Krátkodobě se slabší měna může hodit
Mikrohysterie kolem slábnoucí jednotné evropské měny nabrala minulý týden na intenzitě. Po diskusích, zda nakonec neklesne až na paritu s dolarem (kurs jedna ku jedné), přiložil ještě polínko do ohně ekonomický poradce německé vlády Horst Siebert. Te n v rozhovoru pro televizi ZDF uvedl, že by se kontinentální měna mohla propadnout až na devět desetin dolaru.
Euro od svého vzniku ztratilo zhruba patnáct procent. V druhé polovině minulého týdne mírně posílilo. Celkově se pohybovalo mezi 1,01 a 1,02 dolaru. Proto se očekávalo, zda se dočkáme kursu jedna ku jedné. Spolu s tím se objevily obavy, c o bude dál, pokud se tato magická hranice prorazí. Zatímco dlouhodobě všichni prorokují evropské měně růst, z krátkodobého hlediska by mohla nastat panika a kurs se zcela zhroutit.
Rozdíl tříd.
Hledat důvody oslabování není složité. USA jsou na vrcholu konjunkturální křivky, státy Evropské měnové unie spíše na dně. Navíc teď Itálie dostala souhlas s vyšším rozpočtovým schodkem a Američané zvedli úrokové sazby.
Karta se však začne časem obracet. Právě teď se začínají evropské státy rozhýbávat. Protože inflace v eurozóně téměř neexistuje, jsou peníze k mání za dvě a půl procenta. To, alespoň jak doufají vlády největších zemí, podpoří ekonomický r ůst. Naopak USA registrují stále mohutnější nárůst schodku platební bilance. Také případné naplnění předpokladu, že ani americkému kapitálovému trhu nemohou růst stromy do nebe, by znamenalo odliv peněz z ekonomiky.
O obchod nejde.
Právě kapitálové toky by mohly určovat pohyby dvou hlavních světových měn rozhodující měrou. Obchodní výměna mezi státy měnové unie a USA totiž není zdaleka tak velká, aby tento kurs ovlivňovala podobně, jako tomu bylo uvnitř křížový ch měn v rámci unie. Také se zdá, že současné postavení eura a dolaru svět nijak zvlášť nevzrušuje. „Naopak, vzhledem k tomu, že dovoz inflace vzhledem k současné situaci v eurozóně nehrozí a slabší kurs pomáhá exportu, je m ožná pro někoho současná situace vítaná, říká například analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl.
O jisté pohodě svědčí i řada prohlášení přicházejících ze zahraničí. K názoru, že jde jen o konjunkturální výkyv, se přiklonil například německý ministr financí Hans Eichel. Prohlásil, že se Německo slabé evropské měny obávat nemusí, prot ože příčinou jsou cyklické rozdíly mezi Evropou a USA. Euro je podle něj především důležité pro evropský trh, kde funguje výborně. „Směnný kurs, a vsadil bych na to cokoliv, bude za rok vypadat velmi odlišně, řekl.
Optimismus ze všech stran.
Že je doslova silné, prohlásil o euru v úterý, kdy zaznamenalo historicky nejnižší kurs, i odcházející prezident Bundesbanky Hans Tietmeyer. Podle něj jen potřebuje podporu ze strany EU v podobě zavádění fis kálních a strukturálních reforem. Na setkání Banky pro mezinárodní platby v Šanghaji řekl, že v Evropě očekává růst již v letošním roce. Tietmeyerův nástupce Ernst Welteke dokonce prohlásil, že současná úroveň kursu pomůže eurozóně př ekonat hospodářské potíže. Hlavní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing je přesvědčen o výrazném zpevnění jednotné evropské díky cenové stabilitě eurozóny. Ani OECD podle šéfa divize pro ekonomické plánování Paula Atkinsona nemá z vývoje obavy. K zastáncům čistě cyklických příčin problémů se připojil i guvernér francouzské centrální banky Jean-Claude Trichet.
Jedině prohlášení Sieberta vyvolalo nervozitu na finančních trzích. I to však sám jeho autor následně odvolal s tím, že „nešlo o seriózní prognózu. V rozhovoru řekl: „Euro může posílit, nebo také spadnout pod paritu. Podle parity kupní síly by mělo stát euro 1,17 dolaru. Koncem minulého týdne začalo posilovat poté, co jej podpořily intervencemi například Bundesbanka a Bank de France. Stejně se ale nemusíme pádu na paritu vyhnout. Všichni jej to tiž očekávají, a budou-li se podle toho chovat, přivolají jej.
