Svítidla společnosti Flos navrhují nejznámější světoví designéři a ze zdánlivě obyčejných lamp se stávají designové ikony, které se vyrábějí celá desetiletí
Je to vlastně tak trochu pohádkový příběh o malé rodinné společnosti, kterou otec Piera Gandiniho převzal v roce 1964 od jejích zakladatelů po dvou letech fungování a z Merana ji přenesl do průmyslové Brescie. Společnost od samého počátku spolupracovala se špičkami produktového designu. Navrhovali pro ni například už tehdy dobře známí bratři Achille a Pier Giacomo Castiglioniové nebo Tobia Scarpa. Jejich lampy Arco, Biagio, ale i další vyrábí dodnes.
Jsou jednoduché a nadčasové, v moderním interiéru vypadají, jako by byly navrženy právě pro něj, a rozhodně byste nehádali, že jejich podoba vznikla před padesáti lety. Piero Gandini, výkonný ředitel a majitel společnosti, nám k tomu řekl: „Jsme hrdí na to, že jsme Italové, ale to neznamená, že budeme pracovat jen s Italy. Itálie zažila hvězdnou generaci designérů 60. a 70. let, ale neustrnula ve své italskosti. Naučili jsme se pracovat s kreativními lidmi, chtěli jsme exportovat do zahraničí a byli jsme otevření spolupráci s kýmkoli, kdo bude sdílet stejné hodnoty jako my.“
A tak Flos oslovil další známé či méně známé designéry napříč Evropou i mimo ni. Od osmdesátých let spolupracuje mimo jiné s Philippem Starckem, hvězdou, která na designovém nebi září už pár desítek let, a podle jeho posledních výtvorů to nevypadá, že by ztrácela na lesku, naopak. Philippe Starck si ale Flos našel sám.
„Přijel k nám ve starém polorozpadlém fiatu, představil se mému otci a řekl, že pro nás chce pracovat. Už měl něco za sebou, ale ještě nebyl všeobecně známý. Okamžitě si padli do oka a od té doby pro nás Philippe navrhl spoustu krásných věcí,“ říká Gandini usazený vedle stojací lampy Gun, která je jednou z výrazných Starckových prací pro Flos.
Zrcadlo krásnější odrazu
Starckovými věcmi si můžete snadno vybavit celý byt, neomezuje se zdaleka jen na osvětlení. Navrhl všechno možné od známého lisu na citrusy přes židle, konferenční stolky, jídelní stoly, křesla, lustry, lampy, toalety, umyvadla, baterie, svícny, dokonce i kuchyně. Jeho aktuální práce pro Flos ale skvěle zapadá do pohádkového příběhu společnosti. Na letošním milánském veletrhu Salone del Mobile představil Flos Starckovu kolekci osvětlených zrcadel inspirovaných příběhem o Sněhurce a zlé královně, která každý den žádala od svého zrcadla odpověď na otázku, kdo je na světě nejkrásnější. Starck ale říká, že ve tmě není a nefunguje nic, ani otázky, a tak dal zrcadlu světlo po celém obvodu. Upřímně, mít takové zrcadlo doma, bude si každý připadat krásný, protože se bude dívat spíš na nádherné osvětlené zrcadlo než sám na sebe.
I Česká republika má díky dlouholeté sklářské tradici s výrobou lustrů a dalších svítidel své zkušenosti a rozhodně se na tomto poli nemá za co stydět. Nabízela se tedy otázka, jestli Piero Gandini nedá šanci některému z Čechů, protože český designér v portfoliu společnosti stále chybí. Tato otázka ho upřímně pobavila.
Prý se na to ptají jen Číňané a Češi. „Chcete vědět, jestli máme v hledáčku nějaké české designéry, se kterými bychom chtěli pracovat? Popravdě nevím, já nerozlišuju lidi podle národností, zajímá mě jen to, co umějí,“ říká a pouští se do srovnání Česka se skandinávskými zeměmi, které jsou uznávanou designovou velmocí. Podle Piera Gandiniho se ale zacyklily samy v sobě, zažívají vzestupy a pády, těží z prací svých světově známých ikon, jako byli Arne Jacobsen, Alvar Aalto nebo Eero Aarmio, a nepouštějí mezi sebe cizí návrháře. Nemáme prý dělat stejnou chybu. Zároveň však uznává, že český design je pojem, a to nejen v oblasti lustrů.
„Když hledáme nového návrháře, chceme nový talent, někoho, kdo má s námi společnou vizi, hodnoty, někoho, kdo je výjimečný,“ vysvětluje Gandini a prozrazuje, jak se taková osobnost hledá. „Upřímně, zpočátku trochu tápu a dívám se kolem sebe. První schůzka s novým návrhářem nikdy neprobíhá u nás ve firmě. S většinou designérů spolupracujeme dlouhodobě, a tak se je snažím od počátku opravdu do hloubky poznat,“ pokračuje Gandini a říká, že ho zajímá úplně všechno, od toho, kde daný člověk vyrostl, po to, kde bydlí. Protože to všechno má vliv na jeho osobnost, na jeho vývoj a pohled na svět. Nezřídka je tedy navštěvuje u nich v ateliéru nebo i doma. Piero Gandini hledá ve svých designérech souznění, podobné vnímání věcí, naladění na stejnou vlnu, zkrátka musejí si lidsky sednout. Pak může jejich spolupráce fungovat dobře a dlouho.
Deadliny nejsou italské
Flos dává svým tvůrcům absolutní svobodu, až na naprosté výjimky jim nepředkládá konkrétní zakázky ani nestanovuje pevné termíny. „Jsme Italové, víte, jak to máme s deadliny, nikdy je nedodržujeme, proto je našim designérům nedávám,“ směje se Gandini a přidává historku o tom, jak Jasper Morrison vytvářel první svítidlo pro společnost několik let. „Neděláme věci jen proto, abychom něco vyrobili, abychom vydělali peníze. Všechno, co děláme, pro nás musí mít smysl, je to naše poslání, vzkaz, který chceme dát světu, jazyk, kterým do světa designu promlouváme. Proto hledáme ty, kteří náš přístup dokážou sdílet, a když je najdeme, zůstáváme spolu dlouhodobě,“ potvrzuje svá předchozí slova Gandini.
Na otázku, který produkt z portfolia firmy je nejprodávanější a který má osobně nejraději, těžko hledá odpověď. Říká, že je to stejné jako s dětmi, „žádné přece nemáte nejraději“. Gandini tvrdí, že má všechny produkty své společnosti, které nás během našeho rozhovoru v pražském showroomu Konsepti obklopují, stejně rád. Ať už svítidla String Lights, která pro Flos v roce 2014 vytvořil Michael Anastassiades a pod nimiž sedíme, nebo už zmíněnou ikonickou obří stojací lampu Arco, kterou v roce 1962 navrhli sourozenci Castiglioniové a která je se společností neoddělitelně spojena a je jedním z jejích nejslavnějších produktů.
„Nedokážu říci předem, který kousek se bude prodávat, kdybych to dokázal, byl bych miliardář. Někdy jsem přesvědčený, že něco půjde skvěle na odbyt, a vůbec tomu tak není. Jindy mě prodeje šokují, právě jako v případě Strings, které předčily veškerá naše očekávání,“ líčí Gandini. Ostatně i v Česku měla svítidla String velký úspěch. Je pro ně typické to, co pro další slavné produkty z portfolia společnosti. Jsou úžasně nadčasová a vlastně strašně jednoduchá. Zamilovat si je je velmi snadné. Když se rozhlížíme po showroomu, musíme při pohledu na jednotlivá světla, lampy a lustry dát Pieru Gandinimu za pravdu. Entuziasmus a touha vytvořit něco krásného jsou cítit z každého kousku. Z těch nových i z těch starých, které už se vyrábějí celá desetiletí.
Kulturní avantgarda
Piero Gandini vlastně nevypadá jako tvrdý obchodník, který pevnou rukou šéfuje stovkám podřízených, zatímco studuje poslední ekonomické výsledky společnosti. Když vypráví o tom, jak vznikaly některé dnešní ikony designu, zasní se a zavzpomíná. Mezi krásnými věcmi vyrůstal. Jeho matka měla obchod s nábytkem, otec vedl Flos. S návrháři produktů, které jeho společnost vyrábí, má velmi osobní vazby, každý nový výrobek projde jeho schválením i rukama. Říká, že design je pro něj „velmi osobní záležitost. S cynickým byznysovým viděním světa bychom nedokázali vytvořit to, co jsme vytvořili, my chceme být kulturní avantgardou, chceme vytvářet i plnit sny a s nimi nakonec přicházejí i peníze“. Je hrdý na to, že vede špičkovou společnost, která má výborné ekonomické výsledky, ale nikdy nerezignovala na svoje poslání nabízet krásné osvětlovací objekty, které nejsou samoúčelné.
Takové, k nimž se bude ještě po letech vzhlížet.
Očividně se mu to daří. Důkazem byla expozice Flosu na milánském Salone del Mobile, která byla k prasknutí plná lidí, zastavujících se v němém úžasu před některými vystavenými světly. Byla jsem mezi nimi a právě zrcadla od Philippa Starcka se mi zaryla hluboko pod kůži. Zdá se, že pohádkové příběhy fungují i ve světě byznysu.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
