VÝBĚR PENZIJNÍHO FONDUVybrat si mezi penzijními fondy není v našich poměrech těžké. Jejich původně docela pestré portfolio se léty značně zúžilo. Naposledy letos, kdy PF ČP splynul s fondem ABN Amro, aby tak vznikl největší penzijní fond v Česku.
VÝBĚR PENZIJNÍHO FONDU Vybrat si mezi penzijními fondy není v našich poměrech těžké. Jejich původně docela pestré portfolio se léty značně zúžilo. Naposledy letos, kdy PF ČP splynul s fondem ABN Amro, aby tak vznikl největší penzijní fond v Česku. Celkem u nás v současné době působí 11 penzijních fondů. Až na dvě výjimky jde přitom o součásti velkých finančních skupin. Z toho víceméně vyplývá jistota, že obavy z nějakých krachů nejsou na místě. A to lze ostatně vztáhnout i na zmíněné výjimky, kterými jsou Zemský a Hornický PF. Jak naznačuje i název jednoho z nich, jde o fondy profesní - jejich akcionáři jsou Mostecká uhelná společnost (menší podíl drží rovněž pojišťovna Kooperativa) v případě Zemského, OKD v případě druhém. Lze tedy říci, že z hlediska jistoty a serióznosti je nabídka vyrovnaná. VÝNOSY NEJSOU ZÁVRATNÉ
Víceméně totéž platí pro výnosnost. Ta se pohybuje standardně nad úrovní inflace, jak ukazuje tabulka na straně 28, letos v zásadě mezi 2-4 %. Investiční strategie penzijních fondů je ze zákona poměrně hodně omezená (to platí hlavně pro zvolené investiční instrumenty). Proto ani zhodnocování vkladů účastníků nedosahuje nijak překvapivých výšin, navíc se obvykle výnosy ze strany fondů nijak negarantují. N abídka je přitom značně standardizovaná i v ostatních oblastech (např. nabídka produktů: starobní penze, výsluhová penze, pozůstalostní penze apod.). S trochou nadsázky lze proto říci, že vysloveně špatné a nevýhodné volby penzijního fondu se klient nemusí bát. O to větší pozornost by ale měl věnovat výši své měsíční úložky. Optimální hodnota z hlediska daňových úlev a státního příspěvku není shodná (v prvním případě je to 1500 Kč, ve druhém 500 Kč) - je tedy na úvaze a výpočtech klienta, co je pro něj přínosnější. Je také důležité zmapovat otázku příspěvků zaměstnavatele, který samozřejmě atraktivitu připojištění výrazně zvyšuje (už dnes se z nich těší 650 tisíc klientů penzijních fondů). ROZHODUJÍ POTŘEBY KLIENTA
**Vzhledem k velmi omezené likviditě dnes penzijní připojištění skutečně slouží svému účelu, tedy jako „přilepšení“ na penzi. Příspěvek je tedy dobré prozkoumat i pod tímto zorným úhlem. Simulaci výpočtů, jaká bude vaše „fondová“ penze, si můžete provést na webových stránkách Asociace penzijních fondů ČR. Záleží pochopitelně hlavně na individuálních potřebách. Univerzální rada existuje pouze jedna: mladí lidé by - vzhledem ke svých potřebám a naopak nízké likviditě těchto úspor - měli spořit spíše méně. Malá hodnota jejich úložek také bude vyrovnávána délkou spoření. Pro ty starší, kteří začali spořit později (systém penzijního připojištění u nás funguje pouze deset let), naopak platí, že by měsíční úložka měla být vyšší. Spořit málo a po krátkou dobu v podstatě nemá smysl. To bohužel lze vztáhnout na valnou část klientely fondů - průměrný účastník penzijního připojištění u nás začíná spořit ve svých 47 letech částku 383 Kč měsíčně. To mu v jeho šedesáti přinese „přilepšení“ v hodnotě 642 Kč. Nepochybně i to je důvodem toho, že většina těch, kteří už na fondové penze dosáhnou, dává přednost jednorázové výplatě naspořené (a zhodnocené) částky před doživotní penzí.
