Po úspěchu na domácím počítačovém trhu se firma chystá dobýt Evropu
Byly to dlouhé a složité námluvy, než vloni v prosinci ředitel IBM Sam Palmisano a šéf čínské společnosti Lenovo Liou Čchuan-č´ světu oznámili: Lenovo kupuje divizi osobních počítačů IBM. Vyjednávání se táhlo od počátku roku 2002, kdy IBM poprvé oslovila firmu Legend, která se později přejmenovala na Lenovo, s nabídkou na prodej své ztrátové PC divize. Číňané tehdy ohrnuli nos. Za rok a půl, když se počítačový byznys IBM zotavil z nejhoršího, se karta obrátila: Lenovo zatoužilo stát se celosvětovým hráčem v tomto oboru a pro svou expanzi si vybralo právě IBM. Vloni v listopadu, po ročních jednáních, Lenovo nakonec podalo vyšší nabídku než investiční společnost Texas Pacific Group, a za 1,25 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard korun) získalo počítačovou divizi IBM. Firmy, která světu v roce 1981 „dala“ vůbec první osobní počítač. Ani poté však transakce, kterou spíše než prodej označují obě společnosti jako strategické spojenectví, nebyla definitivní. Proti se postavila Komise pro zahraniční investice v USA, která se obávala zejména špionáže v továrnách IBM v Severní Karolíně. Lenovo, stále ovládané částečně čínskou vládou, by se totiž mohlo dostat k informacím a technologiím využitelným pro vojenské účely. Nakonec však americké bezpečnostní úřady transakci povolily a začátkem května mohl být IT obchod roku uzavřen. Cíl je odvážný, ale jasný: „Do roku 2010 se hodláme stát největším nebo alespoň druhým největším světovým dodavatelem počítačů,“ prohlašuje předseda představenstva Jang Jüan-čching.
Čínské Slušovice.
Spojením Lenova a IBM vznikla nová světová trojka ve výrobě počítačů, která se svým podílem na trhu 7,4 procenta (samotné Lenovo před koupí PC divize IBM ovládalo zhruba 2,2 procenta světového trhu) následuje jednoznačné lídry Dell a Hewlett-Packard (HP). To je vcelku solidní vývoj firmy, založené v roce 1984 jedenácti pracovníky čínské akademie věd s počátečním kapitálem 25 tisíc amerických dolarů. Pro ilustraci: pro letošní rok Lenovo počítá s tržbami na úrovni třinácti až čtrnácti miliard dolarů a zhruba čtvrtmiliardovým ziskem v amerických dolarech. Začátky Lenova trochu připomínají „technologické prostředí“ 80. let v československých Slušovicích. Tamní JZD Agrokombinát pod vedením Františka Čuby získal povolení vyrábět osmibitové mikropočítače HC a TNS (zkratka pochází ze slov Ten Náš Systém) a slušovické družstvo se v normalizační době, kdy bylo na dovoz výpočetní techniky uvaleno embargo, stalo exkluzívním dodavatelem počítačů pro všechna JZD v tehdejším Československu. Jenže zatímco slušovický agrokombinát později začal vývoj a výrobu vlastních počítačů utlumovat, Lenovo (tehdy ještě jako Legend) se v roce 1996 stalo největším prodejcem „pécéček“ na čínském trhu a tuto pozici si s podílem téměř 30 procent drží dodnes.
Získají oba.
I když americká IBM v Lenovu drží podíl zhruba 13,4 procenta, získalo Lenovo díky této akvizici kompletní moc nad vývojem, produkcí, marketingem a prodejem počítačů se zavedeným logem IBM. Právě v tom tkví jeden z nejsilnějších motivů Lenova pro koupi PC divize IBM. Naprostá většina počítačové produkce v současnosti pochází z Asie, zejména z Číny a Tchaj-wanu, a počítače se natolik zhomogenizovaly, že rozhodujícím momentem pro koupi toho, či jiného počítače kromě designu a ceny je právě značka,neboli brand. „Co je to zavedená značka na IT trhu? Závazek zákazníkovi, garance určité kvality. A také klíčový náskok výrobců počítačů na kterémkoli trhu,“ říká Leoš Kalandra, marketingový ředitel českého producenta počítačů Levi International.
Zkrátka nepřijde ani americká IBM. Je více než pravděpodobné, že přímý finanční profit by byl vyšší, kdyby IBM svou počítačovou divizi prodala jiné firmě z oboru. Například HP před čtyřmi lety zaplatilo za podobně silnou společnost Compaq více než 25 miliard dolarů, tedy přes 600 miliard korun. Jenže podobný obchod by pro IBM mohl znamenat přímé posílení konkurence v oblastech, na kterých hodlá do budoucna stavět – softwarovém, servisním a konzultačním byznysu. Zato přínos „spojenectví s Číňany“ je více než zřejmý: IBM se jako partner Lenova dostane k zakázkám v nejlidnatější zemi světa, o které by musela jako ryze americká firma tvrdě bojovat, nebo by nebyla do výběrových řízení vůbec vpuštěna. „Průnik IBM na vysoce perspektivní čínský trh bude výrazně ulehčen,“ tvrdí Jane Priceová, generální ředitelka Intelu v Číně.
Navíc IBM neztratila přímý vliv na vedení Lenova, ve třicetičlenném managementu firmy jsou obě strany zastoupeny rovným dílem. Také výkonné řízení Lenova je „bilaterální“. Generálním ředitelem je Američan Steve Ward, bývalý šéf počítačového byznysu IBM, předsedou představenstva byl zvolen Jang Jüan-čching, CEO původního „čínského“ Lenova. První velké spojení čínské a americké firmy tak plně probíhá v duchu sloganu „East meet West“, tedy propojení východu se západem, které manažeři „nového“ Lenova rádi používají.
Práce za tři dolary.
Lenovo doslova válcuje své konkurenty na domácím čínském trhu, kde kromě stolních počítačů a notebooků prodává i mobilní telefony, kapesní počítače a jiné technologické „hračky“. „Čínský trh je víc konkurenční než řada jiných na světě, zkušenosti získané doma nám dávají dobré předpoklady pro úspěch v zahraničí. Akvizice je dalším krokem k tomu, aby firma mohla růst,“ říká Čen Šaopeng, viceprezident Lenova a šéf čínských aktivit firmy.
Firma těží z nízkých výrobních nákladů, vždyť mzdové výdaje na výrobu jednoho stolního počítače činí pouhé tři dolary, tedy zhruba 70 korun. Provozní náklady Lenova klesly pod úroveň devíti procent příjmů, což je polovina průměrné úrovně ve výrobě počítačového hardwaru. „Někteří lidé si myslí, že naše výhoda je jen v nižších nákladech na lidi, ale není to úplně pravda. Těžíme z celkových úspor a efektivnosti v dodávkách, dodavatelském řetězci a samozřejmě ve výrobě. Navíc máme i kvalitní výrobky. Když naše notebooky používá i čínský prezident, je to určité ocenění,“ říká Milko Van Duijl, viceprezident Lenova a šéf regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika).
Týdeník EURO má informace, že se průměrná mzda dělníka na lince v závodě Lenova v jihočínském Šen-čenu (anglicky Shenzhen) pohybuje mezi 1500 až dvěma tisíci juanů, tedy mezi pěti až šesti tisíci korunami. To je jen zlomek mzdy, kterou platí konkurenční Fujitsu Siemens svým zaměstnancům v německém Augsburgu či světový lídr Dell pracovníkům v irském Limericku. Oba tyto závody zásobují svými notebooky celý region EMEA.
Chystají se do Evropy.
Právě Evropa a region označovaný jako rozvíjející se trhy, tedy Rusko, Indie a některé země Asie, se staly nejnovějším centrem zájmu Lenova. Produktové řady IBM, tedy především notebooky ThinkPad a stolní počítače ThinkCenter, zůstanou zachovány a budou dále nabízeny jako dosud, svět by ale měly zaplavit výrobky s „novým“ brandem Lenovo, které se budou prodávat paralelně s již zavedenými značkami IBM. „Produkty, které jsou prodávány v Číně, budou od února příštího roku nabízeny i v Evropě,“ vysvětluje Van Duijl. Startovacím momentem jak prodeje počítačů, tak zejména masivní marketingové kampaně budou Zimní olympijské hry 2006. Lenovo se totiž stalo celosvětovým oficiálním partnerem Mezinárodního olympijského výboru pro olympiádu v Turínu a Letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008. „S uvedením produktů značky Lenovo na český trh počítáme koncem prvního čtvrtletí roku 2006. Samozřejmě že hodláme nasadit zajímavou a agresívní cenovou strategii, nicméně o klienty hodláme bojovat nejlepší užitnou hodnotou za skvělou cenu,“ vysvětluje šéf českého Lenova Petr Toman.
(Ne)jistá budoucnost.
Spojení ikony počítačového byznysu a nováčka na světových trzích však má několik rizik. Ponecháme-li stranou otázku, jak se k „čínskému“ IBM postaví konzervativní zákazníci této tradiční značky, musí se Lenovo především vypořádat s alespoň částečnou ztrátou podílu na trhu, protože fúze HP s Compaqem dokazuje, že jedna plus jedna nemusí vždy být dvě. Také firemní kultury IBM a Lenova jsou naprosto rozdílné. Přes optimistická prohlášení a činy, jako bylo například vyhlášení angličtiny za úřední jazyk Lenova, není spolupráce amerických a čínských zaměstnanců hladká. Rovněž řada činností, zejména v marketingu a prodeji, je zdvojená, proto firma nastartovala restrukturalizační program, který má za cíl zamezit rozkolům a tříštění sil. „Přetvoříme Lenovo do podoby světového hráče, plně integrovaného do mezinárodního prostředí,“ tvrdí předseda představenstva Jang. Jako důkaz může sloužit tříměsíční intenzivní kurz angličtiny, který tento manažer absolvoval poté, co byla uzavřena transakce mezi Lenovem a IBM. Čínský dravec na světovém počítačovém poli byl zrozen. Až budoucnost ukáže, zda se noví spojenci, Lenovo a IBM, vydali správným směrem.
Lenovo v číslech
- firma založena před 21 lety skupinou jedenácti zakladatelů s vkladem čínské akademie věd 25 tisíc amerických dolarů (podle současného kurzu zhruba 620 tisíc korun) a za podpory čínského státu
- současná roční produkce počítačů přesahuje třináct milionů kusů
- třetí největší výrobce počítačů na světě s podílem na trhu oscilujícím mezi 7,4 až osmi procenty
- pátý největší čínský exportér v roce 2004
- devatenáct tisíc zaměstnanců na celém světě
- pobočky a obchodní kanceláře ve 166 zemích
- čínská akademie věd drží 42,5 procenta akcií, přibližně třetina akcií je obchodována na burze v Hongkongu
- obrat pro letošní rok se odhaduje zhruba na14 miliard amerických dolarů, tedy téměř 350 miliard korun
- zisk by se dle odhadů Morgan Stanley měl pohybovat kolem 221 milionů dolarů
- téměř 49 procenty se na tržbách podílejí prodeje notebooků a přenosných počítačů
Akcionářský mix Lenova (v procentech)
- Čínská akademie věd * 42,5
- IBM 13,4
- Strategičtí investoři 10,2
*Veřejně obchodované akcie 33,9
Poznámka: * prostřednictvím Legend Holdings; investoři: Texas Pacific Group, General Atlantic a Newbridge Capital
