Obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Čínou je v poslední době častým předmětem debat mnoha politiků, podnikatelů i odborníků, kteří se přou o to, do jaké míry je vzájemné zavádění vysokých cel a dalších obchodních omezení skutečně prospěšné. Tato spirála kontroverzních opatření odstartovala za administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, k žádnému podstatnému uvolnění ovšem nedošlo ani během vlády jeho nástupce Joea Bidena. A nyní, s dalšími prezidentskými volbami, by se mohla situace ještě podstatně vyostřit.
Pokud se totiž Trump znovu dostane do Bílého domu, plánuje podle Wall Street Journal podstatně zvýšit cla na veškerý čínský dovoz na zhruba 60 procent. Takový scénář je přitom pro mnohé tamní společnosti hotovou noční můrou. V případě schválení zmíněných opatření hrozí asijské zemi závažné ekonomické ztráty, které by byly podstatně větší než v případě prvních obchodních restrikcí zavedených před několika lety.
Pokles HDP až o 2,5 procentního bodu
Čínská ekonomika se v současnosti nachází v mnohem horší situaci než před začátkem pandemie covidu. Hlavním zdrojem potíží je pád tamního realitního trhu, od něhož se ale odvíjí i další problémy. Spotřebitelé se bojí budoucnosti, takže méně utrácejí, což vytváří výrazný převis nabídky nad poptávkou v mnoha odvětvích. Nízké prodeje pak zase negativně ovlivňují finanční situaci jednotlivých firem.
Všechny zmíněné faktory způsobily, že mnoho čínských společností se v posledních letech začalo více orientovat na export do zahraničí, což se týkalo Spojených států, Evropské unie, ale i zemí jihovýchodní Asie. Pokud by tedy Trump skutečně zavedl na všechny čínské výrobky clo ve výši 60 procent, tamní společnosti by přišly o významné odbytiště, což pro ně představuje obrovské riziko.
Nezávislé studie ostatně už dříve zjistily, že Trumpovo první kolo cel omezilo čínský export, stlačilo zisky čínských firem a omezilo investice a najímání nových pracovníků. A odborníci se domnívají, že všechny tyto účinky by se s novou vlnou sankcí mohly ještě výrazně zhoršit.
Třeba hlavní ekonom Pictet Asset Management Patrick Zweifel odhaduje, že zavedení 60procentního cla může snížit růst čínské ekonomiky v roce 2025 z očekávaných 4,8 na přibližně 3,4 procenta. Ještě hůře pak situaci vidí švýcarská banka UBS, jelikož podle jejího názoru by nové restrikce zbrzdily růst čínského hospodářství dokonce až o 2,5 procentního bodu.
Čínskému exportu se brání i další země
Čína má samozřejmě k dispozici mnoho způsobů, jimiž může účinky dopadu sankcí aspoň částečně zmírnit. Její centrální banka by například mohla přistoupit k dalšímu oslabení jüanu a ke snížení úrokové sazby, kromě toho může navíc vláda rozšířit i daňové úlevy a dodatečné výhody pro vývozce. Další variantou je pak zavedení odvetných opatření, jako je třeba zvýšení cel na americké produkty, zadržení dodávek kritických nerostů či prodej amerických aktiv. Což teoreticky může Spojené státy donutit ke změně vlastního postoje.
Čínským firmám by samozřejmě mohlo pomoci i to, že by přeorientovaly svůj export z USA třeba do Indie, Brazílie nebo Mexika, což už se ostatně v menší míře v uplynulých letech dělo. Odborníci nicméně upozorňují, že tuto strategii nelze využívat donekonečna kvůli obávám zmíněných zemí o domácí pracovní místa a průmysl.
„Pokud by čínské firmy nemohly působit na americkém trhu, budou muset své zboží ještě více tlačit do jiných destinací. Je ale pravděpodobné, že vlády těchto zemí to nebudou chtít tolerovat,“ řekl Adam Slater, hlavní ekonom Oxford Economics.
