Vodní stavby Praha se řadí svou ztrátou v roce 1997 ve výši 307 milionů korun v řebříčku 100 nej… obecně na 20. a ve svém odvětví na první místo, i když jsou kapitálově nejsilnější stavební firmou. Ztráta jim nabíhá i letos. Proč tomu tak je, na to jsme se zeptali marketingového ředitele tohoto podniku Jana Jerieho.
Jaké jsou hlavní příčiny vaší ztráty?
Část našeho majetku je v důsledku daných privatizačních postupů vedena za vyšší účetní hodnotu, než je skutečná tržní hodnota. V případě prodeje takového majetku pak jde firma do ztráty. Další věcí, která se stala v našem případě, bylo, že vykazované zisky nebyly zcela reálné. Při pohledu do účetnictví sice bylo dosaženo zisku, byly vyplaceny dividendy, ale za současného nárůstu úvěrů. Zisk byl v podstatě přetahován z úvěrů, což je možné. Neodpovídá to ale realitě, neodpovídá to reálné přidané hodnotě.
Prý jste uzavřeli špatné smlouvy?
Rok 1989 přinesl zásadní změny v chápání stavebnictví i celé ekonomiky a řada lidí neměla potřebné zkušenosti. Některé práce se například prováděly, aniž by byly podepsány patřičné dodatky tak, jak se to provádělo po desetiletí v dobách minulého režimu. Najednou se objevili zahraniční investoři, a pokud se jim něco nelíbilo, tak to prostě nezaplatili.
Jak se do vašeho hospodaření promítlo omezení výdajů státního rozpočtu?
Omezení rozpočtu do jisté míry ovlivní každého, ale v současné době je naše stavební portfolio natolik široké, že omezení rozpočtu nemá fatální důsledky. Z celkového objemu zakázek tvoří soukromí investoři téměř 70 procent. Je vidět zpomalení v ekonomice, kdo ale říká, že zakázky nejsou, tak lže.
Proč jste tedy ve ztrátě?
Naše ztráta byla způsobena úmyslně. Účetní hodnota firmy neodráží její skutečnou hodnotu a auditorské firmy tlačí na její zreálňování. Auditorské firmy celkově uplatňují tvrdší postup v souvislosti s naší přípravou na vstup do Evropské unie, a proto jsme i my přistoupili k ozdravným opatřením. Ta spočívají ve zreálnění hodnoty pohledávek, v očištění od nedobytných pohledávek, ve zreálnění hodnoty nedokončené výroby, v reálném časovém rozlišení nákladů, v tvorbě rezerv a oprávek na finanční investice, ve zreálnění hodnoty materiálu a zásob a podobně. Tyto operace se promítají do účetnictví a navíc se připočítal prodej majetku, který byl původně nesprávně odhadnut. Z pohledu bank samozřejmě ztráta nevypadá dobře. Loni to bylo 300 milionů korun a letos budeme mít ztrátu znovu, ale uvedený účetní postup byl nezbytný a domníváme se, že k němu budou muset přistoupit také ostatní stavební firmy.
