Éra zrcadlovek jen tak neskončí. Ač si mnoho lidí raději vystačí s mobilem, než aby zatížili své kufry a batohy fotoaparáty obsahujícími soustavu skleněných čoček a zrcadel, profesionální a poloprofesionální fotografové se svých přístrojů vzdát nehodlají. Pro velké společnosti na trhu s vizuální technikou to znamená výzvu v podobě orientace na kvalitní produkty střední a vyšší třídy namísto kompaktů, jež zažily svůj vrchol před deseti lety.
Časy se mění, a tak ředitel japonské společnosti Canon Fujio Mitarai v prosinci minulého roku šokoval veřejnost slovy, že „vlajkový produkt firmy je známý jako řada EOS-1, z níž se první model objevil v roce 1989“ a že „nejnovější model EOS-1D Mark X III uvedený na trh v roce 2020 bude ve skutečnosti jejím posledním modelem“. Pak vývoj skončí.
Jeho prohlášení otřáslo celým oborem, přičemž někteří odborníci ho vnímali jako definitivní hřebík zatlučený do rakve digitálních zrcadlovek (DLSR). Tím spíš když současně s ním zarezonovala i skutečnost, že Olympus loni po 84 letech upustil od produkce kompaktních přístrojů a že konkurenční a rovněž japonský Nikon před měsícem oznámil, že definitivně končí s vývojem dalších zrcadlovek. Důvody přitom měl stejné jako v případě obou výše zmíněných firem – ekonomické výsledky a potenciál takzvaných bezzrcadlovek (MILC) neboli systémových kompaktních fotoaparátů přenášejících odraz reality přímo na snímací displej.
Kvalita před kvantitou
Uvedené MILC (mirrorless interchangeable-lens camera) kombinují vlastnosti kompaktů a zrcadlovek. Mají (v závislosti na konkrétním typu) velké snímače, vyměnitelné objektivy a obdobné obrazové výsledky jako jejich větší příbuzní. Absence skleněného hranolu v útrobách zařízení ale jejich konstruktérům umožňuje zmenšit vzdálenost mezi objektivem a čipem, takže celý přístroj se zmenší a odlehčí.
Právě popsaný hybrid, vycházející v řadě R, se má údajně stát budoucností produkce divize Imaging ve společnosti s ročním obratem 32 miliard dolarů, která napříč celým světem zaměstnává na 200 tisíc lidí. Nicméně věty jejího nejvyššího šéfa uvádí na pravou míru produktový specialista z pražské pobočky Pavel Šerý. Podle něj a marketingové manažerky Canonu Evy Kučmášové znamenají pouze to, že končí vývoj jednoho modelu, který by se stejně v nejbližších pěti letech neinovoval. Neříká to nic o produktech jiných, pouze o tom, že plány společnosti se nyní točí především okolo bezzrcadlovek. „Jsme samozřejmě orientovaní na zisk a zrcadlovky budeme vyrábět, dokud o ně bude zájem,“ slibuje Šerý.
A ten fotoaparáty vyšší třídy stále přinášejí. Ač celkový prodej digitálních fotoaparátů ve světě loni klesl o 5,9 procenta (v případě DLSR dokonce 9,2 procenta) a letos se očekává propad o dalších 6,1 procenta, přístrojů firmy Canon si za dosavadních osm kalendářních měsíců lidé celkově nakoupili přes půl milionu kusů, přičemž hlavní, tedy předvánoční sezóna teprve nastane. Kompakty a zrcadlovky tvoří shodně po pětině tržeb, na bezzrcadlové aparáty pak připadá 60 procent a jejich podíl dál roste. Ale větší prodeje s sebou nemusejí nutně vždy přinášet vyšší zisk, jenž se v případě Canonu po odečtení investic a akvizic pohybuje okolo deseti procent.
Cílovou skupinou, na niž se Šerý v Česku zaměřuje, totiž zůstávají pokročilí a profesionální tvůrci, kteří si pořizují přístroje s obrovskou přidanou hodnotou. „Jsme zdravá a prosperující společnost, dokážeme vydělat,“ tvrdí specialista. „Je pro nás důležitější se zákazníkům věnovat, což zahrnuje třeba i půjčování techniky, a své fotografy poznat než prodat spoustu levných kompaktů,“ vysvětluje. V tuzemsku Canon ve svém oboru pokrývá 40 procent trhu. Konkrétně v případě fotoaparátů prodávaných na českém území mu pak patří 29procentní podíl. Největší zájem aktuálně klienti projevují o fullframe přístroje se zrcadlem i bez. Ty japonská fabrika téměř nestíhá vyrábět.
K zařízením pro záznam obrazu se přidávají ještě například tiskárny nebo lékařské přístroje pracující s obrazem. Ročně společnost v globálním měřítku stabilně produkuje přes tři tisíce patentů, což ji po IBM a Samsungu řadí na třetí místo v žebříčku nejrychleji inovujících podniků světa.
Pokrok a nostalgii nezastavíš
S nálepkou jednoho z mistrů inovace se pojí i snaha pružně reagovat na vývoj trhu, a tak Canon představuje například systém umožňující zaostřovat objektiv pohledem na základě snímání oka přiloženého k hledáčku, sportovní světelné objektivy s úctyhodnou ohniskovou vzdáleností 400 milimetrů nebo snímače pro profesionální použití s citlivostí čtyři miliony ISO. Vedle nich firma nabízí rovněž vybavení pro natáčení, tedy takzvaná new concept studia ovládající více kamer najednou či cinematic kamery, což jsou v podstatě kříženci mezi fotoaparátem a klasickou kamerou.
Zato kompaktům zřejmě definitivně odzvonilo, protože srovnatelné, ne-li lepší výkony dnes nabízí například iPhony. Pravděpodobně je tedy čeká podobný osud jako analogové fotoaparáty. Když totiž v devadesátých letech vznikly digitální snímače s automatickým ostřením, řada expertů analogu předpovídala brzký konec. Zabudované čipy umožnily pořizovat obrovské množství fotografií za relativně nízké ceny i amatérům, a tak se foťák rychle stal součástí téměř každé rodiny.
Na konci nultých let třetího tisíciletí globální prodeje řad Canon PowerShot a IXUS atakovaly 120 milionů, přičemž prémiové EOSy za nimi dalece zaostávaly. Jenže v roce 2007 Apple představil první iPhone, který trh zcela otočil naruby. Zároveň s ním byly vyvinuty první bezzrcadlovky, které ale neměly valný úspěch, protože tehdejší technologie se optickým vlastnostem skleněného hranolu ještě nevyrovnaly.
Technologie ale pádí vpřed rychlostí tisíců vynálezů ročně a bezzrcadlovky se nyní dostávají do popředí. Zájem o MILC jen v roce 2021 vzrostl o 67 procent, představení své bezzrcadlovky pro profesionály přitom Canon letos opět odložil, tentokrát na druhou polovinu roku 2023. Kdo na něj netrpělivě čeká, nešlápl ale o nic víc vedle než jeho kolega, který se nechce vzdát letité zrcadlovky – většina odborníků z oboru se totiž shoduje, že kvalita fotografie ve finále mnohem víc závisí na skvělém fotografovi než na přístroji. Na závěr proto Šerý ujišťuje, že stejně jako dosud nezmizely analogy, jež se staly prostředkem uměleckého vyjádření, se zatím zcela nerozloučíme ani s ostatními prostředky vizuální techniky.
