Česká národní banka by mohla na jakémkoliv budoucím zasedání jednat o zpřísnění měnové politiky. Řekl to v rozhovoru s agenturou Reuters viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a dodal, že by mohl již na příštím zasedání v září hlasovat pro další zvýšení úroků.
ČNB zvýšila na počátku srpna základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Úroky v Česku tak stouply poprvé od února 2008. ČNB se také stala první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby. Guvernér Jiří Rusnok však tehdy současně bagatelizoval výhlídku dalšího zpřísnění měnové politiky. Hamplův postoj tak podle Reuters jasně ukazuje, že je tvz. jestřábem, což je označení pro bankéře, který má tendenci prosazovat vyšší úrokové sazby.
Hampl upozornil na nejnovější statistické údaje, které naznačují, že ekonomický růst je rychlejší, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 2,3 procenta a meziročně o 4,5 procenta. Překonal tak všechny prognózy.
Pekelně drahé máslo a rozžhavené reality nevěstí nic dobrého. Přečtěte si komentář Vladana Gallistla
Podle Hampla je vývoj dobrý, velkou otázkou však zůstává, jak rychle pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Na každém zasedání tak nyní bude důležité projednat další zpřísnění měnové politiky. On sám vidí možnost, že se bude hlasovat o zvýšení úroků na zasedání 27. září.
„Vůbec bych to nevyloučil,“ prohlásil. „Zdá se mi možné, že další okamžik může přijít na příštím zasedání,“ řekl Hampl Reuters.
Hampl se nezúčastnil srpnového zasedání. Uvedl však, že by podpořil jednomyslné rozhodnutí bankovní rady zvýšit úroky.
Prognóza banky nyní počítá s dalšími dvěma zvýšeními úroků do konce roku 2018. Bankovní rada uvedla, že pohyby sazeb omezí uvolněná měnová politika Evropské centrální banky. Hampl dodal, že je potřeba brát v úvahu kroky ECB, ale vývoj v eurozóně je možná méně důležitý, než tomu bylo.
Přečtěte si také:
