Menu Zavřít

Zvolte mě. Slibuji, že…

21. 10. 2008
Autor: Euro.cz

(Prezidentské volby v USA)

MM25_AI

Třetí a závěrečná plánovaná debata kandidátů na úřad prezidenta USA se uskutečnila 15. října na Hofstrově univerzitě v Hempsteadu u New Yorku. Souboj Obama – McCain, samozřejmě přenášený televizí, se i tentokrát řídil mnohokrát osvědčeným základním pravidlem pro podobné názorové střety: nedat publiku příliš mnoho tematických okruhů k přemýšlení, protože průměrný volič nemá vůli ani kapacitu jich intelektuálně zpracovat více než tři, maximálně pět. Znovu a znovu opakovaná témata se tedy točila kolem zdravotního pojištění (přes sto milionů Američanů buď zdravotní pojištění nemá, nebo je nedostatečně pojištěno), momentální finanční krize, hrozby nezaměstnanosti a otázek školství a daní.
Na příkladu školství bylo vidět, jak se oba prezidentští adepti bojí říct voličům pravdu, která je až žalostně známa. Americký školský systém má zdaleka nejdražší výdaje na světě na jednoho žáka, a přesto absolventi v průměru zaostávají za ostatními státy, především v matematice. Jedině děti imigrantů, převážně z Asie, neradostné skóre trochu zlepšují. Opět žádný z kandidátů se, chraň bůh, nezmínil o tom, jak rodiče a zejména jejich absence ve výchově tomuto stavu napomáhají. „Průměrný“ žák se během vyučování pilně věnuje esemeskám a s pohrdáním říká, že matematika nebo angličtina je něco pro knihomoly a Asiaty.
V debatě scházela jakákoli zmínka o tom, že infrastruktura v Americe jde od deseti k pěti. Nepadlo slovo o tom, že například New Orleans bylo téměř vymazáno z mapy. Ani spadlý most v Minneapolisu, který před dvěma lety zabil třináct lidí, vrcholné politiky dostatečně neprobudil, aby se výrazněji věnovali faktu, že se podle odborných odhadů 30 procent mostů v USA nachází v havarijním stavu (lze si představit, kolik jich je v zemi, kde cesta letadlem z jednoho konce USA na druhý trvá pět až šest hodin).
Kandidáti zcela opomněli třeba i stav pitné vody ve Spojených státech (při desítkách druhů tohoto produktu prodávaných v plastikových lahvích se není co divit). Experti soudí, že předepsané normě vyhovuje méně než deset procent pitné vody v zemi!
Všechny tyto problémy znamenají pro národ víc než zvolení prezidenta. Američané se proto budou muset rozhodnout, jakou zemi si v budoucnosti přejí. Po poslední debatě kandidátů jeden žurnalista rezignovaně poznamenal: „Místo toho, aby nám Obama a MacCain seriózně odpověděli, co s těmito problémy dělat, slyšíme často směšné nerealizovatelné programy, které mají jediný účel: přesvědčit voliče, že jeden z nich je ten správný na post prezidenta.“
Kandidáti se jenom okrajově dotkli toho, co v poslední době předvádějí finanční trhy. Nonšalantní optimismus, který někteří z jejich ekonomických poradců hlásají, mě inspiroval k malému průzkumu, jak reagovali velikáni na ekonomickém nebi na začátku světové deprese v roce 1929. Uvádím namátkou jen pár z nich.
Finančník Bernard Baruch prezidentovi Herbertu Hooverovi v červnu 1929 řekl: „Ekonomické podmínky ve světě dávají předpoklad obrovského pohybu vpřed.“ V srpnu 1929 Wall Street Journal napsal: „Výhled na podzimní měsíce je optimističtější než kdykoli předtím.“ Již citovaný Baruch telegrafoval v listopadu 1929 Winstonu Churchillovi: „Finanční bouře je definitivně za námi.“ Americký ministr financí Andrew W. Mellon v prosinci 1929 vydal prohlášení v průběhu své dovolené na jachtě v bahamských vodách: „Nevidím nic v nynější situaci, co by vypadalo hrozivě anebo zdůvodňovalo pesimismus.“ Nepovedlo se mi vypátrat, jak přesně na depresi reagovaly miliony nezaměstnaných dělníků či hladovějící bankéř, jenž někde na rohu Broadwaye prodával ručně leštěná jablka. Pokud se nestane nic nepředvídaného doma (v USA) nebo v zahraničí, lze téměř bezpečně předpokládat, že do Bílého domu se v lednu 2009 nastěhuje Barack Obama. Nezaujatý občan může okrajově pouze citovat to vtipné klišé – proč by se někdo, kdo bude čelit takovému seznamu závažných problémů, o tento post tak pral. Je téměř jisté, že ty nejzávažnější problémy tady budou ještě dlouho poté, co budou další prezidentské volby v roce 2012, ať bude vítězem McCain nebo Obama. Jeden z nich si nejspíš od voličů na konci svého mandátu vyslechne, že všechny ty změny, jež s lehkým srdcem nasliboval, vlastně splněny nebyly. Tak to bylo v minulosti a bude to tak i v budoucnosti.

SOUVISLOSTI
Finančník Bernard Baruch prezidentovi Hooverovi v červnu 1929 řekl: „Ekonomické podmínky ve světě dávají předpoklad obrovského pohybu vpřed.“ V srpnu 1929 Wall Street Journal napsal: „Výhled na podzimní měsíce je optimističtější než kdykoli předtím.“ Americký ministr financí Andrew Mellon v prosinci 1929 prohlásil, že „nevidí nic v nynější situaci, co by vypadalo hrozivě anebo zdůvodňovalo pesimismus“.

  • Našli jste v článku chybu?