Rakousko má za sebou rok trvající test, během nějž na dvou vybraných úsecích dálnic zvedlo nejvyšší povolenou rychlost na 140 km/hod. Nyní se projekt bude vyhodnocovat. Jedním z prvních výsledků je zmatečná studie o růstu emisí.
Pilotní projekt prosadil někdejší ministr dopravy Norbert Hofer ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) s tím, že moderní auta (a také silnice a dálnice) jsou mnohem bezpečnější než ta, pro která se v roce 1974 současný limit 130 km/h zaváděl.
Měl to být bezbolestný proces bez negativních vedlejších účinků. A posvětit ho měl průzkum Laboratoře pro analýzu životního prostředí pro vídeňskou Technickou univerzitu a provozovatele rakouských dálnic Asfinag. Jenže jak upozornil web deníku Der Standard, výsledky jsou značně mlhavé.
Jaká by měla být maximální povolená rychlost na českých dálnicích?
Studie došla k závěru, že emise CO2 na základě zvýšení rychlosti stouply jen o 1,2 až 1,6 procenta, což ale podle tvůrců neznamená dobrozdání pro vyšší rychlostní limity na rakouských rychlostních silnicích a dálnicích. Tvrdí, že výsledky jsou odvislé od velmi variabilních parametrů, jako jsou aktuální rozptylové podmínky či teplota.
Autoři připouštějí, že nepatrnost nárůstu škodlivin v ovzduší mohla být dána také tím, že na úsecích v Dolním a Horním Rakousku řidiči možnost zvýšení rychlosti reálně ani nevyužili kvůli hustému provozu a povětrnostním vlivům.
Dva úseky, na nichž byl v uplynulém roce rychlostní limit zvýšen na 140 kmh.
Komplexní posouzení problematiky by si podle nich žádalo jinou metodu měření a dosažené výsledky údajně nelze vztáhnout na celé území Rakouska.
Metodu použitou autory studie i výsledky zpochybňuje rakouská odnož organizace Greenpeace. Ta ve svém výpočtu eliminovala vliv nákladní dopravy a došla k závěru, že za rok vzrostly emise na více než dvojnásobek. Přírůstek jen na úsecích dálnice A1 Allhaming a Amstetten činí 5700 tun emisí CO2.
| Méně nehod |
|---|
| Rakousko zavedlo pilotní projekt 140kilometrové rychlosti na dvou úsecích dálnice A1 loni 1. srpna. První úsek se nachází mezi městy Melk a Oed a měří 88 kilometrů. Druhý mezi křížením Haid a Sattledtem má 32 kilometrů. Průměrná rychlost osobních aut se na testovaných úsecích zvýšila o 2-4 kmh. Překvapivým zjištěním je, že v uplynulém roce na testovaných úsecích ubylo nehod se zraněním o polovinu. V letech 2014-2017 bylo na delším z úseků průměrně 4,3 nehody měsíčně. V posledním roce to ale bylo jen 2,2 nehody. |
Jak je to možné? V rámci studie Laboratoře pro analýzu životního prostředí se neměřily a neporovnávaly emise aut, která skutečně jela rychleji, nýbrž celkové emise na testovaných úsecích. Ty stouply z 18,59 na 18,83 milionů tun. Jenže pro nákladní auta a autobusy, které jsou zodpovědné za 42 procent emisí, možnost jet vyšší rychlostí neplatí. Jejich mohutný příspěvek k celkovým emisím tedy výsledky značně zkreslil.
Studie hovoří o zvýšení emisí CO2 u dieselových osobních aut z 4,91 na 5,05 tuny. Volker Plass z rakouských Greenpeace posměšně hovoří o „zázraku z Dolního a Horního Rakouska“. Podle něj jde o klamání veřejnosti.
Za pravdu mu trochu paradoxně dává i Christian Hübner z laboratoře zodpovědné za analýzu: „Při vyšší spotřebě energie emise stoupají automaticky, to je fyzika, na to není třeba žádné extra měření.“
Původce celé iniciativy Norbert Hofer, který mezitím vládu opustil, vyjádřil s pilotním projektem spokojenost a zavázal se v budoucím vládním programu testování rozšířit. Otázka je, zda k tomu on či Svobodní dostanou příležitost.
