Ztrátu z roku 2008 si můžete odečíst. Nejpozději v roce 2013

Firmy si kladou otázku, jak krizi překlenout. Některé za rok 2008 vykázaly ztrátu a ještě neskončené první pololetí roku 2009 také nevěští nic dobrého.

Autor: Martin Siebert

Je vám jako majiteli či manažerovi jasné, kdy a jak můžete ztrátu využít jako odpočet od základu daně? Dozvíte se, kdy lze ještě ztrátu daňově využít?

Každý majitel firmy instinktivně tuší, kdy se jeho firmě daří a kdy nikoli. Je jasné, že úspěch v podnikání je spojen s tvorbou zisku, zatímco neúspěch jde ruku v ruce se ztrátou. Co je vlastně zisk? Není jím nic jiného než rozdíl mezi výnosy a náklady za určitý časový úsek. Jestliže výnosy převyšují náklady, tak společnost zisk vytváří, zatímco při opačném poměru těchto kategorií hovoříme o ztrátě.

Pro daňové účely je časovým úsekem dvanáct měsíců (nejčastěji jde o kalendářní rok, avšak některé firmy mají rok hospodářský – dvanáct po sobě jdoucích měsíců nezačínajících lednem). Pro výpočet daňové povinnosti je nutné porovnat náklady a výnosy a ještě každý z nich testovat na daňovou znatelnost. Zkušený účetní nebo daňový poradce upravuje účetní hospodářský výsledek o mimoúčetní operace a výsledkem je buď kladný základ daně anebo daňová ztráta.

Zápornou daňovou povinnost firmy od státu nedostanou

Spočítá-li po všech mimoúčetních operacích firma kladný základ daně, tak následuje výpočet daňové povinnosti. Tím není nic jiného než násobek základu daně a sazby daně z příjmů právnických osob. V roce 2008 činila sazba daně z příjmů právnických osob 21 % a pro rok 2009 je stanovena na hodnotu pouhých 20 %. Výslednou daň firma odvádí ve prospěch správce daně.

Co se stane, když rozdíl mezi výnosy a náklady je záporný a společnost vytvoří daňovou ztrátu? Možná by bylo férové od státu, aby postupoval recipročně. To znamená, že by na popud poplatníka vynásobil vzniklou ztrátu sazbou daně, a výsledek vyplatil poplatníkovi. Zní to sice logicky, ale takhle se žádná státní pokladna nechová. Použije se pravidlo, že ztrátové firmy daně neplatí (ani nic nedostanou) a mohou využít možnost odpočtu ztráty v příštích letech. V níže uvedené tabulce můžete přehledně vidět, kdy ještě může poplatník ztrátu uplatnit, než se stane daňově nevyužitelnou.

Výše uvedená tabulka jednoznačně majitelům nebo manažerům firem ukazuje, kdy je možné ještě vytvořenou ztrátu daňově odečíst. Co to znamená? Abyste mohli ztráty z předcházejících let odečíst, musíte samozřejmě vytvořit kladný základ daně. Od něho se ztráta odečíst dá. Jak ukazuje tabulka, tak ztrátu z roku 2008 (aktuální pro mnoho firem s ohledem na krizi) lze odečíst pouze v následujících pěti zdaňovacích obdobích (2009-2013). Zákon umožňuje ji uplatnit jednorázově celou, nebo po částech. Problém však mají firmy, které nejsou schopné v následujících pěti, po sobě jdoucích letech, zisk vytvořit. Jim ztráta propadne a později ji využít bohužel nelze.

Pozor na vlastnické změny ve ztrátové společnosti - tam výše uvedené neplatí

Zákonodárce vychází z předpokladu, že ztrátu by měl mít právo využít pouze ten, kdo ji skutečně „vyrobil“. Jinými slovy, že ztráta by neměla být přenositelná nebo
převoditelná z firmy na firmu. Daňovou ztrátu tudíž nelze využít v případě, kdy u poplatníka dojde k nějaké podstatné změně u osob podílejících se na kapitálu či kontrole. Zjednodušeně řečeno jde o změnu majitelů držících 25 a více procent základního kapitálu. Tím by mělo být zabráněno spekulativním prodejům ztrátových společností takzvaně za jednu korunu za účelem daňového využití vytvořené ztráty.

Majitelé ztrátové společnosti se často rádi a ochotně společnosti zadarmo zbavují a ziskové společnosti je zadarmo získávají. Proč ne, avšak legislativa uplatnění ztráty jako odčitatelné položky u takových převodů blokuje. Lze konstatovat, že to je správný postup.