ROZPOČET UNIE Celkem 790 miliard „evropských“ korun by mohla Česká republika získat v letech 2007 až 2013, tedy v době právě připravovaného rozpočtového období Unie. Tato možnost vychází z posledního návrhu Evropské komise, který se ale zatím nepodařilo schválit.
ROZPOČET UNIE Celkem 790 miliard „evropských“ korun by mohla Česká republika získat v letech 2007 až 2013, tedy v době právě připravovaného rozpočtového období Unie. Tato možnost vychází z posledního návrhu Evropské komise, který se ale zatím nepodařilo schválit.
Pokud bude schválen rozpočet Evropské unie v připravované podobě, zvýší se roční objem peněz pro Česko na trojnásobek dnešního stavu. Na konferenci Podnikání s podporou EU - iluze a realita, kterou v minulých dnech uspořádaly Evropské fórum podnikání a Newton College, to řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn.
ROZPOČET ZA PĚT MINUT DVANÁCT Dosavadní nedohoda o rozpočtu podle Jahna způsobuje problémy, přestože do zahájení nového rozpočtového období zbývá rok a půl. Další kolo vyjednávání je stanoveno na polovinu prosince, takže na celou přípravu zbude v případě shody pouhý rok. Přitom příprava na čerpání prostředků z unijních fondů je velice náročná a složitá, navíc bude nutné přijmout navazující legislativu a programové dokumenty, které musí být ještě projednány s Evropskou komisí. V platbách do českého rozpočtu chce proto vláda prosazovat co nejjednodušší a co nejtransparentnější způsob, aby se celý proces co nejvíce zjednodušil a urychlil. Za prvořadé priority považuje Česká republika na příští rozpočtové období politiku hospodářské a sociální soudržnosti, dále podporu Lisabonské strategie a rozvoj venkova. Na co konkrétně peníze půjdou, má odpovědět Strategie hospodářského růstu. Předpokládané zvýšení příjmů peněz z Unie si vyžádá značné změny ve struktuře státního rozpočtu. Česko totiž musí v letech 2007 až 2013 poskytnout spolufinancování za 226 miliard korun, což znamená roční výdaje 30 miliard. ČERPÁNÍ PODLE STRATEGIE
Na Strategii hospodářského růstu naváže Národní rozvojový plán, jehož úkolem je určení oblasti pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fond soudržnosti. Dalším krokem bude Národní program reforem, zahrnující specifická opatření pro Česko zaměřená na podporu nově formulované Lisabonské strategie. Vytvoření příhodných podmínek pro podnikání je přitom předpokladem všech dalších navrhovaných kroků Strategie hospodářského růstu.
Hlavními cíli v oblasti zlepšení podnikatelského prostředí se má stát vytvoření příznivého legislativního prostředí a zlepšení vymahatelnosti práva, zajištění efektivní a výkonné veřejné správy, vytvoření konkurenceschopné daňové soustavy, zlepšení konkurenčního prostředí a konečně efektivní využívání tržněkonformních podpůrných nástrojů.
PODNIKATELSKÉ POCHYBY Zásadní problémy v absorpční schopnosti české ekonomiky, tedy v možnostech efektivního uplatnění evropských finančních zdrojů, vidí podle svého vystoupení na semináři prezident Hospodářské komory (HK) Jaromír Drábek právě v podnikatelském prostředí a jeho celkovém rámci. Podkapitalizování české ekonomiky, k jehož eliminaci by mělo přispět právě spolufinancování z evropských fondů, spatřuje Drábek pouze jako jednu z dílčích potíží. A to vedle špatné infrastruktury, nekvalitní legislativy v oblasti pracovně právních vztahů či nedostatečné mobility pracovní síly. Za zcela zásadní nedostatky šéf HK považuje nepřehlednou legislativu, poměrně vysoké daňové zatížení a náklady na sociální zabezpečení, složitost daňové soustavy a vysokou míru právní nejistoty. Všechny zmíněné problémy se nakonec odrážejí v nižším hospodářském růstu, než by mohl být vzhledem k teoretickým možnostem národního hospodářství v segmentu malého a středního podnikání. To tvoří překážky při hledání vnějších zdrojů financování podniků, ať již z evropských fondů či bankovních úvěrů, které jsou jedním z hlavních zdrojů nutných pro finanční spoluúčast na jednotlivých projektech. Prostředky získané ze strukturálních fondů, které mají směřovat do podnikatelské sféry, by měly být podle Drábka směrovány primárně do oblasti inovací a výzkumu, do zahájení podnikání a do podpory exportních úvěrů, úvěrů na zajišťování surovin pro výrobní zajištění exportních zakázek a poskytování zvýhodněného pojišťování exportních rizik. PRIORITY STRATEGIE HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU **institucionální prostředí pro podnikání zdroje financování infrastruktura rozvoj lidských zdrojů výzkum, vývoj a inovace
Pramen: Strategie hospodářského růstu