Každá pracovní činnost není stejně náročná. Proto při práci v obtížných pracovních režimech, práci velmi namáhavé na psychiku nebo ohrožující zdraví a život vzniká nárok na zvláštní příplatek. Takto náročné práce jsou podle nařízení vlády rozděleny do pěti skupin. Rozpětí zvláštního příplatku je v nich stanoveno od 500 do 10 000 korun měsíčně.
Vznik nároku na zvláštní příplatek řeší paragraf 129 zákoníku práce číslo 262/2006 Sb.
Výši a rozpětí zvláštního přípravku pak určuje Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Náročné práce rozděluje uvedené nařízení vlády podle míry ztěžujících vlivů do pěti skupin. Výčet, popis a rozdělení pracovních skupin stanovuje příloha č. 6 tohoto nařízení.
Výši měsíčního příplatku v rámci rozpětí, které je stanoveno pro skupinu, určuje zaměstnanci zaměstnavatel podle podmínek, ve kterých pracuje.
Novela Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě s účinností od 1. ledna 2019 navýšila u všech pěti skupin spodní mez zvláštního příplatku.
Co je zvláštní příplatek
Zapamatujte si: Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, vzniká nárok na zvláštní příplatek.
Skupiny prací a jejich příklady se vznikem nároku na zvláštní příplatek
I. skupina: práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže. Platí pro zaměstnance pracující ve dvousměnném provozu, a to střídavě v různých směnách. Dále sem patří přímá pedagogická činnost na konzervatoři, základních uměleckých školách, práce vedoucích studijní skupiny na vyšších odborných školách nebo pedagogická činnost, která spočívá v dohledu nad žáky, u které hrozí zvýšené riziko úrazu kvůli používání strojů na praxích a podobné.
II. skupina: práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným rizikem ohrožení zdraví a života. Řadí se sem práce třídního učitele, diagnostická nebo sociální práce s dětmi ve školách, třídách, ve výchovných skupinách nebo zdravotnických zařízeních či zařízeních, která poskytují sociální služby. Stejně tak se hodnotí práce v třísměnném provozu nebo kontrola a dozor na pozemních komunikacích apod.
III. skupina: práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a zvýšeným rizikem ohrožení života a zdraví. Náleží sem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, zaměstnanci z ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, práce trvale vykonávané v podzemí, činnosti pozemního leteckého personálu nebo i provádění úkonů v rámci rozhodnutí soudu apod.
IV. skupina: práce s největší mírou neuropsychické zátěže a vysokým rikem ohrožení života a zdraví. Zařazeny jsou osoby, které řídí letecký provoz, vojenští záchranáři, výsadkáři, potápěči, obecní policie, pokud by mohlo při zajišťování veřejného pořádku dojít k ohrožení zdraví nebo pracovníci zabezpečující výkon vazby či trestu odnětí svobody apod.
V. skupina: práce s mimořádným rizikem ohrožení života a zdraví. Řadí se sem práce výkonného letce a soustavně vykonávaná práce v oblastech, kde hrozí vznik válečného konfliktu nebo jiného rizika závažného ohrožení.
Zvláštní příplatek od 1. 1. 2019
I. skupina 500 – 1300 Kč
II. skupina 750 – 2500 Kč
III. skupina 1250 – 5 000 Kč
IV. skupina 1880 – 7 500 Kč
V. skupina 2500 – 10 000 Kč
Příplatek za noční
Předem je třeba upozornit, že příplatek za noční práci nepatří mezi zvláštní příplatky (viz. náš tip 11 příplatků). V praxi se to však běžně plete.
Pracovat v noci není pro lidi přirozené a představuje to zásah do osobního života a životního rytmu. Příplatek za noční práci je tedy kompenzací za uvedené riziko.
NÁŠ TIP: 11 příplatků, na které můžete mít v práci nárok
K problematice příplatku za noční směny je nutné především vědět, jak je práce v noci definována.
Paragraf 116 zákoníku určuje, že za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek za jednu hodinu jejího trvání nejméně ve výši 10 procent průměrného hodinového výdělku.
Při odměňování platem (ve státním sektoru) podle paragrafu 125 zákoníku práce činí příplatek za noční práci za jednu hodinu jejího trvání 20 procent průměrného hodinového výdělku.
| Zapamatujte si: Zákoník práce číslo 262/2006 Sb. stanoví, že noční prací je práce konaná v noční době, a to je doba mezi 22. a 6. hodinou. |
Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob stanovení příplatku. V každém případě je však důležité, takovou dohodu uzavřít v písemné formě, například v pracovní smlouvě.
Rizikový příplatek
Zákoník práce číslo 262/2006 Sb. „rizikový příplatek“ v tomto slovním spojení přímo nedefinuje. Vymezuje však „příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí“.
Aby mohl být poskytnut rizikový příplatek, musí se jednat o pracovní prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi.
Výpočet čisté mzdy - mzdová kalkulačka 2019
Mohou to být například rizika chemické, radiační či biologické kontaminace. Výše příplatku se odvíjí podle míry rizika a intenzity působení ztěžujících vlivů a stanovuje ji zaměstnavatel.
Rizikový příplatek 2019
Rozmezí rizikového příplatku (za práci ve ztíženém prostředí) je od 1. ledna 2019 podle paragrafu 7 Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. staveno na 500 až 1800 korun měsíčně pro státní sféru.
U zaměstnanců v soukromé sféře činí 10 procent z minimální mzdy za každou hodinu práce ve ztíženém prostředí.
Čtete také:
Naše rada: Jak uzavřít pracovní smlouvu
Plat nebo mzda? Víte co berete
