Systémový integrátor mění jméno i majitele, stává se součástí skupiny Asseco
Nový mix majitelů, nové jméno, rozšiřování impéria pomocí akvizicí dalších IT firem a v roce 2008 i IPO, tedy uvedení akcií na burzu. Společnost PVT, jeden z pěti největších systémových integrátorů na českém trhu, prochází obdobím velkých změn. Dosavadní majitel PVT, polská společnost Prokom, totiž českou firmu převedl pod stále se rozrůstající holding Asseco, který má ambice stát se jedním z nejsilnějších technologických uskupení v regionu střední a východní Evropy.
Zajistili kuponovku.
PVT, firma založená v roce 1954 jako Podnik výpočetní techniky, je známá především díky dodávkám klíčových projektů pro státní správu Československa a České republiky. Zajišťovala například technologické zázemí pro kuponovou privatizaci, volby či rozjezd elektronického podpisu. Novodobá historie společnosti se píše od léta roku 2003, kdy byla zprivatizována polským holdingem Prokom za sumu přesahující jednu a půl miliardy korun. Nový majitel PVT restrukturalizoval a firma výrazně zeštíhlela; z původních 1600 zaměstnanců v ní dnes pracuje sedm stovek. Kromě zaměření na státní správu se podnik začal orientovat i na komerční sféru, jako jeden z největších systémových integrátorů na trhu zavádí u svých klientů velké informační systémy a poskytuje služby spojené se správou IT infrastruktury firem. „Kdyby někdo měl starosti, jak se nám vede, mohu ho uklidnit. Ve firmě je všechno v pořádku, PVT je ve velice dobrém stavu. Pozorujeme také, že se dostáváme do povědomí lidí jako solidní firma. Řada lidí nás totiž stále považovala za státní podnik se vším špatným, co s tím souvisí, s přístupem k trhu a byznysu. To už ale dávno není pravda,“ tvrdí Marian Pijarski, který je od listopadu roku 2005 generálním ředitelem PVT.
Nové jméno a burza.
Změny, které se nyní v PVT připravují, navazují na reorganizaci skupiny Prokom a vznik nového IT uskupení firem Asseco. Tou nejbližší bude změna jména a kompletní rebranding PVT na zbrusu novou firmu Asseco Czech. Přesný harmonogram zavádění nové značky není doposud znám, Pijarski však připouští, že by se rebranding měl uskutečnit v první polovině letošního roku. Ačkoliv management firmy přemýšlel o postupné přeměně identity, tedy komunikovat novou i starou značku současně, rebranding bude nakonec jednorázový, přímý, přičemž náklady by měly dosáhnout maximálně řádů desítek milionů korun.
V návaznosti na rebranding se PVT, respektive Asseco Czech, začne připravovat na IPO. Po vzoru polského i slovenského Asseka budou akcie české firmy nabídnuty k úpisu na varšavské burze. „Proces všech příprav a vyřízení potřebných formalit běžně trvá jeden až dva roky, ale vzhledem ke zkušenostem kolegů z Polska a Slovenska věřím, že stihneme firmu připravit na IPO v kratším období,“ tvrdí Pijarski. „Procedura uvedení akcií na burzu není triviální, společnost na to musí být připravená, musí být konsolidovaná, transparentní a musí mít vizi, která přesvědčí potenciální investory, že stojí za to do ní vložit peníze,“ řekl týdeníku EURO Jozef Klein, šéf slovenského Asseca, které by v budoucnu mělo držet kontrolní balík akcií Asseco Czech.
Slovenský vzor.
Zkušeností kolegů ze slovenského Asseka, které provedlo IPO v září loňského roku, hodlají v Asseco Czech využít co nejvíce. Výnos z emise akcií na varšavské burze, kam Asseco Slovakia uvedlo 22,7procentní balík svých akcií, totiž překonal všechna očekávání – dosáhl téměř 850 milionů slovenských korun. „Poptávka převýšila nabídku akcií více než dvacetinásobně, hned druhý den IPO byly všechny cenné papíry upsané,“ vzpomíná Klein. Slovenský ekonomický týdeník Trend loni v říjnu uvedl, že prostředky získané z IPO hodlá Asseco Slovakia použít na další akvizice, přičemž v hledáčku figurují dvě české a dvě slovenské softwarové společnosti. „Oněch 850 milionů slovenských korun bude stačit na etablování Asseca v Česku a rozšíření aktivit na Slovensku, ambice holdingu ale sahají i do Maďarska a Rumunska, kam chce Asseco proniknout v druhé vlně. Tyto plány však bude muset holding financovat z dodatečné emise akcií slovenského Asseca či vstupem českého Asseca na burzu,“ napsal týdeník Trend. Pijarski i Klein tvrdí, že prozatím nebylo rozhodnuto, jak velký objem akcií na varšavské burze Asseco Czech nabídne. „Na takové rozhodnutí je zatím příliš brzy,“ shodují se. Slovenské Asseco upsalo všechny emitované akcie za maximální cenu 250 polských zlotých, tedy asi 1800 českých korun (v polovině prosince 2006 se akcie obchodovaly již za cenu kolem 470 zlotých – pozn. red.). Klein tvrdí, že cena úpisu akcií Asseco Czech by se mohla pohybovat v obdobných intencích. „Slovenské Asseco je menší než PVT, ale zase jsme měli v době IPO o něco lepší finanční výsledky. Proto předpokládám, že by cena mohla být podobná, nebo mírně nižší,“ řekl Klein týdeníku EURO.
Nové akvizice.
Ještě než vstoupí české Asseco na varšavskou burzu, měla by být firma „obohacena“ o jednu až dvě české softwarové firmy. Týdeník EURO má informace, že manažeři PVT a Asseka se poohlížejí po společnosti, která vyvíjí vlastní ERP systémy, tedy programy pro řízení podnikových zdrojů. V hledáčku jsou také softwarehousy, jež se zaměřují na IT produkty pro banky a firmy ze sektoru utilit. Do doby uskutečnění rebrandingu PVT na Asseco Czech a plného začlenění české firmy do skupiny „nového Asseka“, budou akvizice pro PVT provádět slovenští kolegové. „Firma, kterou v Česku koupíme, bude prozatím patřit pod slovenské Asseco, ale časem přejde pod Asseco Czech,“ vysvětluje Klein. „Předpokládám, že do konce prvního kvartálu bychom v Česku a na Slovensku měli uzavřít alespoň dvě akvizice,“ dodal.
Softwarový Visegrád
Koupit již existující softwarovou firmu, zkonsolidovat ji a začlenit do skupiny, udělat IPO a ze získaných prostředků uskutečnit další akvizici. Tak by se dal stručně popsat příběh, jak vznikla - a postupně se rozšiřuje – středoevropská IT skupina Asseco.
Základním kamenem se stal vstup polské softwarové společnosti Comp Rzeszów do slovenského systémového integrátora Asset Soft v roce 2004, kde za sumu 440 milionů slovenských korun získal 55procentní podíl. V roce 2005 se polsko-slovenská skupina přejmenovala na Asseco, k čemuž se dle geografické příslušnosti přidává dovětek Poland či Slovakia. Na konci roku 2005 Asseco koupilo 51procentní podíl ve slovenské telekomunikační firmě Slovanet. Slovenské Asseco uskutečnilo loni na podzim na varšavské burze IPO - po vzoru polské mateřské firmy, jejíž akcie se obchodují již od roku 2004.
Dalším akvizičním cílem Asseka se stala Česká republika, konkrétně společnost PVT. Původně sice chtěli manažeři polsko-slovenské skupiny odkoupit 50procentní podíl v PVT od jeho majitele, jiné polské IT společnosti Prokom, nakonec se však situace vyvinula jinak. Prokom na konci minulého roku vložil do polského Asseka stoprocentní podíl v PVT, 33procentní podíl v polské společnosti Softbank, jež je tamní jedničkou v dodávkách softwaru pro bankovní sektor, a své podíly v dalších polských IT společnostech.
Asseco Poland a Softbank fúzovaly do jedné firmy, „nového Asseka“, a PVT se stane stoprocentní dceřinou společností, přičemž v budoucnu by kontrolní balík akcií firmy, jež se přejmenuje na Asseco Czech, mělo držet slovenské Asseco. Tržní kapitalizace „velkého nového Asseka“ se pohybuje na úrovni 624 milionů eur. Za zaznamenání také stojí suma, na kterou Prokom ohodnotil PVT při převodu jejích akcií pod Asseco Poland – 81 milionů polských zlotých, tedy asi 584 milionů korun. To je asi polovina odhadovaných tržeb PVT za loňský rok.
Kromě širšího produktového portfolia by měla velká softwarová fúze přinést i finanční úspory v rozmezí deseti až patnácti milionů polských zlotých, tedy až 100 milionů korun. Největším akcionářem „nového Asseka“ je Prokom Software, jež drží 25,7procentní podíl. Adam Gorál, bývalý majitel a šéf Comp Rzeszów, vlastní 18procentní podíl. Záměr celé akce je jasný – vytvořit adekvátní regionální konkurenci velkým západoevropským a americkým softwarovým protivníkům.
V letošním roce by kromě rebrandingu PVT na Asseco Czech mělo dojít k akvizici až tří českých softwarových firem, a vytvoření pobočky Asseco Balkans, která by skupovala technologické firmy v Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, výhledově i Chorvatsku, Slovinsku či Bosně a Hercegovině.
