Boháč z Floridy Wayne Huizenga zvítězil v Monte Carlu
Být vždy na správném místě, ve správný čas. Právě v tom spočívá tajemství úspěchu floridského boháče Wayne Huizengy. Najít ten správný byznys, vrhnout se na něj, dostat se na vrchol a pak zase vymýšlet něco nového. Huizenga podnikal v mnoha oblastech - od svozu a třídění odpadů, přes videopůjčovny, dealerství automobilů, nemovitosti, až po sportovní kluby. Tyto aktivity mu vynesly současný majetek ve výši téměř dvou miliard dolarů.
Na správném místě byl Huizenga i poslední květnovou sobotu. V Monte Carlu se vyhlašoval vítěz soutěže Světový podnikatel roku. Tu každoročně pořádá společnost Ernst&Young. Na slavnostním vyhlášení se představují vítězové národních soutěží z více než třiceti zemí, včetně českého podnikatele roku Miroslava Řiháka, šéfa firmy Anect, budovatele informačních a komunikačních systémů. Večer vrcholí ve chvíli, kdy hrají známou píseň Bruce Springsteena „Born In The USA“. Na pódium vystupuje Wayne Huizenga. Pověstný americký sen se zase jednou splnil. Chlapík, který v mládí řídil kamion, pracoval u čerpacích stanic a s byznysem začínal tak, že klepal na dveře a nabízel odvoz odpadků, se nyní stal světovým králem podnikatelů.
Titul se vrací do Mekky světového byznysu. V minulých ročnících podnikatelskému žebříčku kralovali Asiaté - loni Filipínec Tony Tan Caktiong, vládce tamní sítě rychlého občerstvení Jollibee, předloni indický softwarový podnikatel Narayan Murthy. Vítězné tažení asijského byznysu na světovém trhu neskončilo, ale letošní ročník soutěže jakoby měl naznačit: Amerika je pořád Amerika…
Jiná váhová kategorie.
S Huizengou se nemůžeme srovnávat, říkali ostatní podnikatelé v Monte Carlu. Američanovo jmění je obdivuhodné. V žebříčcích bohatých amerických byznysmenů se pohybuje na začátku druhé stovky, na Floridě patří ke špičce. Celosvětově ho časopis Forbes letos zařadil na 355. místo. Nebýt relativně nízkého kurzu amerického dolaru vůči euru, zřejmě by ještě poskočil o pár desítek příček výše. Silné euro totiž zvýhodňovalo ty podnikatele, kteří mají svůj majetek vyčíslen právě v této měně. V Monte Carlu byl Huizenga nejmajetnější.
Byla to však paradoxně právě Huizengova pověst boháče, která způsobila, že řada pozorovatelů by si před vyhlášením výsledků na podnikatele z Floridy rozhodně nevsadila. Soutěž Světový podnikatel roku totiž není přehlídkou zazobanců. Na vrchol se obvykle nedostanou magnáti, ale šikovní byznysmeni, kteří zaujmou svou vizí, podnikatelskými nápady a tím, jak dokáží inspirovat své spolupracovníky. Typickým vítězem soutěže by nebyl třeba vlastník světové sítě McDonald's, ale byl jím loňský vítěz - zakladatel filipínské firmy Jollibee, která v této asijské ostrovní zemi dokázala americké giganty porážet díky originálním nápadům. Floriďan je jistě obdivuhodný muž, ale zdálo se, že prostě patří do jiné kategorie než ostatní.
Podepsat hodně šeků.
Čím tedy Huizenga nakonec porotu zaujal? Tím, jak přicházel a dodnes přichází s „novými modely podnikání“. Sedmašedesátiletý Huizenga nepřestává číhat na svou další příležitost. „Dodnes ho jeho poslední myšlenka vzrušuje tak, jako by byla jeho první,“ prohlásil předseda poroty Howard Stevenson z Harvardovy univerzity.
Důležitou roli sehrály charitativní aktivity podnikatele roku. Na tyto účely věnoval více než sto milionů dolarů. Šlo především o různé projekty na jižní Floridě. Šest milionů poskytl na založení podnikatelské školy při tamní univerzitě. Huizengova žena se účastní jednání patnácti charitativních organizací. Podnikatel k tomu poznamenává: „Když vaše žena sedí v tolika radách, podepisujete hodně šeků.“
Veškeré podkladové materiály, které byly v Monte Carlu k dispozici, pak zdůrazňovaly následující fakta: Huizenga je jediný podnikatel v historii, který stál u zrodu šesti společností obchodovaných na Newyorské burze a tří společností, jež se umisťují v žebříčku Fortune 500 největších firem. Ačkoli z těchto firem postupně odcházel, když se vrhal za svými novými myšlenkami, bere se to tak, že právě on byl strůjcem jejich úspěchu.
Originální je i to, že Huizenga byl v jednu chvíli vlastníkem hned tří velkých sportovních klubů na Floridě - baseballového Florida Marlins, hokejového Florida Panthers a také Miami Dolphins, který soutěží v nejvyšší lize amerického fotbalu. Právě delfíni z Miami zůstávají v Huizengovu impériu dodnes. Sportovní stránky amerických novin jsou plné rozporuplných zpráv o tom, jak sám podnikatel ovlivňuje či neovlivňuje rozhodování trenéra při náboru nových hráčů.
S úsměvem na rtech.
Floridský boháč se dnes prezentuje také svými obchody v oblasti nemovitostí. Když Huizengu v Monte Carlu zpovídala televize CNBC, potvrdil, že se mu moc líbí investování do přístavů pro jachty. Prostoru pro stále větší jachty je na Floridě nedostatek, „voda v moři je tam skvělá“ a jachtařů by mělo přibývat. Také trh s dalšími realitami na tomto poloostrově je v současnosti nadějný a slibuje slušné zisky. Huizenga je zase jednou na tom správném místě.
Na rozdíl od porotců v Monte Carlu však Floriďan sám sebe za žádného zvláštního vizionáře nepovažuje. Alespoň soudě podle jeho výroku, že „úspěch nemusí vždy vycházet z velkých idejí nebo průlomových technologických objevů.“ Huizenga si vždy především dokázal dobře spočítat, kde to bude vynášet. Když už se do nějakého byznysu pustil, choval se jako žralok. Nakupoval a pohlcoval další firmy z daného oboru, až se dostal na vrchol. Je nicméně nutné dodat, že Huizenga je příjemný žralok, který se vyznačuje úsměvem na tváři, lidovým vystupováním, vtipnými a trefnými komentáři. Důležité je, že si floridský podnikatel uměl vybrat lidi, se kterými své plány realizoval.
Na počátku celého podnikatelského příběhu byl svoz odpadků, který Huizenga řídil pro svého rodinného přítele. Pak však tento byznys nevelkých rozměrů skoupil. V roce 1971 se spojil s další firmou ze Chicaga a vytvořil společnost Waste Management. Ta vstoupila na kapitálový trh a během devíti měsíců ovládla dalších 133 společností. O deset let později se stala největší firmou na světě na třídění a zpracování odpadů. V roce 1981 však Huizenga opustil Waste Management a začal nabízet nejrůznější služby na jižní Floridě včetně čistíren, ošetřování trávníků či přenosných toalet.
Boss zábavního průmyslu.
Další důležitá kapitola Huizengova příběhu začala o něco později, když koupil videopůjčovnu Blockbuster. A dál už vyšlapanou cestou. V roce 1989 vstup na kapitálový trh, pak rychlá expanze, v dalších letech se nová provozovna otevírala v průměru každých sedmnáct hodin. Floriďan také ve velkém přebíral další firmy ze svého oboru. Huizenga se ukázal jako velký muž amerického zábavního průmyslu, Blockbuster vyrostl do takových rozměrů, že se jeho obrat počítal v miliardách dolarů. Podobný úspěch pak ještě zopakoval i ve společnosti AutoNation, která se stala největším americkým dealerem aut. Při dobývání celoamerického trhu se prosadil se strategií jednotných cen. Mezi zábavním průmyslem a automobily se Huizenga ještě jednou pustil do odpadů (společnost Republic Waste Industries), později přišly hotely a také ony nemovitosti i sportovní kluby.
Světový podnikatel roku ve zmíněném monackém rozhovoru pro CNBC popisoval, proč před deseti lety opustil Blockbuster - tento byznys za jeho působení vyrostl natolik, že už ho bylo možné jen udržovat. Dále expandovat nešlo, zmnožovat peníze bylo nutné v jiném odvětví. Nic necharakterizuje Huizengu výstižněji než tento výrok. Zdaleka ne všichni byznysmeni z Monte Carla uvažují stejně. Francouzský podnikatel roku Christophe Bonduelle se celý život věnoval výhradně zelenině. Španělský vítěz Mikel Urizarbarrena, zakladatel firmy Panda Software, vždy řešil nějaký problém a proto vyvinul příslušný produkt. Teprve následně ho napadlo, že by na něm mohl také vydělat. Švédský podnikatel Thomas Engström, šéf společnosti Radi Medical Systems dokonce tvrdí, že to, co ho žene kupředu, nejsou vůbec peníze, ale hledání nových přístupů při diagnostikování nemocí.
Ve srovnání s nimi patří Wayne Huizenga, ale vlastně možná i celá Amerika, přece jen do trochu jiné kategorie.
