jak se též David Rath dle svého tvrzení dohodl již na začátku roku s Miladou Emmerovou. Ústřední ředitelka VZP Jiřina Musílková tvrdí, že by to znamenalo dodat do systému každý rok navíc 24 miliard korun.
Za třetí ministryně zdravotnictví požádá vládu o souhlas s tím, aby Česká konsolidační agentura (ČKA) odkoupila především od Všeobecné zdravotní pojišťovny pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 3,8 miliardy korun. Zatímco předchozí dvě stabilizační opatření mají podporu Bohuslava Sobotky a Martina Jahna, úspěch třetího kroku je nejistý. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman na dotaz týdeníku EURO, zda by ministr, do jehož kompetence ČKA spadá, odkup podpořil, uvedl: „Nejsme pro jednorázové kroky. Muselo by jít o důsledná a koncepčně sladěná opatření, která bude možné uskutečnit v reálném čase. Takový kompletní materiál zatím nebyl ministerstvem zdravotnictví předložen.“
Otázkou je, co to koncepčně sladěná opatření jsou. Pokud by za ně byla vláda ochotna považovat opatření dohodnutá mezi ministerstvem a pojišťovnami, byla by cesta ke státní injekci volná. V záloze je mimoto materiál nazvaný „Krátkodobá stabilizační opatření k dosažení finanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění“. Jde ovšem o nesourodý seznam osmnácti návrhů ministerstva, vicepremiéra pro ekonomiku, zdravotních pojišťoven, komory, LOK-SČL a Společnosti českých optiků. Samo ministerstvo zdravotnictví v informaci o připomínkovém řízení konstatuje, že „nejde o materiál jednotný, představující jedno koncepční východisko“.
Nic nového.
Osmnáctibodový elaborát je na světě už dobré dva měsíce a návrhy na zmrazení úhrad zdravotní péče i ohodnocení práce lékařů jsou v něm obsaženy. O tom, že ministerstvo zdravotnictví začíná na tyto niterné požadavky pojišťoven slyšet, se mluví už od zformování Paroubkovy vlády. Není to tak, že by šlo o šokující výsledek jednoho jednání minulé pondělí a že by David Rath, před nedávnem nejen spojenec, ale blízký spolupracovník a obhájce Milady Emmerové, o změně pozice ministerstva zdravotnictví nevěděl. Stejně tak je nepravděpodobné, že by šlo o individuální projekt náměstka ministryně pro zdravotní pojištění Petra Slámy.
Obě strany konfliktu tyto momenty nekomentují. Stojí však za připomenutí, že v dubnu, když měl Jiří Paroubek svůj kabinet nakonec pohromadě, dostala Milada Emmerová několik podmínek pro setrvání na svém postu. Tou hlavní bylo předložení stabilizačních opatření jako součásti koncepce zdravotnictví.
Vítězné finance.
Akcent na finanční stabilitu systému se neodrazil v pasáži vládního programového prohlášení věnované zdravotnictví. V nepřímé úměře ke zkracování funkčního období je ve srovnání s Grossovým programem dvakrát tak dlouhá a vedle organizace zdravotní péče v Praze nebo lepší informovanosti občanů obsahuje i takové „priority“, jako že „vláda bude dbát o systematické uplatňování prostředků ke zlepšování duševního zdraví“ nebo že „bude pokračováno v pořádání pravidelných tiskových konferencí na úrovni ministerstva zdravotnictví“. Nicméně lze předpokládat, že ekonomickým souvislostem péče o zdraví bude v Paroubkově kabinetu popřáno většího sluchu.
V minulé vládě byla úzká spolupráce Emmerová – Rath prohlubována dobrými vztahy obou aktérů ke Stanislavu Grossovi. Ten ale postrádá přehled v problematice a jako koordinátor diskuse o dalším vývoji zdravotnictví selhal (viz fiasko takzvané expertní skupiny ke koncepci zdravotnictví). Nový premiér má dobrou výchozí pozici a patrně i schopnosti stát se hvězdou na českém politickém nebi a nebude riskovat slibnou kariéru přihlížením k věčným sporům ve zdravotnictví o peníze. Není doba na reformy, ale není pozdě na to dostat zdravotnictví do lepší finanční kondice, aniž by se to nepříznivě projevilo na kvalitě péče. To je příležitost nejen pro Jiřího Paroubka, ale i pro Miladu Emmerovou, která si to zřejmě uvědomuje. David Rath má právo cítit se podveden a zrazen, ale asi by si postupoval stejně, kdyby seděl v jiné funkci než teď.
Týdeník EURO má informace, že návrh stabilizačních opatření by měl být projednán ve vládě na jedné ze zbývajících květnových schůzí. V pondělí 16. května se David Rath ještě jednou pokusí odradit Miladu Emmerovou od jejího úmyslu přidat se k pojišťovnám.
