Polská firma bere střední a východní Evropu útokem
V boji o Unipetrol nechce PKN Orlen nic ponechat náhodě. „Praha je plná těch, kteří na privatizaci pro polskou firmu pracují,“ sdělil týdeníku EURO vysoce postavený státní úředník. Jak dodal, část z nich se věnuje ekonomickým prověrkám Unipetrolu. Ostatní pak jednají s těmi, co mohou ovlivnit průběh privatizace. „Na ministerstvech a Fondu národního majetku je pravidelně několik jednání. Nejen s lidmi z PKN, ale i dalšími zájemci,“ dodal úředník. PKN se privatizace účastní společně s americkou společností Conoco.
Je důležité zúčastnit se.
Polská firma tvrdí, že do budoucna přežijí ve střední a východní Evropě jen silné, konsolidované společnosti. Této strategii chce podřídit vše. Usiluje nejen o Unipetrol, ale i rumunský Petrom, účastní se privatizace v Chorvatsku. Navíc chystá sloučení s maďarským MOL. „Ve výnosnost rumunské a chorvatské akvizice nevěřím. PKN se musí soustředit na domácí trh a restrukturalizaci. Je ale dobré se tendrů zúčastnit. Zjistit, co skupuje konkurence,“ sdělil týdeníku EURO analytik polské makléřské firmy CDM Pekao Rafal Jankovski. Opačný názor má v souvislosti s případnou akvizicí Unipetrolu. „Přímá logistika, výhodná zeměpisná poloha, možná kooperace firem, synergické efekty,“ vypočítal Jankovski část výhod.
Rusové na cestě.
Firma PKN Orlen, která zásobuje 64 procent polského trhu pohonných hmot, přitom nečeká pouze na výsledek privatizace Unipetrolu. Společnost již koupila síť pěti set čerpacích stanic v Německu. Za jejich ovládnutí zaplatila v hotovosti 70 milionů eur a přebrala jejich dluhy zhruba za 140 milionů eur. Očekávaná návratnost investice je sedm až osm let. Svou pozici posiluje PKN i v Polsku. Chystá renovaci sítě čerpacích stanic, zruší staré málo výdělečné provozy a namísto nich postaví nové. V příštích dvou letech se připravuje dát sedm miliard korun do výstavby 150 nových čerpacích stanic, uzavře jich na tři sta. „Naše analýzy hovoří o tom, že v Polsku je místo zhruba pro dva tisíce nových čerpacích stanic. Ty nerentabilní ale čeká konec. Nové budou vznikat na lepších místech,“ uvedl výkonný ředitel Polského svazu tekutých paliv Maciej Powroznik. Avšak PKN není jen největší zpracovatel a distributor pohonných hmot v Polsku. Do skupiny patří zhruba 140 firem, včetně několika velkých chemiček, zaměstnává více než šestnáct tisíc lidí. Její výnos za loňský rok představuje částku kolem 7,5 miliardy korun. Velké naděje vkládá vedení společnosti do výstavby technologického parku přímo v areálu rafinerie Plock. Nabízí zdarma volné a zasíťované pozemky. Pokud se investor zaváže k vybudování nového provozu, je PKN ochotna pomoci při zabezpečování odbytu. „Odpadnou i logistické náklady, výrobní suroviny budou firmy odebírat přímo z rafinerie,“ konstatují zástupci PKN. V nejbližších letech by v areálu rafinerie mělo vzniknout tři tisíce nových pracovních míst. Navíc PKN počítá s finanční podporou místních zastupitelstev a fondů Evropské unie. Ekonomové oslovení týdeníkem EURO tvrdí, že aktivity PKN Orlen sledují se zájmem bohatí ruští naftaři. „Středoevropské firmy se dříve nebo později stanou součástí ruských konglomerátů,“ vysvětluje Jankovski z CDM Pekao. Dodává, že podle jeho názoru je otázkou, jakým způsobem se na místní trhy dostanou. „Buď koupí konsolidované podniky nebo si potřebnou konsolidaci udělají sami. Je důležité se na jejich příchod připravit a získat konsolidační prémii,“ pokračoval. Powroznik naopak považuje slova o ovládnutí sektoru Rusy za příliš silná. „Domnívám se, že jejich peníze jsou stejně tak dobré jako jiné. Musí vzniknout takové mechanismy, které jim nedovolí zcela převzít kontrolu nad polským regionálním trhem,“ konstatoval.
Pohyb špatným směrem.
„Případná akvizice Unipetrolu ze strany PKN Orlen se jeví jako výhodná. Když se podaří, půjde o historicky největší polskou investici v zahraničí,“ sdělil týdeníku EURO viceprezident Polské agentury informací a zahraničních investic Andrzej Szejna. Dodal, že se doposud agentura soustředila hlavně na lákání investorů do Polska. „Pohyb opačným směrem není takový, jaký si přejeme. Polské firmy investují především v zemích bývalého Sovětského svazu,“ pokračoval. Szejna však upozornil, že zvažovaná investice PKN Orlen do Unipetrol je zcela jiného rozsahu. V tomto případě připadá v úvahu pouze podpora vlády, finanční injekce není nutná,“ pokračoval. Stát ovládá v PKN necelých třicet procent. Rozlet firmy ve střední a východní Evropě může omezit vyšetřování, kterému management PKN Orlen čelí kvůli podezření ze zanedbání povinností při správě společnosti. „Kauzu bedlivě sledujeme. Samozřejmě že ji budeme brát v potaz při rozhodování, komu prodat Unipetrol,“ řekl týdeníku EURO zmíněný státní úředník. Koncem letošního ledna totiž správní rada PKN požádala polskou prokuraturu o vyšetření některých postupů současného vedení společnosti. PKN ve své zprávě z konce letošního ledna tvrdí, že firma uvědomila úřad prokurátora o podezření z podvodu v souvislosti s auditorskými prověrkami, které zkoumaly postupy managementu PKN Orlen.
