Obchodní spory
Rychle přibývají rozsudky českých soudů, jež odsuzují bývalé členy statutárních orgánů (ředitele) k náhradě škody za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Za současné krize, ke které mohla přispět i chybná manažerská rozhodnutí, počet těchto žalob poroste. Osobní majetek ředitelů bude přímo ohrožen.
Osobní odpovědnost a žaloba
Osobní odpovědnost za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře či podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu po zjištění insolvence nebo poté, co se při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku společnosti, tvoří pouze malou část povinností členů statutárních orgánů. K tomu je nutné přičíst slabší pozici ředitele v případném soudním řízení, které se zpravidla koná po mnoha letech od vzniku škody a bez jeho dostatečného důkazního materiálu. Neprokáže-li ředitel, že neporušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, odpovídá bez dalšího za vzniklou škodu svým majetkem. Osobní odpovědnost je přitom marginální z hlediska případných trestněprávních rizik ředitelů. V současné době více než jindy hrozí například riziko trestného činu zvýhodňování věřitele, pokud se společnost pohybuje na hranici úpadku dle definice insolvenčního zákona, nebo za ní.
Žalobu na náhradu škody způsobené předchozími řediteli musí podat noví členové statutárního orgánu poškozené společnosti. Pokud by noví ředitelé nezažalovali své předchůdce za způsobenou škodu, hrozí jim osobní odpovědnost za porušení této povinnosti. Žalobu na ředitele však může podat i likvidátor, insolvenční správce anebo dokonce věřitelé poškozené společnosti, pokud nebude moci uhradit své závazky. Ředitel totiž za určitých okolností ručí i za závazky společnosti. To již zažili členové představenstva jedné české investiční společnosti, kteří byli zažalováni podílníky poškozeného fondu.
Role odborných poradců
Účinnou ochranu před následky špatného manažerského rozhodnutí mohou zejména poskytnout odborní poradci. Nejvyšší soud totiž již v roce 1999 konstatoval, že ředitelé musejí být schopní rozeznat činnosti, které již nemohou vykonávat, či potřebné znalosti nebo dovednosti, jež nemají. Ostatní otázky musejí nechat posoudit osobou s potřebnými znalostmi, vytvořit jí vhodné podmínky a poskytnout náležitou součinnost pro takové posouzení. Přenos odpovědnosti na třetí osobu však nezbavuje ředitele povinnosti kontroly takové přenesené působnosti. Její zanedbání může mít dle okolností případu i trestněprávní následky. Pocítil je například předseda představenstva, který dostatečně nekontroloval plnění podmínek stavebních prací na budově, u níž se zřítilo několik podlaží.
Odborný poradce však není univerzální lék, který by zprošťoval ředitele osobní odpovědnosti za chybná rozhodnutí nebo nedbalost. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku z konce loňského roku, předseda představenstva nemůže být zproštěn odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti určitým úkonem, ani když si na jeho vyřízení najal advokáta. Existují věci, které by ředitel měl znát. Měl by je umět posoudit a vyhodnotit, aniž by dostal odbornou radu.
Účinná řešení
Kromě obvyklých manažerských pouček lze ředitelům kvůli jejich klidnému spánku doporučit zejména kontrolu sporných a rizikových rozhodnutí kvalifikovaným odborným poradcem. Nic se však nesmí přehánět, protože nadužívání odborných poradců by nakonec mohlo být považováno za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Jako účinné řešení lze považovat i výslovný pokyn valné hromady společnosti ke spornému úkonu, pokud ji ředitel upozornil na případná rizika spojená s tímto rozhodnutím. V případě neúspěchu by pak byli zodpovědní za škodu v důsledku takového rozhodnutí vlastníci společnosti, a nikoli ředitel. Účinnou ochranou také může být pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů a dozorčích rad dostupné na českém pojistném trhu.
