Ačkoli má umělá inteligenci lidstvu v první řadě zjednodušit život a posunout jeho možnosti, část populace si uvědomuje, že tato technologie rozhodně není bez rizika. Nejde ani tak o strach z povstání robotů, jaké známe z celé řady sci-fi filmů, ale spíše z toho, co se stane, pokud zmíněná technologie skončí ve špatných rukou. Vyplývá to z průzkumu tuzemské technologické firmy Agnostix specializující se na vývoj virtuálních asistentek.
Jako nulovou vnímá hrozbu kolem umělé inteligence jen pět procent z více než tisíce dotazovaných respondentů. Zbytek má k této technologie různě velký respekt. „Je dobře, že ačkoliv Češi obecně umělé inteligenci fandí, zůstávají alespoň částečně obezřetní. Je to ostatně naprosto přirozená reakce na téměř vše nové, co se v našem životě objeví,“ popisuje spoluzakladatel společnosti Mário Mitas.
Nejvíce lidí znervózňuje představa, že by umělá inteligence mohla být zneužita pro vojenské účely nebo kyberkriminalitu. Tento pocit sdílí šest lidí z deseti, a to napříč věkem a nezávisle na pohlaví. Obava z vojenského využití je jistě oprávněná. Je ale potřeba upřesnit, že navzdory laickému názoru riziko nasazení umělé inteligence ve vojenském průmyslu nespočívá v tom, že by se technologie ,vymkla kontrole‘. Riziko spočívá v míře správnosti rozhodování autonomních vojenských strojů,“ objasňuje Mitas.
Katastrofické sci-fi scénáře nehrozí
Co se týče kyberkriminality, Mitas by se spíše obával nástupu kvantových počítačů, které budou schopny prolomit současné šifry. Právě ty jsou dnes totiž absolutním základem soukromí v digitálním světě. Ztráty soukromí nebo lidského kontaktu se přitom obává hned 53 procent respondentů, přičemž ztráty kontaktu o něco více ženy, které představují 60 procent z takto smýšlejících lidí. Nejméně se tohoto úbytku naopak bojí mladá generace do 26 let věku.
Mileniály zase o poznání více děsí nedostatečné soukromí. Z možného odposlouchávání či sledování má strach 56 procent z nich. „Těmto myšlenkám rozumím, ale pokud člověk vlastní telefon, chodí na internet a pohybuje se na sociálních sítích, nejde o nic nového. Už dlouho žijeme v době, kdy nás stále někdo může sledovat nebo poslouchat. Teď jde jen o to tyto informace uhlídat a umět využít ve svůj prospěch schopnost strojů nám rozumět,“ vysvětluje Mitas.
Část respondentů se neubránilo ani myšlenkám pramenícím ze sci-fi filmů. Že se umělá inteligence vymkne z kontroly lidí, vidí jako potenciální nebezpečí polovina dotazovaných. Jde o názor, který převažuje zejména u žen a starších osob.
„Ve skutečnosti ale nic takového nehrozí. Dnešní umělá inteligence sice do jisté míry simuluje činnost mozku, ale to je vše, nemá vlastní vědomí, které by bylo dobré, anebo špatné. A podle mě ani nikdy mít nebude,“ uklidňuje spoluzakladatel.
Menšina Čechů zapojených do průzkumu se obává také dopadu na bezpečnost, a to konkrétně třeba tu dopravní, kterou by jednou mohla ovlivnit auta bez řidičů. Tímto způsobem přemýšlí 45 procent respondentů. Vůbec nejméně negativních myšlenek je spjato se ztrátou zaměstnání. Že by lidskou práci mohli nahradit roboti, si myslí 28 procent Čechů, přičemž největší strach panuje mezi nekvalifikovanými pracovníky a lidmi pracujícími v prodeji a službách. Nejvíce v bezpečí se cítí řídící zaměstnanci.
„Obecně platí, že umělá inteligence většinou nebude nahrazovat celé profese, ale spíše bude napomáhat s úlohami, které jsou dnes zbytečně pracné, anebo do jisté míry rutinní. Výjimečně mohou sice některé pozice zanikat, například v důsledku zavádění samoobslužných pokladen, ale stejně jako v minulosti se pro tyto profese objeví nové, a mnohdy dokonce lepší pracovní pozice,“ uzavírá Mitas.
