V řecké vesnici Anthousse se slaví vítězství Alexise Tsiprase, od neděle je celá na nohou. Někteří tady sice volili Novou demokracii: „Podnikatelé měli nahnáno, že jim Tsipras šlápne na krk,“ říká Kosta, manžel mé kamarádky Katky. Ale obyčejní lidé dali hlas Syrize. Dlouho nemají práci a sliby se jim zdají skvělé. Chudý severozápad pevninského Řecka zažívá euforii.
Katka se ale neraduje: „Znovu zavedou podporu, zruší daně a sníží půjčky, ale kde na to vezmou?“ ptá se. „Země je závislá na turismu, ale většina hotelů je načerno, a když má takový komplex obrat za šest měsíců takových 150 tisíc eur, stát z toho nevidí ani euro, protože do přiznání napíšou pár stovek a pak se jde majitel hotelu přihlásit s celou rodinou o podporu. Lidé věří, že se to změní, ale nejspíš jim zas sklapne…“ „Většina Řeků chce zas místo eura drachmy,“ míní Kosta a stejně jako ostatní věří v Tsiprasovo charizma.
Že to jsou všechno nejspíš jen populistické řeči a že zdaleka nebude vše tak úžasné, jak Tsipras říká, nechce teď nikdo slyšet. Česká manželka si může myslet své jen potichu: „Kosta mi v tomhle připadá zabedněný nebo už je ze všeho se silami v koncích a chytá se stébla, prý když bude drachma, stát nebude záviset na Evropě, vše si bude vyrábět sám a vystačí si. Že prý to dřív šlo také. Že si koupili první lednici roku 1985 a do roku 1983 se celá ves koukala na jednu společnou televizi v hospodě, už zapomíná. Ono to šlo, jistě, ale jak? To se jako vážně těší na návrat na stromy?“
Čtěte také:
Tsipras vyjednal protiúspornou vládu, chce odpustit část dluhu
Syriza: Řecký dluh je nesplatitelný, každý ekonom to potvrdí
Tsipras představil novou vládu, finance povede kritik Bruselu Varufakis