Ještě před půl rokem je všichni vychvalovali. V těchto dnech ale získaly investiční pobídky státu mnohem horší nálepku. Dusí prý rozvoj menších firem a jejich přínos ekonomice také není tak velký, jak se tvrdilo.
PODPORA PODNIKÁNÍ Ještě před půl rokem je všichni vychvalovali. V těchto dnech ale získaly investiční pobídky státu mnohem horší nálepku. Dusí prý rozvoj menších firem a jejich přínos ekonomice také není tak velký, jak se tvrdilo.
Aktuální studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nenašla na českých investičních pobídkách snad jedinou suchou nit. Autoři pod vedením Jiřího Schwarze hned v úvodu materiálu upozorňují, že údajné výhody investičních pobídek jsou jen mýtem. A často podporovaným ze strany soukromých poradenských společností, které při rozdělování státních peněz získávají slušné provize.
Materiál použila jako argument Hospodářská komora a žádá po státu, aby pobídky zrušil. I podle podnikatelů totiž pomáhají jen velkým a zahraničním firmám. Investiční pobídky svého času podle prezidenta komory Jaromíra Drábka nesporně přispěly k posílení přílivu zahraničního kapitálu do České republiky. „Nyní je ale zřejmé, že jejich další ovlivňování naší ekonomiky není žádoucí a v jistých oblastech je dokonce škodlivé. V selektivních pobídkách dochází ke zvýhodňování většinou velkých zahraničních firem, jimž jsou poskytovány jednoznačné tržní výhody,“ vysvětluje obavy podnikatelů Drábek.
Škodí, nebo pomáhají?
„Investiční pobídky jsou vždy podporou někomu, a to na úkor někoho jiného. Každá pobídka, která někoho zvýhodňuje, jiného znevýhodňuje. Ve svém důsledku pokřivují pobídky trh a ekonomice jako celku škodí,“ vysvětluje Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku, jeden z autorů studie.
Pikantní je, že analýzu zadalo ministerstvo průmyslu, které se přínosem investičních pobídek dlouhodobě pyšní. Současný šéf rezortu to ale jako zásadní rozpor nevnímá. „Můj názor se již dlouho zcela shoduje s výzvou, kterou zveřejnila Hospodářská komora,“ říká ministr Martin Říman.
„Nicméně politické rozložení sil zatím neumožňuje více než zpřísnění, které jsem prosadil v novele zákona o investičních pobídkách letos na jaře. Předpokládám, že příští rok vyhodnotím dopady této novely a navrhnu další změny,“ vysvětluje.
Přesto ministerstvo na svých webových stránkách propaguje investiční pobídky jako úspěšný nástroj rozvoje hospodářství a tvorby pracovních míst. Podobně nešetřili chválou ani analytici z praxe. „V letech 1998 až 2005 by čisté rozpočtové výnosy investičních pobídek mohly dosáhnout až 39,5 miliardy korun,“ uvádí společnost Patria v analýze z letošního jara. Podle Patrie by například v roce 2006 bez pobídek chybělo přes 35 tisíc pracovních míst, s jejichž vytvořením počítaly firmy, které pobídky získaly.
Podnikatelé jsou skeptičtí. Podle nich totiž nezaměstnaní bez práce stejně zůstali, nový investor ale jen přetáhl do svých továren kvalifikované pracovníky zavedeným firmám. „Pro mnohé zaměstnavatele se stal příchod investora do regionu noční můrou, pro některé naplněnou hrozbou, s níž se těžko vyrovnává. Pozice vytvářené pomocí investičních pobídek jsou naplňovány lidmi z jiných firem,“ tvrdí Drábek.
Hledat kvalifikované pracovníky na českém trhu je přitom stále složitější. „Nevidím důvod podporovat tvorbu pracovních míst u investorů, kteří dnes navíc zaměstnávají ve svých závodech až z poloviny cizince,“ upozornil prezident komory. „Dnes už tato podpora působí spíš škodlivě,“ připojuje se David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků ČR.
Stát už nasliboval na 140 miliard
A co vlastně stát investorům nasliboval? Od roku 2000 finanční podporu za téměř 140 miliard korun. Ať už na přímých dotacích, nebo při úlevách na dani z příjmů. Dosud firmy vyčerpaly jen 11,24 miliardy ze slíbené částky. Pokud ale v příštích letech firmy samy neporuší podmínky státní podpory, nemusí se o tyto peníze bát. Stát už je slíbil. Pokud přitom současný systém nebude změněn, náklady státu stále porostou.
Vůbec největší investicí, která získala podporu ve formě investičních pobídek, je výstavba automobily TPCA v Kolíně. Druhá největší pobídnutá investice připadá na společnost Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Skoro polovina všech pobídek přitom směřuje jen do tří oborů – automobilového, gumárenského a výroby elektrických a optických přístrojů. Velké zaměření výroby na několik málo oborů přitom považují národohospodáři za potenciálně nebezpečné v případě recese těchto sektorů.
