Třináct senátorů, třináct křesel, která po letošních senátních volbách velmi pravděpodobně nezůstanou oranžová. Sociální demokracie, v posledních letech nejsilnější česká strana, je oslabená a viditelně tápe, do podzimních voleb do horní komory přesto půjde jako nejsilnější partaj. A může jenom ztratit. Do podzimních voleb jde i několik prezidentských kandidátů
Na sociálnědemokratické posty se napříč republikou třesou zejména budoucí kandidáti hnutí ANO. Ale ne jenom oni, sociální demokraté budou totiž obhajovat hlavně volební obvody v někdejších Sudetech, kde v posledních letech silně vzrostla obliba populismu korunovaná výrazným úspěchem Miloše Zemana nebo Tomia Okamury.
Jde například o obvody Sokolov, Litoměřice, Svitavy, Břeclav, Opava nebo Karviná. Sociální demokraté jako dlouholetí hegemoni této oblasti před loňskými sněmovními volbami nedokázali vyjít vstříc poptávce svých tradičních voličů. I proto se propadli na historicky nejhorší výsledek od roku 1992. V nadcházejících senátních volbách nelze očekávat příliš velké zlepšení. Preference ČSSD se podle posledních měření pohybují pod deseti procenty.
V ohrožení jsou všichni sociálnědemokratičtí senátoři, kteří obhajují mandát. Například v Praze 4 bude velkou konkurencí pro stávající senátorku za ČSSD Evu Sykovou neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš. O post senátora bude usilovat jako nezávislý kandidát v rámci aktivit spolku Společně pro Česko, který v těchto dnech zakládá. Už se mu podařilo získat podporu některých politických stran - pomoc mu přislíbili například Starostové a nezávislí a TOP 09. Jako společného středopravicového kandidáta by ho nakonec mohli podpořit i ODS, KDU-ČSL či Piráti, s nimiž Drahoš o podpoře v posledních týdnech také vyjednává.
Ulčák v pozadí
Po Drahošově boku bude na senátorské kampani pracovat další zakládající člen spolku Společně pro Česko a šéf Drahošova prezidentského týmu Jakub Kleindienst. Ačkoli se Kleindienst v minulosti zapletl do některých podezřelých obchodů včetně působení ve společnosti ML Compet, která se podle policie zásadně podílela na korupci spojené s evropskými dotacemi ve Středočeském kraji a bývalým hejtmanem Davidem Rathem. Kleindienst z dozorčí rady společnosti odstoupil krátce poté, co skandál vypukl.
K Drahošovi ho přivedl někdejší poslanec za ODA Libor Kudláček, který po odchodu z politiky založil s dalším bývalým politikem této strany Pavlem Bratinkou firmu Euroffice Praha-Brusel. Bratinka mimo jiné patří mezi významné Drahošovy sponzory. Na prezidentskou kampaň mu přispěl 100 tisíci korunami.
Z dokumentů uložených v obchodním rejstříku lze vyčíst, že spolumajitelem firmy se v roce 1999 stal někdejší svazácký boss, poslední předlistopadový šéf SSM a současný byznysmen Martin Ulčák. Pro Drahoše od počátku prezidentské kampaně pracuje i blízký Ulčákův spolupracovník a jeho někdejší spolužák Karel Křivan, který proslul jako ceněný komunikační stratég.
Místo prezidenta senátorem? Jiří Drahoš bude o post senátora usilovat jako nezávislý kandidát v rámci údajně apolitického spolku Společně pro Česko.
Drahoš se přese všechny kontroverze odmítl od Kleindiensta distancovat, a naopak mu propůjčí velký vliv na svou senátorskou kampaň. Jednou z klíčových Kleindienstových činností bude získávání sponzorských darů na kampaň i na fungování spolku Společně pro Česko.
Drahošova soupeřka v Praze 4 Eva Syková hodlá svůj post obhajovat, přestože bude mít v Drahošovi velkou konkurenci. „Nevím, jestli je silným kandidátem. Já mám na Praze 4 velkou podporu, takže si myslím, že jsem také silný kandidát,“ uvedla Syková, kterou Drahoš na konci května 2016 odvolal z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR pro podezření z možného poškození dobrého jména Akademie věd v souvislosti s přijímáním peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami. Vědkyně následně sama rezignovala, i když se její pochybení neprokázalo.
Senátorský obvod Praha 4 je proslulý tím, že zde dokážou vyhrát i jiní než pravicoví kandidáti; voliči zde preferují spíše středové politiky.
Prezidentská tlačenice
Do senátních voleb se chystají i další neúspěšní kandidáti z lednové prezidentské volby. Marek Hilšer zkusí štěstí v Praze 2 a Pavel Fischer v Praze 12. Tam mu velmi usnadní kandidaturu odstoupení dosavadního senátora Tomáše Grulicha z ODS, který už post nebude podruhé obhajovat.
Obvod Praha 12 je historicky více konzervativní, lidé tu rádi volí pravicové politiky, což by nemuselo Pavlu Fischerovi uškodit. Spíše naopak. Fischer se chce zaměřit zejména na kritiku Miloše Zemana a Andreje Babiše a plánuje akcentovat v kampani ochranu demokratických hodnot. Prezentuje se jako nezávislý kandidát, ale je pravděpodobné, že získá podporu minimálně od KDU-ČSL, s níž už v posledních týdnech neformálně spolupracuje.
Tyrkysová revoluce. Černý kůň prezidentských voleb Pavel Fischer pokračuje v politice. Na podzim se chystá proniknout do Senátu v Praze 12. Už dokonce neformálně spolupracuje s KDU-ČSL, s níž ho pojí mnoho společných témat.
Právě lidovci se mohou stát nenápadnými vítězi voleb. Momentálně mají v horní komoře se šestnácti senátory druhý nejsilnější klub. Letos budou obhajovat jen tři mandáty, takže příliš ztratit nemohou. Dva z těchto mandátů jsou přitom v tradičních baštách lidovců ve Zlíně a ve Vsetíně, kde kandidují Jiří Čunek a Patrik Kunčar. Jejich selhání je velmi nepravděpodobné.
Kromě Pavla Fischera budou lidovci držet palce ještě dalšímu nadějnému kandidátovi ve žlutých barvách, exministru kultury Danielu Hermanovi. Ten zkusí štěstí v Chrudimi, kde už nebude post obhajovat šéf Strany práv občanů (SPO) Jan Veleba. Ten na konci března také odstoupí z čela SPO. „Mám pevný názor, že člověk musí vědět, kdy má skončit,“ zdůvodnil své rozhodnutí Veleba. Hermanovi také nahrává, že v Chrudimi byl v minulosti 16 let senátorem významný politik KDU-ČSL Petr Pithart.
Dalším kandidátem KDU-ČSL v senátních volbách bude zřejmě i dosavadní šéf strany Pavel Bělobrádek, který zkusí štěstí ve svém domovském Náchodě. Jeho senátorská kandidatura také naznačuje, že se příští rok stáhne z čela strany a uvolní prostor ve vedení strany někomu jinému.
Brněnský Antizeman
Velmi těžká váha se hodlá do voleb zapojit v Brně. Rektor Masarykovy univerzity a hlasitý kritik staronového prezidenta Miloše Zemana Mikuláš Bek chce konečně svou vášeň pro komentování veřejného dění přetvořit v regulérní politickou kandidaturu. V případě jeho volebního úspěchu se po Jiřím Zlatuškovi (dříve ANO) a Petru Fialovi (ODS) stane už třetím rektorem Masarykovy univerzity, který zamíří do vysoké politiky. A šanci opravdu nemá malou. Do karet mu hraje i plánovaný odchod dosavadní brněnské senátorky Elišky Wagnerové (zvolená jako nezávislá za Stranu zelených), která už nechce post obhajovat.
Bek bude kandidovat jako nezávislý, už ale dokázal získat širokou politickou podporu. Společně ho podpoří ODS, Starostové a nezávislí, Zelení, TOP 09 a Bek jedná i s Piráty. Nejvážnějším soupeřem tedy zřejmě bude kandidát hnutí ANO, který dosud není znám.
Bek proslul zejména svou podporou přeměny Brna v českou obdobu Silicon Valley a hlasitou kritikou prezidenta Zemana. Na to by brněnští voliči mohli slyšet. Ve druhém kole letošních prezidentských voleb Zeman v souboji s Jiřím Drahošem v Brně celkem výrazně prohrál.
Bekovy spory se současným prezidentem mají dlouhodobější charakter. V roce 2013 jej nevpustil na akademickou půdu, protože jeho návštěvu považoval za předvolební kampaň. Zeman jej pak nepozval na předávání státních vyznamenání 28. října na Pražský hrad. O rok později se na protest přestali slavnostního ceremoniálu účastnit i ostatní rektoři.
Bojovník do Senátu. Lukáš Wagenknecht prošel ve vztahu k Andreji Babišovi pozoruhodným vývojem. Nejdříve mu dělal náměstka, ale poté, co musel odejít, začal obratný auditor upozorňovat na Babišovy přešlapy, třeba v případu Čapí hnízdo.
Nedávno Bek odmítl post ministra školství v menšinové vládě Andreje Babiše. Zdůvodňoval to tím, že dokud je rektorem, nebude se ve výkonné moci angažovat. S hnutím ANO se navíc ve většině témat ani neshodne. Mezi další zajímavé kandidáty v senátních volbách patří také bývalý náměstek ministra financí a auditor Lukáš Wagenknecht, který by měl kandidovat v Praze 8 s podporou Pirátů. Už dokonce dokázal vyhrát první kolo stranických primárek. V nich se o podporu Pirátské strany ucházel také bratr Tomia Okamury Hayato, který pravděpodobně získá podporu KDU-ČSL. Do Senátu chce v Praze i bývalý advokát Jan Holásek nebo někdejší politička Strany zelených Eva Tylová. V Rokycanech zřejmě zkusí štěstí proti bývalé ministryni zdravotnictví z ČSSD Miladě Emmerové bývalý ministr vnitra Jan Ruml. Ačkoliv dosud nejsou známi senátorští kandidáti hnutí ANO, už se hovoří například o kandidatuře bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové.
Čtěte komentář Pavla Párala: Podzimní detektivka
Právě hnutí ANO může v nadcházejících senátních volbách v horní komoře parlamentu výrazně posílit. Zatím tam má jen zanedbatelný vliv s pouhými šesti senátory. Senát je proto dosud jedinou exekutivní a legislativní institucí, kterou nemá Andrej Babiš pod kontrolou. Což zřejmě přispívá k jeho averzi vůči ní a prohlášením, že by ji nejraději zrušil. Pokud by však Senát v příštích letech ovládl, usnadnilo by mu to změny ústavy včetně volebních zákonů. Pak by se Babišovi možná začal Senát líbit. A všem ostatním přestal.
Přečtěte si také:
