Mark Zuckerberg chtěl monopolizovat internet v Indii, prostřednictvím cenzorského softwaru plánuje návrat na čínský trh a v poslední době musí snášet také kritiku, že jeho Facebook se svými uživatelům na míru šitými algoritmy přispívá k hrocení a radikalizaci společenských nálad. I proto možná sepsal manifest, ve kterém slibuje, že se Facebook změní, bude více "společensky odpovědný" a vůbec více "pro dobro nás všech".
Ve svém manifestu popisuje budoucí vizi Facebooku, který by podle něj měl lidi spíše spojovat než rozdělovat. „Lidé by se měli spojovat, a to globálně,“ píše Zuckerberg.
„Budujeme svět, který opravdu chceme?“ ptá se. Lidstvo si, jak šéf Facebooku naznačuje, vždy ne zcela uvědomuje výhody, které mu přináší globální vazby. A právě na nich podle Zuckerberga stojí i Facebook, který má komunity po celém světě propojovat. „Na celém světě vidíme zrod hnutí, která usilují o to se z globalizačních procesů stáhnout,“ stěžuje si a implicitně naráží na politiku Donalda Trumpa a brexit. V takových nelehkých časech je podle něj důležité vytvořit sociální infrastrukturu směřující k vybudování globální komunity. „Ta bude pracovat pro dobro nás všech,“ ujišťuje Zuckerberg.
Zuckerbergova líbivá iniciativa ovšem ve světle toho, jak Facebook funguje a co vše je ochoten pro zisk a další expanzi udělat, trochu bledne. Není to tak dávno, kdy například chtěl v Indii prostřednictvím lákavé nabídky internetu zdarma místní síť informačně monopolizovat, o potenciálních tučných ziscích z reklamy nemluvě.
Facebook má k demokracii daleko, tvrdí král počítačových pirátů. Čtěte:
Facebook jako stát a Zuckerberg jako neomezený vládce
Podle Zuckerberga bude Facebook v budoucnu budovat komunity a angažovat se v sociální oblasti a občanské sféře. Jak tomu ale rozumět, když před několika měsíci prosákla do médií informace, že speciálně pro čínský trh nechal Zuckerberg vyvinout cenzorský software, který má s přihlédnutím k zájmům místní komunistické garnitury nepohodlné informace čínským uživatelům na sociální síti filtrovat? Důvod je prostý: záměr vrátit se na perspektivní čínský trh.
A chce se s lidmi vůbec spojit i sám Zuckerberg, když kolem svého prázdninového rezortu na Havaji staví téměř dvoumetrovou zeď? Zhruba před půl rokem zase způsobila poprask fotografie, jak nekorunovaný král nejpočetnějšího státu světa Zuckerberg (Facebook má v současnosti dvě miliardy uživatelů) osobně zalepuje webovou kameru na svém počítači izolepou.
Ve Facebooku prý řádila propaganda. Čtěte:
Facebook má ministerstvo propagandy, tvrdí bývalý zaměstnanec
Do role spasitele a filantropa se Zuckerberg stylizuje často, ostatně není mezi technologickými miliardáři žádnou výjimkou. S přihlédnutím k miliardám, které z Facebooku do Zuckerbergovy kapsy plynou z reklamy a komerčního využití osobních údajů, lze jen znovu připomenout, že Facebook je pořád především soukromá firma, což Zuckerberg ve svém dopise komunitě logicky nezmiňuje. To přitom ještě nemluvíme o možném mocenském využití tzv. „big data“ v rámci předvolebního boje, viz příklad britské firmy Cambridge Analytica, které k sestavení profilu voliče údajně stačí jen minimum Facebookem poskytnutých údajů.
Facebook tak stále, manifest nemanifest, není o demokracii a budování komunit rozhodně tolik jako o peněžence svého sebevědomého šéfa.
O Marku Zuckerbergovi čtěte více: