O Digitex rozšířený Invex se vydařil
Na brněnském výstavišti se ročně koná téměř padesát výstavních akcí a veletrhů. K největším a nejnavštěvovanějším stále patří strojírenský veletrh, Autosalon a Invex, loni nově rozšířený o veletrh Digitex, věnující se spotřební elektronice. „Nový koncept se setkal s velmi dobrou odezvou ze strany vystavovatelů a ještě lepší ze strany návštěvníků,“ říká Jaroslav Hloušek, obchodní náměstek generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno.
EURO: Jaký byl rok 2005 z pohledu výstavnictví? HLOUŠEK: Těžký, ale úspěšný. Náš podíl na čisté výstavní ploše se v rámci České republiky stále přesahuje hranici 60 procent, v regionu střední Evropy se pohybujeme kolem třiceti procent. Z hlediska prodeje plochy jsme naše interní plány splnili, a dokonce v řadě odvětví nejsme schopni ani uspokojit poptávku, která po veletrzích je. Zejména v případě strojírenského a stavebního veletrhu. Kdybychom měli další disponibilní plochu, byli bychom schopni ji udat. Ale jsme střízliví, veletrhů, které jsou schopné výstaviště vyprodat, není zase tolik. Kdyby se taková poptávka objevila pětkrát do roka, postavíme další pavilon, prozatím to tak ale není. Celkově se ukazuje, že šanci mají především veletrhy, které mají jasný koncept, jsou specializované a cíleně zaměřené na specifickou skupinu vystavovatelů i návštěvníků.
EURO: Osvědčilo se rozšíření Invexu, tradičního veletrhu informačních a komunikačních technologií, o Digitex, veletrh o spotřební elektronice a digitální zábavě? HLOUŠEK: Tento „dvouveletrh“ dopadl nad očekávání dobře. Vezmu-li v potaz, že jsme radikálně změnili koncept veletrhu, museli posunout termín na velmi netypický konec října a zkrátit veletrh z pěti na čtyři dny, jsme spokojeni. Poslední Invex byl úspěšný. Pokud přepočítáme návštěvníky na jeden den, byl loňský ročník úspěšnější než předchozí.
EURO: Vloni jste poprvé na Invexu uspořádali uzavřenou diskusi, nebo spíše klubové setkání topmanažerů největších českých firem, nazvanou Czech ICT Project Review (CIPR). V čem je rozdíl od ostatních přednášek a diskusí? HLOUŠEK: Rozdíl byl v omezené, zhruba čtyřicetičlenné, zato velmi bonitní skupině lidí, a především v celém formátu setkání. Základem byly prezentace pěti firem, například z oblasti pojišťovnictví, bankovnictví či logistiky, které zakoupily určité IT řešení. Mezi diskutujícími seděli manažeři velkých firem, úředníci státní správy a zástupci armády. Protože to jsou lidé, kteří většinou sami vlastní obrovské firmy nebo jim vládnou, mohou si dovolit říci ostřejší názor a nechovat se zbytečně opatrně. Tudíž zatímco u běžných přednášek lidé sedí, poslouchají a v lepším případě při odchodu vyplní dotazník, v případě CIPR se po každé prezentaci rozproudila velice živá diskuse, při níž občas padalo i silné slovo. Především však diskuse nebyla o samotných technologiích, ale o ekonomickém přínosu, proč se ten který investor rozhodl takový krok udělat a co mu to přineslo.
EURO: Bylo složité přesvědčit manažery k účasti na takové diskusi? HLOUŠEK: Kupodivu ne. Již od začátku bylo jasně deklarováno, že setkání nebude o technologiích, což řadu manažerů přesvědčilo. Zhruba devadesát procent z nich totiž reagovalo slovy: „IT? Tomu ale já nerozumím.“ Na což jsme odpovídali: „O to právě jde. Diskuse nemá být o IT, ale o tom, abyste lidem z technologických firem řekli: nevím o čem hovoříte, mluvte na mne jazykem, kterému budu rozumět, jinak se mnou žádný byznys neuděláte.“ Řada manažerů také zástupcům technologického segmentu vytýkala, že IT má velkou tendeci prodávat věci, které klient vlastně nepotřebuje. Já, jako zákazník mám zájem o řešení A, ale dodavatel technologií mi do balíku přidá dalších deset, dvacet či třicet technologií nebo řešení, o kterých v zásadě víme, že jsou zbytečné. Na druhé straně zákazník musí být schopen říci, co potřebuje, musí správně definovat zadání zakázky a své požadavky. Cílem CIPR si bylo tyto názory vyjasnit a sladit, což se snad podařilo.
EURO: Plánujete v nejbližší době výstavbu nového pavilonu, nebo vybudování hotelu či gastrozařízení? HLOUŠEK: Letos hodláme investovat především do infrastruktury pro návštěvníky, tedy do turniketů, vstupů, sociálního zázemí a parkovacích prostor. Naše výstaviště roční navštíví více než milion lidí a stále více návštěvníků přijíždí auty, která je potřeba někam umístit.
EURO: Veletrhy Brno ještě před několika měsíci zvažovaly výstavbu vlastního veletržního areálu v Praze. Je to stále reálné, nebo tento projekt padl? HLOUŠEK: Náš hlavní výrobní prostředek, tedy veletržní areál, je v Brně. A my se chceme plně koncentrovat na to, aby hlavní veletržní byznys zůstal právě tam. V tuto chvíli není otázka expanze, nejen do Prahy, ale ani kamkoli jinam, na pořadu dne.
