Finanční krize tluče na vrata a malé a střední podniky volají o pomoc.
Tu by mohl přestavovat plán ministerstva průmyslu a obchodu na prudké roztočení kohoutů s evropskými penězi. A kam tedy poteče dodatečných sedm miliard korun? Kterým projektům nastávají zlaté časy a na které oblasti už v budoucích letech prostě peníze nezbudou?
Ve zlých časech je každá koruna dobrá a ta z cizí kapsy se počítá dvojnásob. Přesně tuto logiku sleduje ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, podle něhož by české firmy mohly bojovat s očekávaným zpomalením ekonomiky prostřednictvím masivnějšího čerpání evropských dotací. „Je to jeden z mála způsobů, jak může stát ekonomicky povzbudit malé a střední podniky při udržení rozpočtové kázně,“ shrnuje ministr. „Peníze, které bychom uvolňovali průběžně až do roku 2013, budou firmám k dispozici ve větším objemu a dříve. Stejně budeme postupovat i v roce 2010,“ dodává Říman.
Samozřejmě zmíněné ministerstvo kontroluje jen zhruba jedenáct procent všech evropských peněz vyčleněných v letech 2007 až 2013 pro Českou republiku; jde o prostředky určené především firmám. A právě ty by podle aktuálních informací mohly příští rok počítat s tučným soustem v podobě 16,3 miliardy korun, namísto původně hubenějších 9,5 miliardy. Úpravy rozpočtů na další léta úředníci zatím neoznámili.
„Zájem ze strany podnikatelů o tyto finanční prostředky je obrovský. V momentálně běžících vyhlášených výzvách za přibližně 27 miliard korun poptávka dvojnásobně převyšuje objem vyčleněných prostředků,“ pochválil záměr ministerstva prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Ale pozor, ani tak nelze říci, že vše nutně půjde jako po drátkách.
Krize už i v dotacích
JEN DVĚ TŘETINY FIREM JSOU V OBRAZE
Vzhledem k desítkám miliard korun rozdělovaných evropskými fondy je poněkud překvapující, že třetina českých firem nemá o této možnosti získávání peněz dostatečné informace. Podle aktuálního průzkumu Hospodářské komory navíc zbylé společnosti považují celý dotační proces za příliš složitý a asi sedmnáct procent firem nemá dostatek finančních zdrojů na dofinancování projektu. Naopak pouhá čtyři procenta podniků nemají s touto problematikou žádné potíže.
Podle analytika Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank Lukáše Bumbálka mohou problémy vzniknout na dvou místech. „V prvé řadě jde o personální kapacitu agentury CzechInvest, která peníze rozděluje a která se zvládnutím budoucího návalu může mít problémy,“ vysvětluje.
Pro ilustraci možných potíží není třeba chodit daleko, stačí se podívat na anabázi s velmi oblíbeným program Rozvoj. Ten odstartoval na jaře roku 2007, dalších zhruba dvanáct měsíců se shromažďovaly a vybíraly projekty a svůj čas si vzalo i připravení elektronického systému eAccount pro podávání samotných žádostí o platbu. Z původně ohlašované čtyřměsíční administrace se tak staly skoro dva roky a řada žadatelů dodnes nemá peníze v ruce. Na druhou stranu, začátkem příštího roku budou dobíhat poslední projekty z programovacího období 2004–2006 a úředníkům CzechInvestu tak odpadne alespoň jedna ze starostí.
Druhým možným úzkým hrdlem je podle Bumbálka ochota a vůbec možnost žadatelů jít do evropských dotací a zafinancovat si u nich nezbytnou a nemalou spoluúčast. „Dnešní situace nutí firmy držet se spíše při zdi, větší investice tak budou pečlivě zvažovány. Roli hraje i klesající ochota bank poskytovat půjčky,“ dodává. Právě dostupnost peněz je přitom klíčová, firemní projekty bývají dotovány zpětně a navíc jen z části, zbytek prostředků musí firma získat z vlastních nebo bankovních zdrojů.
„Zájem podnikatelů nejspíše bude, pravda ale je, že finanční domy začínají být opatrnější. Už máme první informace od žadatelů, kteří své dlouho připravované projekty musely kvůli zamítnutým půjčkám pozastavit,“ dodávají z vlastní zkušenosti oslovení úředníci CzechInvestu.
Nic víc než pouhé gesto
Při debatě o kladech nebo záporech celého záměru by se ale neměla ztrácet odpověď na základní otázku – zda tedy může mít urychlení toku evropských peněz příznivý vliv na boj podnikatelů s příznaky probíhající finanční krize.
„V tomto ohledu je to s výjimkou programů Progres a Záruka jen prázdné gesto. Vzhledem k časové náročnosti otevírání výzev, jejich zdlouhavé administraci, zpracování a pak rozdělení peněz, se první prostředky k žadatelům dostanou až v době, kdy bude celá krize doufejme už za námi,“ nedělá si iluze Petr Štěpánek z pražské Vysoké školy ekonomické, který se evropskými fondy dlouhodobě prakticky zabývá.
Aktuální problém finanční krize a tedy zhoršeného přístupu k financování totiž podle něj řeší právě jen zmíněné dva programy, z nichž se navíc prostředky dostávají k žadatelům během relativně krátké doby. Ty však z celého balíku přidaných peněz dostanou jen velmi omezený kousek. „Na první pohled dobrý nápad navíc podnikatelům velmi komplikuje dlouhodobé plánování. Investice v řádu desítek milionů korun nejde řešit ze dne na den, žadatelé musí vědět, jestli mají na svůj projekt ještě čas, nebo jestli se jim dveře zavírají,“ připomíná Petr Štěpánek.
I evropský měšec má totiž samozřejmě své dno. A pokud se nějaké peníze přesunou z let 2012 či 2013 třeba na rok 2009, bude jich později o to méně. A sebelepší projekt založený na sebechytřejším nápadu potom nemusí mít ani cenu papíru, na kterém je napsaný.
Vyvolených není málo
Tím spíše by zájemci měli věnovat pozornost tomu, v jakých programech spravovaných ministerstvem průmyslu a obchodu má dojít ke změnám. V příštím roce tak budou v prvé řadě navýšeny alokace programů Start, Progres a Záruka, jejichž řízením je pověřena Českomoravská záruční a rozvojová banka. První z nich nabízí bezúročný úvěr a zvýhodněnou záruku drobným podnikatelům v jejich začátcích, druhý pomocí zvýhodněných půjček posiluje kapitálové vybavení už zavedených firem a třetí formou usnadnění přístupu k úvěrům napomáhá jejich investičním záměrům.
Příjemně také potěší i posílení programu ICT v podnicích, z něhož mohou podnikatelé čerpat třeba na zavádění a rozšiřování informačních systémů ve svých společnostech. Nezapadne ani navýšení alokace pro program Potenciál, orientovaný na budování firemních vývojových a výzkumných kapacit. S touto oblastí souvisí ještě i program Prosperita, jehož zdroje jsou k dispozici u budování vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů či center pro transfery technologií.
Logickým krokem je i větší důraz na program Školicí střediska, který byl v dosavadních výzvách doslova zavalen žádostmi. Firmám totiž umožňoval přenést podstatný díl nákladů spojených s výcvikem a dalším vzděláváním svých zaměstnanců právě na evropské fondy, ve větších společnostech šlo až o desítky milionů ko
run.
Posledním ze skupiny programů, jejichž peněženky příští rok nabobtnají, je Spolupráce. Nástupce někdejších Klastrů si polepší o znatelných 1,25 miliardy korun.
Změny ještě letos**
Až posud je situace poměrně přehledná a jasná, změny žadatelé pocítí pouze v tom, že naplánované výzvy jednotlivých programů budou v příštím roce disponovat podstatně většími finančními prostředky, a šance na úspěch žádostí tak porostou.
Ministerstvo však plánuje posílit čtyři vybrané programy ještě letos. V případě již zmíněné Záruky problémy nevzniknou, výzva běží až do konce listopadu, a další prostředky do ní tedy budou napumpovány tak, aby bylo možné ještě je rozdělit mezi zájemce. Podobně u Inovací – inovačních projektů, u nichž příjem plných žádostí poběží až do konce února příštího roku. Ve zbylých dvou případech jsou však programy pro letošek již uzavřeny a logickým řešením proto bylo vyhlášení nových výzev.
Podnikatelé by proto měli zbystřit především u programu Školicí střediska, který je pozastaven pro přílišný převis poptávky a jehož znovuotevření se tak přímo nabízí. Zajímavé bude sledovat i vývoj u programu ICT a strategické služby, z něhož firmy čerpají na projekty spojené s vývojem software či budováním center zákaznické podpory.
Jak je tedy vidno, dotační scénu čeká v nejbližších týdnech slušné zemětřesení. Jeho sílu je velmi těžké odhadnout, už jen proto, že naznačené změny nemusí být ty poslední. „Pokud bude zájem a dostatek dobrých projektů, jsme připraveni rozpočty programů ještě dále navýšit,“ avizoval totiž ministr Říman. Zájemcům o případnou finanční injekci z evropských peněz proto nezbývá než bedlivě sledovat, co se šustne. Tučná dotace za to stojí.
