Zvykové právo na radnicích

28. 5. 2012

Praha se chystá změnit zaběhnutou praxi spolupráce s externími právníky, kterým ročně vyplácí desítky milionů. Advokáti netrpělivě čekají na tendr

Tendr na právníky, který slibuje vyhlásit hlavní město Praha, se jeví jako přelomová záležitost. Pokud totiž nejsou advokátní kanceláře na seznamech starých tak, že už si nikdo nepamatuje, jak vznikly, většinou nemají na práci pro komunál nárok. Ačkoli se v odměnách vyplácených advokátům ročně protočí na úrovni pražské samosprávy desítky milionů korun, velmi často se o spolupráci s externími právníky rozhoduje především na bázi osobních známostí a vazeb. Až na pár výjimek pro město ani pražské městské části dlouhodobě nepracují kanceláře, které se objevují v mezinárodních žebříčcích, přestože by měly zájem.

Čekání na nový list

Na letitou a ne příliš průhlednou praxi spolupráce pražského magistrátu s advokátními kancelářemi naposledy poukázala auditorská firma Deloitte. V kontrolní zprávě o hospodaření města kritizovala, že magistrát nemá přehled o právních sporech, které Praha vede, nemá centrální evidenci externích právníků, ani odměn, které jim vyplácí. Magistrát přitom advokátům vyplatil jen za minulý rok desítky milionů korun. Konkrétnější číslo mluvčí magistrátu Tereza Krásenská neposkytla. Primátor Bohuslav Svoboda zareagoval na výtky na červnovém zasedání zastupitelstva tím, že Praha připravuje novou soutěž na panel advokátních kanceláří, se kterými bude spolupracovat. O tomto tendru se v právnických kruzích spekuluje už delší dobu. „Je pravda, že seznam firem, které jsou oprávněné k uzavírání smluv s hlavním městem Prahou, je velmi starý a z našeho hlediska nefunkční. Proto jsme otevřeli prostor a v současné době se dokončuje výběrové řízení, z něhož vzejde nový list advokátních kanceláří,“ slíbil Svoboda. Mohl by prý fungovat už na podzim. Primátor má představu, že budou existovat dva okruhy firem. Jeden pro klasické zastupování v běžných věcech, druhý specializovaný pro složitější případy. Kanceláře by měly být využívány formou cirkulujícího kolečka. Zřejmě proto, aby se zabránilo preferenci jedné či dvou, což je dnes běžná praxe.

Právník na telefonu

I jednotlivé pražské městské části mívají seznam tří, čtyř či pěti spolupracujících kanceláří. Nikdo ale většinou neví, jakým způsobem se na tento list dostaly. Jedním ze specifik právních služeb totiž je, že u nich hraje velmi významnou roli osobní zkušenost a vazby. Často větší než odbornost nebo cena. V praxi to potom vypadá tak, že když obec potřebuje právníka, starosta zavolá svému známému. Tendry ale nebývají pravidlem ani u větších měst, ačkoli by úřady měly vyhlašovat otevřená výběrová řízení na všechny zakázky nad dva miliony korun. Pořádat soutěže na zastupovaní v jednotlivých menších sporech by ale byl nesmysl. Pokud tedy chtějí radnice, ministerstva či společnosti s majetkovou účastí státu nastavit určitá pravidla, využívají několikaletých rámcových smluv, což ostatně dělají i velké privátní firmy. Hodnota takových kontaktů se potom pohybuje v desítkách, či dokonce stovkách milionů korun. Před čtyřmi lety vzbudil velkou pozornost tendr ministerstva dopravy za 450 milionů korun, ve kterém vybíralo na čtyři roky čtyři kanceláře.

Bez známostí to nepůjde

Veřejná správa na všech úrovních představuje váženého klienta, ať už z hlediska prestiže, objemu práce či jistoty, že bude zaplaceno. Právníci jsou proto ochotni pracovat pro komunál za nízké sazby. I zavedené tuzemské kanceláře, které doporučují specializované ratingové kanceláře, by se vešly do dvou až třech tisíc korun za hodinu. „Od roku 1991 jsme byli zvyklí, že dostaneme, o co si řekneme, obzvláště v případech, že trochu umíme jazyky. Krize přinesla velkou konkurenci a kanceláře jdou i na náklady, aby toto období překlenuly a nemusely redukovat počet právníků,“ vysvětluje Vít Horáček, partner kanceláře Glatzová & Co., která se však veřejným zakázkám vyhýbá právě z důvodu, aby nemohla být spojována s politikou. Někteří právníci nevidí v osobních vazbách, bez kterých se k práci pro pražskou samosprávu téměř nedá dostat, nic špatného. „Osobní známosti hrají samozřejmě velmi výraznou roli, to nelze zakrývat. Je ale právem každé reprezentace mít svoje advokáty. Funguje to tak i v soukromé sféře,“ soudí Gabriel Achour, zakladatel kanceláře Achour & Hájek. Zároveň ale poukazuje na náročnost takového angažmá. „Komunál je vždy politický a právník si musí být vědom, že může být – a často je – na tenkém ledě. Musí vždy rozlišovat mezi zájmy klienta – města jako takového – a zájmy konkrétních lidí v rámci různých uskupení a zájmy politických stran.“

Právníci a pražské radnice Strčte si své nabídky za klobouk

Málokterá pražská radnice si vystačí se svým právním oddělením. Kromě vlastních zaměstnanců většinou najímají externí advokátní kanceláře, které odměňují buď paušálně, a to i bez ohledu na odvedenou práci, nebo jim vyplácejí hodinovou sazbu za čas, který strávili na konkrétních úkolech. Výjimku představuje devátá městská část, která před pěti lety zrušila právní oddělení o pěti lidech, jelikož vykazovalo „velmi malou produktivitu, chybovost“ a mělo „takřka nulovou odpovědnost“. Na jednotlivé úkony si najímá externisty, s některými má i dlouhodobé kontrakty. „Největší výhodu shledáváme v odbornosti a v hmotné odpovědnosti za daný úkon. Stávající řešení je efektivnější, spolehlivější, pružnější,“ chválí si systém Leoš Toman, vedoucí úřadu městské části. Loni radnice utratila za právní služby 1,8 milionu korun. Některým právníkům vyplácí měsíční paušál, kde se hodinová sazba pohybuje od 300 do 1200 korun, jiné honoruje za jednotlivé úkony, kde hodinová sazba dosahuje 1500 až 2500 korun. Téměř čtyři miliony korun vyplatila externistům za minulý rok Praha 4. Radnice přitom využívá vlastní právní oddělení, zároveň má i paušální smlouvy s několika právníky. Některé radnice mají i seznam kanceláří, které mohou využít pro jinou než běžnou agendu. Například Praha 12 vybrala pro potřeby kanceláře starosty čtyři advokátní firmy. „Úřad je oslovil s nabídkou, zda by pro něj byli ochotni pracovat s hodinovou sazbou 1200 korun,“ vysvětluje výběr mluvčí Jan Decker. Praha 6 má uzavřeny dvě smlouvy s právními kancelářemi, které si vybrala v roce 2003. Bez ohledu na objem řešených případů jim vyplácí roční paušály 1,2 milionu korun a dva miliony korun. Na začátku letošního roku vyhlásila tato městská část otevřené výběrové řízení na právní poradenství za 32 milionů korun. Jeden z mála zveřejněných tendrů ale úřad zrušil. Praha 6 totiž odpískala účast na developerském projektu na Vítězném náměstí, na kterém měli vybraní právníci participovat.
Nové právníky si letos obstarala radnice Městské části Prahy 5, kde se po loňských komunálních volbách obměnila politická reprezentace. Na netransparentnost výběru poukazuje předseda kontrolního výboru zastupitelstva Lukáš Herold z opoziční ODS. „Výběrové řízení na služby advokátních kanceláří bylo dle mého názoru pouze formalitou. Jsem přesvědčen, že jde o spřízněné advokáty současného vedení radnice Prahy 5. To vypovědělo všechny existující smlouvy a dohodilo si na radnici své kamarády,“ říká. Městská část oslovila tři kanceláře, z velmi podobných nabídek vybrala tu nejlevnější s hodinovou sazbou 3588, kterou podala advokátní kancelář Erhartová, Vítek. Když se chtěl další advokát účastnit výběrového řízení a požádal o zadávací dokumentaci, městská část mu poděkovala s tím, že rada už oslovila kanceláře, se kterými má zkušenosti. Jelikož se jedná o podlimitní zakázku, radní zřejmě neporušili svým postupem zákon. Soudě podle vyjádření několika partnerů velkých renomovaných právnických firem, by však otevřeným výběrovým řízením mohli dosáhnout i poloviční ceny. Dle zkušeností dalšího advokáta „pětka“ není jediná, kdo tímto způsobem vybírá právníky. „Vždy, když se o takovém tendru dozvíme, zeptáme se, proč nás neoslovili, a napíšeme jim, aby tak příště učinili. To je to jediné, co můžeme dělat. V dnešní době by mohly být všechny tendry na internetu. Není tam nic. Proč?“ ptá se Jan Liška ze společnosti Peterka & Partners. ===== Právníci pro pražský komunál =====
Hlavní město Praha: AK Řanda, Havel Legal, AK Kříž a Bělina, AK Jansta, Kostka, AK Weil, Gotshal & Manges, AK Mikš & Suk, AK Dáňa, Pergl & Partneři, LFA 2020 advokáti, AK JUDr. Světlana Volánková
Praha 1: AK Dáňa, Pergl & Partneři, AK Kříž a Bělina, JUDr. Irena Helmanová a spol., Havel Holásek Partners, AK Solil, Linke, Richtr & spol., MT Legal
Praha 4: JUDr. Vlasta Skálová, JUDr. Olga Kramárová, JUDr. Ivana Sittková, Mgr. Ing. Marek Švehlík Praha 5: AK Erhartová, Vítek
Praha 6: AK JUDr. Zdeněk Veselý, AK Solil, Linke, Richtr a spol. Praha 7: JUDr. Jiří Brož, CSc., kancelář JUDr. Petr Balcar
Praha 9: JUDr. Tögel, JUDr. Rybář, JUDr. Anděl Praha 10: AK Felix a spol., AK JUDr. Jan Pavlok
Praha 11: JUDr. Zavadil, Mgr. Fischer, JUDr. Scholzová
Praha 12: AK Solil, Linke, Richter & spol., JUDr. Šárka Plocarová, JUDr. David Černý, Alexej Brach, MT Legal
Praha 13: AK Brož & Sokol & Novák, JUDr. Milan Kohout, JUDr. Josef Mach, JUDr. Miloslav Hauerland